Okja

Joon-ho Bong stejně jako v jeho minulém počinu Snowpiercer nachází šikovnou cestu jak okomentovat dění v naší společnosti. Okja se ale na rozdíl od Snowpiercera vydává cestou trochu jinou, lehce afektovanou a více emoční. V jádru je to především klasický buddy pet film o malé holce, která má svoje zvíře, v tomhle případě přerostlé hroch-prase (trochu nepovedené CGI zvíře, které ze začátku bije do očí než si na to člověk zvykne), na začátku filmu se vyskytne nějaký problém, který svede tuto dvojici na dobrodružnou cestu a film pak celou dobu směřuje k emočně vyšponovanému finále. Nebyl by to ale Joon-ho Bong, aby do toho nepřimíchal pár originálních ingrediencí a tuhle klasickou formu trochu nezpestřil. Vytváří hlavního záporáka v podobě korporátní společnosti v čele s Tildou Swinton, která podobně jako Jake Gyllenhaal nevím co to vlastně dělají, ale klobou dolů, že svolili k tomu udělat ze sebe takové karikatury. Dále je tu odbojová skupina, bojující za práva zvířat, která chce pomoci malé Mije v honu za záchranou Okji. Film se tak dá rozdělit na několik částí, přitom každá z nich má jinou náladu a tón. Tempo i prostředí filmu se často mění a když se nad tím člověk zamyslí Okja a Snowpiercer toho mají mnohem víc společného než by se mohlo na první pohled zdát. Oba filmy putují z bodu A do bodu B, přitom šikovně využívají kulis a prostředí v kterém se ta daná část zrovna odehrává, aby dovolili posun filmu do další části. Joon-ho Bong znovu ukazuje jak dobrý je vypravěč, jen se teď vydal do trochu otevřenějšího prostředí a všechny ty cesty, kterými se mohl vydat ho trochu přehltili. Po až meditačním úvodu se film otevře a trochu se ztrácí v tom, jak chce dospět k finále. Prostředek filmu pak působí bohužel trochu zmateně a ono zmíněné emoční finále, které je opravdu velmi povedené nemá až takovou sílu jako by mělo pokud by se film držel v trochu komornější rovině. 62% (17.09.2017)

Nesourodý mix kontroverzních témat a hlubokého poselství, který téměř po většinu času funguje překvapivě na výbornou. Okja mimo jiné nabídne i svižný střih a solidní příběh, což ze snímku činí solidně odsýpající záležitost s minimem hluchých míst. Občas zde sice zamrzí lehce nedotažené triky, avšak to v tváří v tvář celkovému vyznění snímku rádi odpustíte. Okja se tedy v mých očích řadí do ranku těch, od kterých jsem nečekal zhola nic a ve finále dostal plnou náruč emocí, hlubokých myšlenek a výborných hereckých výkonů. Skvělá práce! PS. Myslím, že role Jake Gyllenhaala je pravděpodobně tou nejšílenější v celém jeho portfoliu! (08.07.2017)

Všude v komentářích vidím "agitka, agitka, agitka". To už lidi úplně zapomněli, co agitka znamená nebo prostě dávaj tohle přízvisko všemu, co pojednává o jiném názoru než mají oni? Já jsem teda neviděl žádnout agitku, ale příběh o přátelství, kde byly ukázány obě strany extrémismu, jak masožroutská, tak veganská. Je smutný, že se lidi čím dál víc nechávaj strhnout hloupým bublinkářstvím a bojí se (?) přemejšlej i za svojí bublinou. Jinak film samozřejmě čistých pět hvězd. Dokonalost po všech stránkách a po Snowpiercerovi a tomhle je mi jasný, že Joon-ho Bong je jeden z nejzajímavějších režisérů současnosti. (20.07.2017)

Myslim ze tento film nedocenialen divaci bez toho nejakeho vacsieho srdca a celkovej empatie. Je to klasicka rozpravka, nevidim v tom ziadnu "agitku" :) ,ibakeby to nemal clovek v hlave zrovnane. Natocene je to nadpriemerne s korejskym duchom, vizualizacia rovnako ma nieco spolocne s autentictiou, kebyze sa na cgi nesustredovalo privelmi. A nevidel som v tom ziadne nutenie, nanutenie, prinutenie. Pribeh priatelstva, odvahy a lasky, kombinovany s hmlistym obrazom sucasnej situacie darmozracskych "korporacii" a konzumnej spolocnosti, co nekracaju po svojich a vidia vege -society ako pohorsujucu , nebezpecnu society, ktorej vlastne zalezi na kazdom zivom dychajucom tvorovi. Na zaver, empatickeho cloveka, scena z bitunku premeni na dym. Nezalezi ci sa to deje alebo nie, to su len reci "hrdinov". A.L.F rulezz!! (18.12.2017)

Bohužel hrozná blbina. Chvílemi člověk neví, jestli si to dělá srandu samo ze sebe nebo co vlastně, chvíli to zase brnká na smutnou notu. Mijin dědeček vypadá jako bezďák, kterýho našli na nádraží (a stejně tak chlastá) a ne jako nejlepší "local farmer". Celé je to takové nesourodé a charaktery postav se mění častěji, než ponožky jejich protagonistů. (02.07.2017)