Režie:
Emerald FennellScénář:
Emerald FennellKamera:
Benjamin KracunHudba:
Anthony B. WillisHrají:
Carey Mulligan, Bo Burnham, Laverne Cox, Clancy Brown, Jennifer Coolidge, Christopher Mintz-Plasse, Molly Shannon, Angela Zhou, Sam Richardson, Steve Monroe (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Cassandra (Carey Mulligan) hraje zvláštní hru. Chodí do barů, předstírá v nich těžkou opilost, nechává se sbalit chlápky, kteří v ní vidí snadnou kořist, a když má dojít k „nejlepšímu“, tak na ně nemilosrdně zaútočí. Útoky bývají spíš psychického rázu, ale její oběti i tak poznamenávají velmi bolestivě. A proč to bývalá perspektivní medička dělá? Protože na vysoké potkala kluka, který jí způsobil takové trauma, že rezignovala úplně na všechno, opustila školu, vrátila se k rodičům, začala pracovat jako servírka v kavárně a jediné, co jí jakž takž baví, jsou výše uvedené noční lovy. Tenhle koníček nabere novou dynamiku ve chvíli, kdy se v jejím životě znovu objeví „pachatel“ jejího současného stavu, pohledný pediatr Ryan (Bo Burnham). S ním přichází lehké znejistění, co že se to vlastně tenkrát na vysoké doopravdy stalo, protože Ryan se chová jako by nic, dokonce začne s Cassandrou flirtovat a nebrání se ani představě, že by z toho mohlo vzejít něco vážnějšího. Cassandra jeho city, zdá se, opětuje. Protože se ale pohybujeme v žánru cynického thrilleru, je jasné, že tahle nadějná mladá žena milostné mimikry používá k tomu, aby zosnovala plán pomsty, proti kterému budou její dosavadní barové eskapády pouhými kanadskými žertíky. (Cinemart)
(více)Videa (6)
Recenze (336)
Nemrdaná stará pizda je na vulvu postaveným tupým manifestem zoufale netknuté feministické vagíny, jehož jediným účelem je na vlně hnutí #metoocunt hystericky černobíle vykřičet do světa, jací jsou chlapi sexistická a šovinistická hovada. Já, erudovaná kapacita v oboru, se ovšem s kolegyněmi velkobritskými psychovložkami u tohoto tématu nepatrně rozcházím v odborné terminologii. Tam, kde ony angažovaně žonglují s termity jako „primitivním maskulinním chtíčem fyzicky i emocionálně brutálně viktimizovaná ubohá žena“, já neváhám použít, dle mého objektivního názoru daleko výstižnější, „vypatlaná až nesvéprávná labilní kráva, co si konečně poprvé a patrně naposled zašukala“. No řekněte sami, jak jinak byste determinovali pypku, která dobrovolně vleze na obvyklý školní zpitý qartýr plný nadržených, ožralých fotbalistů, o nichž všude kolují prznící legendy, tam se zduní jako prase do bezvědomí a čeká, že se odtamtud ráno vypotácí neposqrněna jogurtem a s romantickou plísní bratrů Nedvědů na rtech? To je něco, jako by podepsala smlouvu na natáčení porna a na plac naběhla neochvějně přesvědčena, že ji tam vyprcají jen počítačovými efekty. Labilní a výhradně účelové jsou zde i pohnutky od přirození kafilerně odporné Kery Chuligán, které na tom qartýru nikdo karburátor nesešteloval, protože i rumem totálně komatizovaný nadrženec má své hranice a důstojnost. Kluci vykropili hrobku jen její BíeFeFce, která tu strašlivou újmu, ač u toho byla na sračky a o ničem nevěděla, prostě nerozchodila, a z toho příšerného posttraumatického stresu kopla do kalendáře. Načež si milá vyrachtaná Kery stanovila jako životní poslání mstít se všem těm odporným šovinistickým sviním tím, že jim vždycky v nejlepším uteče z pod čuráka a dělá si pak čárky do deníčku. Prostě řídký a přiblblý poševní šlem ala #jajsemtakykrava. Ale má to alespoň šťastný konec, a na světě je stále převaha samic, které po troše té vulvoskopie u psychiatra neskončí, a naopak chtějí nášup, tudíž budu nebývale milosrdný. Epilog: Celou dobu mi to připomínalo onen sice kapku košilatý, ovšem pravdivý příběh s poučením o blondýně, která vlezla do baru, kde sedělo asi třicet horníků, a poručila si vodku. Pak hned druhou, třetí, čtvrtou ... Když už po desátém frťanovi kapku vrávorala, začalo ji osazenstvo povzbuzovat a kupovat ji další, a jakmile byla na hadry, celý bar ji pečlivě altruisticky omrdal. Druhý den se objevila znovu a situace se opakovala jako přes kopírák - vodky, ještě více vodek, povzbuzování, koma, grupáč … Třetí den naběhla k baru a povídá: „Dneska bych si dala fernet.“ A barman na to: „Ale copak, copak, slečno, naše vodka už vám nechutná?“ „Ale kdeže, chutná, chutná, je vynikající! Akorát mě po ní vždycky děsně pálí kunda.“ ()
