Seveřan

Robert Eggers potřetí a zas jinak. Z hlediska námětu a dějové struktury tentokrát nejde o nic nového pod sluncem, přeci jen to pracuje s reálnou skandinávskou legendou, která byla hlavní inspirací pro Shakespearova Hamleta, takže kdyby to někdo nazval ambiciózním Barbarem Conanem na houbičkách, neoponoval bych. A ač je vývoj motivací a emocí hlavních postav v poslední třetině až prapodivně turbulentní, jedná se stále o velmi zajímavý, vizuálně podmanivý a v rámci širší kinodistribuce osvěžující počin, jenž pro Roberta Eggerse znamená menší úkrok vstříc mainstreamu, i když mainstramovým filmem Seveřan rozhodně stále není. Maják zatím zůstává mým nejoblíbenějším režisérovým dílem, každopádně tuhle severskou řežbu jsem si v kině užil a přál bych jí pokud možno co největší komerční úspěch, ale co si budeme povídat, ten bude stejně nevyhnutelnou osudovou tragédií jako ten Amlethův životní příběh. (18.04.2022)

Animózní syrový hamletovský revenge fest, který po strhující úvodní půl hodině udělá značný úkrok stranou. Ne nutně k horšímu snímku, to ne, ale k jinému. Za mě škoda, v první poloze mu to slušelo více. A v té druhé má až příliš konkurence u mnoha obdobně pojatých snímků. Každopádně netřeba se obávat; i diváčtější Eggers je stále dostatečný svéráz s vizí, která není pro každého. Snad jen "snyder look" během finále si mohl (a měl) odpustit. (14.04.2022)

„POMSTÍM SE, OTČE! oSVOBODÍM TĚ, MATKO! zABIJU TĚ… “   Severská poetika. Včetně vizuálu. Nebásnická báseň s ukázkou reality tý doby. Mystickej videoklip o pomstě, u kterýho chybí snad jen rify od Amon Amarth. Parádní obsazení, divadelně dramatický dialogy a scény… prostě takový lehce artový, mysteriózní drama.     /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem (nebo nejsem?) BARBAR!  2.) Vždycky jsem chtěl velet námaze druhých.  ///  Thx za titule „Parzival“.                  PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  **  NAPĚTÍ  ** (22.05.2022)

Eggersův "Hamlet" pojatý jako "Barbar Conan" s příměsí severské mytologie. Což také vystihuje, proč "Seveřan" fascinuje a současně proč nedosahuje aury zjevení jako režisérovy předchozí dva filmy. "Čarodějnice" a "Maják" představovaly vrcholně osobité a současně originální díla, zatímco "Seveřan" zůstává variací důvěrně známého příběhu. Proto také divák může být méně pohlcený vyprávěním či méně opařený wow efektem ze sledování něčeho esenciálně nového a více si může uvědomovat realizační finesu a adaptační posuny. Na druhou stranu Eggersův formální rukopis - od promyšlených dlouhých záběrů po expresivní soud design - sám o sobě vyvolává úžas. Film také zdárně navozuje intenzivní fyzické prožitky tím, jak diváky vtahuje do světa pohanské mytologie a bestiální nelítostnosti. Eggers zbavil Hamleta shakespearovského doslovného vhledu do nitra hrdiny, což ale neznamená, že by jej oprostil od jeho tragičnosti, nebo dokonce aktuálního přesahu. Osudová chyba jeho prince Amletha nespočívá ve váhavosti či jiném povahovém rysu postavy. Eggers své vyprávění staví na kontrastu osobní vůle a domnělého předurčení, které ale odhaluje jako prodlouženou ruku patriarchátu coby systému dědičně předávané sebezahleděnosti budované na sebedestruktivních ideálech maskulinity. Což jsou motivy, které Eggers ohledával již ve svých předchozích filmech, byť nutno uznat, že tam je vykresloval ve více děsuplných a zneklidňujících konturách. (17.04.2022)

Seveřan je ten typ filmu, ze kterého nejspíš budu tím víc zklamaný, čím víc času uplyne od projekce. Robert Eggers pro mě nikdy nebyl vypravěč, spíš mistr atmosféry a zlovolný imprese. To nejlíp funguje i tady, ve spojení se skvělou pohanskou hudbou to místy je nádherně masitej rituál. Bohužel příběhu moc nepomáhá ani Sjón, který scénáře píše jako sošné mytické výjevy bez čitelného oblouku a katarze. To dělení do kapitol dost kulhá, dramaticky je to citelně nedomrlý a bohatá vizuální mytologie je občas krapet plochá. Vrchol je pro mě kreace Kidmanky, která má sice vizáž moderní ženy, ale v očích má všechny démony severu. To samé platí o Skarsgårdovi. Takhle měl vypadat Tarzan. V kostce hrozí, že na tenhle film, stvořený přesně pro mě, pozítří zapomenu. V mým srdci pořád víc zůstane zaseklej Refnův Viking fetiš Valhalla Rising. (13.04.2022)