Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Rhaenyra truchlí nad tragickou ztrátou a snaží se udržet říši pohromadě. Daemon se připravuje na válku. (HBO Max)

Videa (1)

TV spot

Recenze (67)

tomik99 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Historicky asi první seriál, kdy jsem dal všem epizodám plný počet. A tentokrát to nejde jinak, i když jsem byl malinko na vážkách. Minulá epizoda dost nastolila atmosféru a tady to vidíme "jen" z druhé strany. Závěr vše ale pěkně vynahradil, i když už při vyslání synů jsem tak nějak tušil, že jedna cesta nedopadne dobře. A válka může začít. ()

Alementina 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

S ohledem na nedavno prectenou predlohu, tak me mrzi zmeny. Daemon v knize neni zaporak, tak jak je vykreslen v serialu a to stejne se tyce zaverecneho souboje draku, kdy naopak, co v serialu jr podano jako nehoda/nestastna nahoda, tak v knize byl umysl. Za me to meni charakter postav, coz se mi moc nelibi. ()

Reklama

LachtanShows 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Ten, kdo se o Píseň ledu a ohně zajímá více než skrze stížnosti na sociálních sítích, moc dobře ví, že první řada nemohla stihnout odvyprávět ty nejmocnější momenty celého příběhu, tudíž i všemi očekávané finále nepřináší velkolepou válku, nýbrž jen další z důvodů, proč k ní nakonec stejně musí dojít. Všemi možnými aspekty, které z Rodu draka dělají nadstandardní seriál, se ale epilog první sezóny pyšní a já se jdu posadit se slzou v oku do kouta nejen za smrt jedné z postav, ale hlavně za to, že dřív než za rok (a kus?) se navázání nedočkáme. ()

filmfanouch 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Režisér Greg Yaitanes se nijak nepodílel na Hře o trůny, přesto se u druhého seriálu ze světa Západozemí zvládl zapsat jako šikovný tvůrce. Chopil se nejen režie druhé a třetí epizody, ale dočkal se i pocty ohledně faktu, že se chopí režie finále celé 1. série. A rázem vyvolává tužbu po tom, aby se vrátil i k režii některých epizod 2. série. Finále 1. série Rodu Draka totiž definuje to, co si člověk představí při zmínce o finále série.   Finále 1. série chrlí jeden silný emocionální moment za druhým, které by fungovali sami o sobě i bez bravurního doprovodu soundtracku Ramina Djawadiho, právě ten ovšem přidává ještě plus navíc. Při vzpomínání na minulost dochází na zrcadlení některých událostí, kdy vývoj Rodu Draka funguje prakticky až poeticky. Potvrzuje se, že tvůrci v podstatě vzali fiktivní kroniku rodu Targaryenů sepsanou samotným Georgem R. R. Martinem a na jejím základu vystavěli bravurně napsanou fantasy, která minimálně prozatím nadále nestojí na jednom epickém momentu za druhým, ale skvělých momentech, které snadno šponují diváckou pozornost.   Za vrchol celé epizody jde považovat pasáž na Bouřlivém konci, především následky osudového setkání. Jak bylo snadné se obávat, že tvůrci pojmou strany krapet černobílé, po vzoru Hry o trůny to vlastně tak úplně snadné není a i když jsou přítomni jasně definovaní záporáci, některé z nich nadále tak úplně zaškatulkovat nejde. Princ Aemond v podání Ewana Mitchella budiž jedním příkladem za všechny, kdy se Mitchellovi především daří prodat krapet bouřlivého prince, který to má ovšem zároveň v hlavě srovnané a především očividně má jisté morální zábrany. Jeden stěžejní moment, kterému tvůrci na rozdíl od Martinova Oheň a krev dali krapet jinou interpretaci, budiž jedním příkladem za všechny, právě tento zmíněný moment bude mít ostatně nevyhnutelně velkou dohru. Zhruba posledních 10 minut se ovšem u Černé královny už ani nedá dýchat, především díky uchopení Yaitanese, který si vyhrává s bouřlivým prostředím, draky a zdánlivým oddechem, který je ovšem ihned utnut jedním neskutečně zdrcujícím momentem.   Černá královna je jeden velký spektákl, který se vyrovná i těm nejlepším epizodám Hry o trůny. Pokud se mají další série vydat přesně tímto směrem, tohle je cesta. Yaitanesovi stačí jedna scéna, aby dokázal, že akci zvládá naprosto fenomenálně a především naznačí potenciál Tance draků. Emma D'Arcy tu předvádí bravurní charakterní herectví, kdy stačí jediný pohled do kamery, aby se prodala transformace Rhaenyry. Matt Smith je v roli Daemona Targaryena pořád neskutečný bouřlivák a přesto je příjemné ho vidět v krapet jiném světle a navíc není nutné se obávat, že by Rod Draka neměl v zásobě zajímavý vývoj postav. Minimálně u pěti postav je po desáté epizodě jasné, že s nimi půjde pracovat ještě hodně zajímavým způsobem.     Nad Černou královnou by se vlastně dalo jen dál a dál rozplývat, důležité je, že byla 1. série zakončena ve velké formě a její jediný nedostatek tkví v tom, že je na nějakou dobu posledním dílem skládačky do příběhu rodu Targaryenů. Na kvalitu se ovšem vyplatí počkat.... () (méně) (více)

Martrix 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Kdo by to byl řekl, že místo tance draků, tvůrci uklohní spíš labutí jezero. Neustále se jen hrozí, žádná postava nemá koule, dokonce i Daemon byl domestifikován. Nikdo nekompromisní, žádná sviňa, která se toho nebojí. I ta závěrečná smrt, byla podaná jako chovatelské selhání. Takže to působí jako scénáristická berlička, aby Rhaenyra ztratila zábrany. Pasáži s porodem nerozumím, mělo to být něco jako...koukejte, jak je princezna drsná?  Nemůžu si pomoct, ale nepůsobí to na mě jako sofistikovaný příběh. Charakteristika jednotlivých postav je mizerně načrtnutá. Sledujeme je jen skrze to, co říkají, ale zkuste si vzpomenout na GoT. Každá postava měla povahové rysy, pro ni typické. To tady není. A to jsme na konci první řady. Nebýt draků, na které se dobře dívá a jednookého Legolase, který je jediná cool postava, klidně bych dal o hvězdu míň. ()

Galerie (80)

Reklama

Reklama