Brubaker

Ač zastávám názor, že vězni by se do nápravného zařízení neměli těšit, Brubaker měl něco do sebe. Zatímco zde tolikrát omílaný Shawshank se vydal po líbivé cestě filmové poetiky, on zvolil tu posetou výtluky syrového realismu. Obě dvě vedou do Říma lidskosti - i s tím připomenutím, že člověk může vyhrát proti jakémukoliv systému bitvu, ale nikdy ne válku. Nakonec je zvláštní, jak někdy můžou zásadovost, pevné postoje a charakterová přímost koketovat se sobectvím.. (15.07.2013)

Přes datum svého vzniku má tenhle film pořád svou platnost. Lidské charaktery se probarví v závislosti na podmínkách, kterým jsou vystaveny a pokud je to navíc v tak odporné věznici, do jaké se infiltroval jako vězeň budoucí ředitel Brubaker, není se co divit, že věci, které vidíme, nám vyrážejí dech, viz hra na "telefon". Ale i v takovém prostředí se najde okamžik, kdy se lidi chovají jako lidi, zvlášť když cítí někoho lidského v zádech. Spousta filmů, které dnes vidím na toto téma, se přímo nebo nepřímo Brubakerem inspirují, ale přes možnosti, jaké dnes filmový průmysl má, mu většina nesahá po kotníky. I díky mimořádnému výkonu Roberta Redforda. (26.03.2005)

Tenhle film, no nikdy jsem o něm moc nevěděla, ale pak jsem si přečetla pár názorů, všechny měly veskrze kladné hodnocení, rozhodla jsem se proto na film kouknout a udělat si názor svůj. Ale rozhodně jsem z toho filmu tak odvařená nebyla. Čekala jsem něco skvělého jako Zelená míle nebo Vykoupení z věznice Shawshank, ale tohle se tomu jen vzdáleně podobalo. Jako příběh nebyl špatný, ale tak nějak mi to připadalo nedotažené a docela nudné. Čekala jsem sondu do duší věznů a podobně a spíše jsem se dočkala popisu hnusného vězení... Dívat se znova asi nebudu, ale mělo to něco do sebe a nebyla to ani katastrofa... (26.06.2013)

Rosenbergův návrat do vězeňského prostředí se nadmíru vydařil. Srovnání s "Frajerem Lukem" není naprosto na místě, protože oba filmy jsou úplně jiné a mají úplně jiný pohled na danou věc. "Brubaker" je dosti syrová a drsná podívaná ze špinavé a kruté věznice. V paměti zůstanou zejména scény jako vražda černocha Abrahama, vykopávání tajných hrobů a nejvíce pak závěr, který by byl v jiných filmech jiných režisérů patetický a klišoidní. V tomto případě je dokonale stylový, silný a skutečně dojemný. A za to patří Stuartu Rosenbergovi dík, že ani jediným prvkem nevykradl svůj o třináct let starší mistrovský kus a Robert Redford zahrál postavu sice tvrdého, ale idealistického Henryho Brubakera tak přesvědčivě, že se mu nechá jen a pouze věřit a držet pěsti. "Brubaker", coby film i hlavní postava je naprosto svůj, na nic si nehraje, nesbírá žádné velké ovace a proto si ho cením. (11.12.2006)

Uchcaný Limonádový Shawshank se může jít bodnout, Freeman měl zůstat u tohoto filmu a ne pronášet v Shawshanku tunu slzokýčopudný keců. Brubaker s Redfordem strčí tento magnum shitus do kapsy. Parádní atmosféra a myšlenky (pár hajzlíků si dělá z věznice výhodný byznys a když jim chce někdo típnout to rozkouřený cigáro, začne jim to hodně vadit). Redford ve vrcholné kondici. (06.01.2013)