Seveřan

Robert Eggers je šikovný režisér, ale zakaždým do svojho filmu musí vložiť niečo úchylné alebo kontroverzné a tak nejako sa mu darí všeobecne nezapadnúť. Aspoň zatiaľ. Filmom Severan sa asi zatiaľ najviac priblížil tomu, čo by od neho diváci chceli vidieť, ale aj tak povedzme si úprimne, Statočné srdce to nie je. Som však vďačný aj za toto, pretože tieto historické filmy akoby prestaly byť pre režisérov zaujímavé. 70%. (12.04.2023)

Vikingský famfrpál do každé rodiny!! To byla pecka. A do toho teda ještě spousta až fyzicky nepříjemných scén, krásné severské krajiny, a poutavého příběhu o pomstě, jen tak aby se neřeklo. Rituální prdění, upalování malých holčiček a řezání nosů zaživa pochopitelně taky nemůžou chybět! Prostě konečně brutální severský film, jak se ostatně na tvůrce nejatmosféričtějšího hororu široko daleko sluší a patří! (02.08.2022)

Jak by řekla Astrid: „Pošlu tě do Valhally nohama napřed!“ Hamlet, Rublev, Conan a nakonec i něco ze Snyderových pěti kop v mýtické tragédii, do které se odráží všechna ta ryzí prostota „thirst for vengeance“. Zatímco kmitání krvežíznivé čepele slouží jako prostředek k jejímu uhašení, pohanský folklór a jeho rituály představují klíč k její absorpci.. Skarsgårdovy trapézy jsou něco, co bylo naposledy k vidění na panu jménem Boagrius, než jej odstavil Achilles.. (21.04.2022)

Lighthouse a VVITCH co se do autorskosti a originality týče stále vítězí, i tak je ale Northman bezpochyby jeden z těch filmů, který budou v režisérově filmografii furt lézt do popředí a to hlavně díky suverénnímu pojetí absolutně béčkovýho příběhu, kdy se nesnaží ho nijak zásadně inovovat, ale spíš ho využívá ke svýmu vlastnímu okolnímu hračičkování. Eggers je prostě mistr, to je cejtit z každýho záběru a slušně mu k tomu dopomáhá Blaschke. Neskutečná a dovolil bych si říct až strašidelná atmosféra, děsivý herecký výkony (v pozitivním slova smyslu), burácející hudba doprovázená děsivě záhrobním hrdelním zpěvem, špína, krev, černý ptáci a lidi hrající si na šelmy. Celkovej pocit potom trochu sráží už jen nepovedený cgi zvířátka (byť jich je tam opravdu jen minimum) a ještě víc nepovedený cgi v závěrečným souboji. Z hlediska symboliky atd. si netroufnu vůbec hodnotit, poněvadž severská mytologie jde lehce mimo mě, ale zběžně se domnívám, že to pro znalce musí bejt dost orgáč. Loni famózní Green Knight, letos Northman. A co příští rok? (22.05.2022)

Četl jsem o poctivé atmosféře, četl jsem o provokativních scénách a nešetření diváka. Platí jen to první. Protože já si projevy těžkých časů představuju ještě syrovější a drsnější. V Eggersově (obecně je Robert Eggers krapet přeceňovaný) Čarodějnici za mě byla přemíra náboženství a přemíra hysterie, tady se k hysterii přidává přemíra rituálů, blouznění a nadpřirozených úkazů. A přebilo to scény, které měly být nasáklé krví. A kterých je vlastně nakonec pomálu. Když ovšem přijdou (útok na slovanskou vesnici), tak se divák zaraduje, zejména práce s mizanscénou nemá chybu. Každopádně postupně: kluk chce pomstít otce-krále a zachránit matku-chladnou podivínku. Pomsta je tím, co ho táhne kupředu. Jenže z vraha-zrádného bratra je farmář, protože o království přišel, a všem je tak nějak ukradený. Jsme ve světě, ve kterém je hodnota lidského života nízká, ve světě pustém a děsivém. Ovšem tak nějak za polovinou je dění na plátně poněkud rozvleklé a nevtahující. Přitom to už je na plátně největší trumf: půvabná otrokyně Anya Taylor-Joy, která mě bavila nejvíc. Výsledek se tváří obrovsky vážně, ale je to takové průměrné vyžití bez hmatatelného vnitřního užití. Klaním se nicméně před kamerou, hudbou a zvukem. Tři až čtyři hvězdy. (15.04.2022)