Frajer Luke

Vězeňské drama, jehož scénárista dobře věděl, o čem píše, protože si sám nějaký čas poseděl v chládku. Za pozornost stojí slavná scéna, kdy Paul Newman plní sázku, že dokáže za hodinu spolykat padesát vařených vajec. Docela by mě zajímalo, jak zařídili, že na začátku scény má břicho jak valchu a na konci je jako v pátém měsíci. ;-) Asi mu dali vypít pár litrů vody. 70 % (08.02.2005)

Už dlouho mě nic tak nerozsekalo jako právě Luke. Mustr připomíná Přelet - jedinec se bouří v uzavřeném prostoru proti normám (subsystému), strhává s sebou další členy skupiny a tím se stává nebezpečným. Za což dostává pochopitelně před držku. On se ale zvedá a nepovoluje - rvačka, ač beze smyslu nám naznačuje s kým máme tu čest, to když Luke, jakkoliv bojující proti o hodně silnějšímu soupeři říká: Budeš mě muset zabít, Dragu... Rozdíl oproti Přeletu vidím v tom, že zde systém nemá konkrétní reprezantaci démonického zla, kterou je ve Formanově pecce vrchní sestra. Nevrlý dědeček jako kapitán, ani střelec, jehož brýle odráží realitu, aniž by ji chtěly měnit. Jsou jen apatickým, anonymním činitelem, soukolí stroje, který nelze zastavit, protože je jen otázkou času kdy vás semele. Úsměv na rtech frajerům zůstává. (28.09.2008)

„On nikdy nič nehovorí?“ – „Myslím, že práve niečo povedal.“ Uhrančivý Paul Newman (a trochu aj čertovsky opálený George Kennedy, ale napriek jeho super výkonu sa nedá povedať, že by šlo o klasický príbeh silného mužského priateľstva) rozohráva hru o 50 vajec a vyhlási vojnu systému, ktorý nemôže poraziť, ale musí to skúsiť, lebo ak to neskúsi a zostane tu, bude to preňho horšie, ako smrť. Stuart Rosenberg o 13 rokov neskôr režíroval i Newmanovho priateľa Roberta Redforda a náhodou tiež vo väzenskom epose. Frajer Luke je parádny film, má na svoju dobu revolučnú kameru plnú na tie časy netradičných (až neprijateľných?) záberov, plno kultových scén (časopis, jama, trasenie kríkom), smutných, ale pravdivých hlášok ("Škoda, že ľudia nie sú ako psy."; "Chlap musí ísť po svojej ceste.") a vtipných dialógov ("Čo ste si vtedy myslel?" - "Ja som vtedy príliš nemyslel."). Možno mi to pripadalo troška romantizované (jasné, chlapi sa pri ceste pekne namakajú, ale celé to pôsobí skôr ako troška drsnejší skautský tábor, kde sú bachari poňatí pomaly až ako náhradní otcovia a medzi väzňami panujú mimoriadne vrelé, kamarátske vzťahy), tak ale čo ja viem, možnože v tých dobách to tak naozaj bolo. (06.02.2009)

Luke je fakt frajer. Když padne na zadek, zvedne se. Spráskají ho jako psa, znovu se vzchopí. Luke Jackson, kterému prostě nejde nefandit, patří určitě mezi největší filmové sympaťáky, a to samozřejmě díky jeho představiteli Paulu Newmanovi, který zde předvádí opravdovou vysokou školu herectví. Film vypráví o svobodě, nezávislosti, hrdosti a vlastně i hrdinství a ikdyž film trvá zhruba 2 hodiny a tempo není zrovna dynamické, nenudil jsem se ani chviličku. (18.12.2007)

Fajnový "chlapácký" prison-film s velkou klikou v obsazení hrdiny. Ale hlavně, sympatický sdělení o vnitřní svobodě. Že ne každý je určen vést život dle společenských konvencí, všechen řád chce i svoji dávku chaosu a rebelský duše: sr*t na autority, pravidla a nařízení. Extra bod za rozvernou scénu s "Lucille" a kouzlo vyprahlých kalifornských lokací. (15.01.2022)