Halloween II

Film, ze kterého jsem si pamatoval jedinou scénu: nabodnutou zdravotní sestru, která rozkošně zaklepala nožkama ve vzduchu, a záběr na padající střevíce... A jistě, většina filmu se odehrává v nemocnici. Nemocnice je sama o sobě děsivá, což když se v ní navíc potuluje vraždící psychopat, kterého nejde zabít. Musím říci, že i po letech má film své kouzlo. Výborná Carpenterova hudba se za tu dobu stala klasikou, Curtisová je ukázkově vyděšená (jen kvůli průměrnému dabingu jsem přišel o její skvostný ječák) a Pleasence jde tvrdě po svém pacientovi. Jeden by myslel, že když do něj vystřílí šest ran a nic, tak to vzdá a vrátí se domů... Druhá nejlepší scéna je odkrvená doktorka (nějak jsem si vzpomněl na Argenta a italskou školu). Větve se zlověstně kymácejí ve větrné noci, světýlka v dýních se neklidně míhají a ulicemi chodí.....Miky... (12.12.2013)

Halloween 2 krásně navazuje přesně na první díl. Pro změnu se tady režie ujal Rick Rosenthal a stejně jako u jedničky dělal John Carpenter hudbu a producenta. V roli Michaela Myerse už hrál jiný herec - Dick Warlock a byl pořád stejně dobrej. Donald Pleasence a Jamie Lee Curtis zase ve stejných rolích. Atmosféru si to drží stejnou akorát se odehrává v nemocničním prostředí a funguje to furt dobře jako u jedničky. Vražd je už ve filmu víc a některý jsou líp provedený, ale gore skoro žádný. Tenhle díl se mi líbil hlavně v tom jak navazuje na předchozí a že si nese furt atmosféru jedničky. (29.12.2020)

„Bol to dokonalý pacient. Nehýbal sa, nič nehovoril. Len trpezlivo čakal.“ Pravdupovediac vôbec netuším, ako mám Halloween 2 hodnotiť. Prvý raz som ho videl až v r. 2004. Vtedy mi pripadal ako nezmyslený, lacný a samoúčelný krvavý bitúnkový blábol s nulovými postavami, ktorý je na svete iba preto, lebo jednotka zarobila vzhľadom na mizivý rozpočet neskutočné prachy. V r. 2022 musím svoj postoj síce čiastočne poopraviť, ale napriek tomu nemôžem s čistým svedomím povedať, že dvojka je zázrak. Je pre mňa prekvapením, že podobný zmiešaný pocit z nej svojho času mali aj diváci: stála dva a pol milióna a na celom svete ich nezarobila ani 26, čo je samozrejme stále krásne číslo, ale oproti jednotke predstavuje prepad, o tom nesmie byť pochýb. Dvojka je v mnohom vynikajúca. Odohráva sa v podstate doslova okamžite po konci jednotky, čo je samo osebe zaujímavé a inovatívne. Obsahuje šokujúci rodinný twist, ktorý dnes berieme ako samozrejmosť, ale vtedy to bolo niečo, čo  všetko prevrátilo naruby. Mnohí si myslia, že to zaznelo už v jednotke, ale nie, objavilo sa to až v dvojke (na začiatku 80. rokov bol tento twist v móde, viď. Impérium vracia úder). Paradoxne ale až na samom konci, čo je divné, lebo ak by sa to objavilo na začiatku, vnímal by som tento film možno lepšie. Herci sa snažia, ale mimo Pleasenceho zbytočne, keďže majú „nijako“ napísané úlohy. Dokonca i Jamie Lee Curtis je úplne neviditeľná a nečudujem sa jej, že toho mala po krk a do série sa vrátila až v r. 1998 (!). Vo filme sa striedajú dve pasáže: jedna z vyľudnenej nemocnice a druhá z Haddonfieldu, ktorým blúdi Loomis so šerifovým zástupcom hľadajúc Myersa. Pasáže z nočného Haddonfieldu sú síce plné koledujúcich detí a tínedžerov, napriek tomu paradoxne pôsobia mrazivo „opustene“. Nemôžem povedať, že by ktorákoľvek z nich bola geniálna, ale môžem povedať, že z každej nepochybne sála kus zimomriavky vzbudzujúcej atmosféry. Je to ale hodné 4*? Asi nie. A iba dvoch? Tiež nie. Asi. Takže alibistické tri, OK? Na Halloweene 2 mi najviac vadí, že síce prehlbuje univerzum, ale zároveň práve jeho vinou sa na scéne objavuje nešvár typický pre neskoršie slashery (všadeprítomný vrah, jeho nesmrteľnosť, neschopnosť postáv doraziť ho, keď doslova leží na lopatkách alebo šialené, za vlasy pritiahnuté náhody a nepochopiteľné správanie postáv - skutočne by ste sa nakláňali nad telo masového vraha s hláškou, že veď určite je mŕtvy, nič mi neurobí?). S odstupom času je neuveriteľné, že už tu sa na konci nachádza nenápadná zmienka o Druidoch, z čoho následne ťažila päťka a najmä šestka a boli za to vysmiate a pritom to bolo v dvojke rovnakými fanúšikmi prijaté s nadšením resp. akceptovaním. (30.10.2004)

Přesunutí děje do prostředí nemocnice se ukázalo býti skvělým tahem. V té době to ještě nebylo okoukané, což samozřejmě přineslo plusové body a jatka mohla začít. Ono celkově se v tomto filmu objevila celá řada originálních prvků a momentů, které už následně jen každý druhý okopíroval a díky tomu vzniklo ono mnou nepříliš neoblíbené leč často používané slovo „klišé“. Atmosféra neztratila nic ze své ponurosti a to samozřejmě i díky opět skvělému hudebnímu a zvukovému doprovodu. Navíc se zde výrazně přitvrdilo, což bylo jen a jen dobře. Michael Myers se začal ihned činit a počet nemocničního personálu se začal snižovat doslova raketovou rychlostí. Musím ocenit, že i tentokrát použil vše, co mu přišlo do ruky a nespokojil se jen s nožem či šnůrou od telefonu. I díky tomu se dočkáme několika vcelku povedených mordů (horoucí voda, injekční stříkačka, skalpel…). Dalším důležitým faktem k cestě za úspěchem bylo i to, že se v obsazení hlavních postav nedošlo k žádné rapidní změně. Jamie Lee Curtis a Donald Pleasence se ukázali býti už v prvním Halloweenu vynikající volbou a tak změna nebyla potřeba. K té došlo jen u představitele samotného zabijáka Michaela Myerse. Jediné co mi u dvojky trošku vadilo, bylo to, že ani zde se tvůrci nevyvarovali několika nesmyslům a protiřečením si (při příjezdu do nemocnice se doktor zeptá 17 leté dívky, kdy jste dostala naposledy tetanovku? I v událostech a datumech ohledně rodiny Myersových a adopci Laurie jsou tam jisté nesrovnalosti, ale tak nechci být hnidopich…Důležité je, že se těším na další díl. Dvojka je v mých očích stejně solidní podívaná jako jednička. Úplný TOP to není, ale nadprůměrná záležitost určitě. 80% (02.11.2018)

"John Carpenter natočil za malý peníz hororovou klasiku a vydělal na tom balík!" "Musíme kout železo, dokud je žhavé!" Tohle si určitě řekli hollywoodští producenti a pustili na svět jednu z nejdelších filmových sérií. Co na tom, že nestojí za nic.... Jedna z věcí, kterou filmu nikdy neprominu je nelogičnost a té tady nalézám dost. (25.04.2009)