Elvis

Za mě tedy žádná velká hitparáda. Bazův bazerantský styl je v podstatě jeden velký načančaný troubící jelen pro kulturně zdegenerované požírače pukjádra, přičemž dramaturga pravidelně zapomíná někde v gejklubu. A tak životopiss nejslavnějšího kolotočářského cigoše a plagiátora světa, který skončil jako napikovaný hotelový klaun naší kozy, je, jak bývá u Lulana zvykem, opět poměrně nezáživným, sterilním a řádně přebarvičkovaným popkulturním dávidlem, nicneříkající kýčovitou prezentací pozlátkových hlavněproudých (pseudo)fucktů a pásmem sameťákem zabroukaných, bezskrupulózně vyčórovaných negroplísní se stopáží naprosto hostilní k prdeli i k trpělivosti. Nevýrazný Prdlák nemá kromě epileptických tanečních záchvatů a živočisného pocení se v homopelerínkách co hrát a slouží v podstatě jen jako komparz Tomáši Visýmu, který se po dlouhé době konečně trochu vymanil ze své standardní škatule empatických dobroserů a fantasticky si střihnul řádně slizkého, veskrze ďábelského memphiského Kočku. Což je asi jediným pozoruhodným atributem tohoto dost úmorného žehlícího martýria. (28.06.2022)

Je to trochu snobská podívaná. Na první dobrou rip off Moulin Rouge. Podobný příběh o tom, že show must go on, zlatém vejci a jeho dojení do konce s dechem. Části, které jsou vyprávěny tímto stylem tomu zprvu moc nesedí, ale nakonec vlastně celkem ano. Luhrmann klouže po povrchu v rámci tří vytyčených období a v každé části se mu daří najít dobrý rytmus, takže se u toho divák v sedačce hezky vrtí do tempa, obdivuje skvělé masky, kostýmy a Austina Butlera. (31.07.2022)

Extrémně expresivní vizuální styl a spousta tvůrčích nápadů drží diváka přikovanýho ke křeslu po celou metráž. Bohužel je to ale to jediný, co divákovi zůstane po skončení v hlavě. Luhrmann svým obrazovým velikášstvím přebíjí nejen veškerý emoce, ale především příběh hudební legendy, která svět hudby jednou provždy změnila. Střihová i zvuková skladba je fenomenální, výkon Butlera chvílema strhující, ale obsahově je Elvis - vší osobitosti navzdory - prostě prázdnej. (09.09.2022)

Dvou a půl hodinové vizuální obžérství, ve kterém kraluje střihač, kameraman a režisérův specifický režijní rukopis. Co se ovšem emocionální roviny týče, až na některé momentky film jen klouže po povrchu. Luhrmann neumí pracovat tak dobře s postavami a jejich osobními pohnutkami a emocemi. Což byl ostatně problém i Gatsbyho a dalších jeho filmů. Jako pocta Elvisovi OK, jako plnohodnotný divácký zážitek nikoliv. V tom Elvise válcuje i romantická Star was Born. (30.10.2022)

Asi tri krát mi z toho zovrelo hrdlo, aké je to celé fantastické. Toto nie je gýč ako Bohemian Rhapsody ale pravé filmové umenie. Elvis je geniálne koncipovaný monumentálny životopis kráľa rokenrolu, kedy Baz Luhrmann fantasticky rámcuje viac ako 20 ročnú kariéru Elvisa do veľkých blokov, kedy sa odohráva aj niekoľko časových línií naraz. To je hudbou i obrazom vynikajúco prestrihané, pričom Luhrmamnn si pomáha tak estetikou videoklipov ako aj dokumentov. Najlepším príkladom je pasáž s That's All Right, Mama, kde je v jednom "klipe" predstavený začiatok Elvisovej kariéry a jeho detstvo a korene v blues i v gospele. To všetko s troma obrazmi a troma zvukovými stopami naraz. A Austin Butler sa totálne prevtelil do Elvisa, že som zabúdal na to, že to nie je Kráľ samotný. Naopak keď bola záverečná pasáž s archívnym Elvisom, nejaký čas mi trvalo, kým som si uvedomil, že to nie je len Butler v maske. Dajte tomu chlapovi Oscara a to okamžite. (25.07.2022)