V podstatě film o #MeToo (zabalený v revenge edici). Který se ale mně, velkému kritikovi téhle kampaně, velice líbil. To jsou mi věci! Promising Young Woman může na první pohled působit dojmem psychologického dramatu, čímž také částečně je, ale zároveň se honosí kabátem mrazivého thrilleru, který byl v některých chvilkách nečekaně napínavý. Film divákovi představuje děj, jehož hlavní motiv (určitá tragická událost) je vyjevován po kouskách, díky čemuž si snímek dobře udržuje divákovu pozornost z čiré zvědavosti z toho, co přesně se vlastně stalo. Zároveň má ale lehce temnou a tajemnu atmosféru, během které se ono napětí dá vyloženě krájet. Hodně tomu pomáhá i skvělá Carey Mulligan, která se právě stala mou oscarovou favoritkou za nej. ženský herecký výkon. Pokud znáte Chan-wook Parkovu trilogii o pomstě (filmy jako Old boy, Nebohá paní Pomsta), tak zde najdete pár podobností - dobře napsaná hlavní postava, jistá nepředvídatelnost, náhlá změna stylu a ducha filmu, atd. I přestože se tam některé postavy chovaly poměrně nelogicky, tak je film ve výsledku velice slušným a dobře natočeným revenge thrillerem, který stopro stojí za zhlédnutí. Tu MeToo problematiku sice pokryl krapet povrchně, ale vlastně to funguje. Aspoň to pro nás chlapy je poučením, že když chceme sbalit holku, neměli bychom jí kvůli tomu opíjet. Průměrné 4* ()
Budu SPOILEROVAT. Jsem dost zklamaná. Námět je velmi zajímavý a Carey je ve své roli v rámci možností daných jí scénářem fantastická, ale celé to bylo nějak... rychlé, nějak mimo. Špatně se mi to sledovalo, protože napětí mezi jednotlivými scénami hrozně kolísalo, jako by to chtělo ještě jednou vyrendrovat, ale tentokrát se na to dívat z velmi velké dálky a podle toho dělat úpravy. Tomu pocitu divné pachutě hodně pomáhá to, že film postrádá pořádně napsanou mužskou postavu (nebo obecněji řečeno protiváhu hlavní hrdince, v případě tohohle filmu by to nejspíš měl být muž, ale není tam ani taková žena). Bo Burnham mi sice přišel v první části skvělý (a asi jsem ho tady osobně viděla poprvé, ačkoliv jsem si vědoma, že jsou z něj posledních pár let někteří mí známí na zadku, a je snadné vidět proč), ale nakonec ho autorka nebrala jako hlavní postavu, ale jen vedlejší loutku, a ukončení jeho příběhu/oblouku/vývoje je trestuhodně odbyté. Scéna, kdy mu hrdinka pustí video, měla mít mnohem větší váhu a měla být mnohem víc rozpracovaná. On nedostal vůbec šanci se projevit a ona nijak nevybočila ze svojí odosobněné, traumatem i odhodlaností vytvořené umělé persony. Asi se v tu chvíli projevilo, že Burnham přece jenom není herec, ale jenom charismatický týpek, a že autorka viděla pointu svého filmu v něčem jiném. Mně osobně tedy bylo líto, že vztah, který pro hlavní hrdinku představoval protipól k jejímu dosavadnímu extrémnímu emocionálnímu vyprázdnění/utrpení a náznak možné cesty pryč z něj, nedostal důstojné kolíčky do rakve. O ostatních mužských ani nemluvě, to už byly vyloženě (bezcenné) karikatury. Myslím si, že i film o tom, jak jsou fratboys příšerní, by je měl zobrazovat jako opravdové lidi. Ke svému velkému překvapení jsem u svatby začala brečet, na rozdíl od mnoha dalších brečení u mnoha dalších filmů jsem to vůbec nečekala a nebyla si jistá proč a co to spustilo. Jako nejpravděpodobnější se mi po určité deliberaci zdá, že mi prostě bylo líto zmařeného života. Autorka své nepravděpodobně načasované, "podvratnou" hudbou podbarvené divadlo nejspíš zamýšlela jako happy end, nicméně pro mě je těžké a skoro nemožné takový konec brát jako triumf. ()
Vynikající thriller, od kterého dlouho člověk neví co čekat, ale musím se přiznat, že jsem si tedy na Carey Mulligan v tomto typu role velmi dlouho zvykal (vždy jsem ji viděl v úplných opacích). A také mi přišla starší než její bývalí spolužáci (což taky reálně je, nicméně je to poznat). I přes tento můj drobný problém ovšem vřele doporučuji, nejlépe s absolutním nevědomím o čem Promising Young Woman pojednává (trailer jistě klasicky dost nastiňuje)..80% ()
Svěží mix neokoukané romantické vztahovky a zároveň s trochou nadhledu drama se sociálním podtextem. Film otevírá a řeší dnes vcelku ožehavá témata jako neduhy sociálních sítí, sexuální násilí a v neposlední řadě věčnou studnici nápadů v podobě škatulkování a klientelismu. Občas to vypadá tak trochu jako Basic Instinct bez explicitního násilí, Jerryho Goldsmithe a sekáčku na led, za to však sem tam roztomile nerdovské či, chladnokrevně vypočítavé a rafinované. Mulligan v nejlepší roli za několik let a díky bohu za to, že závěr není pokažený a zbytečně přepáleny. Jediné, co vyloženě bije do očí jsou občasné momenty, kde mohou postavy udělat 100 různých věci, ale udělají zrovna tu, co parádně zapadá do příběhu tak, aby mohl děj pokračovat. ()
Galerie (30)
Zajímavosti (18)
- Poté, co Carey Mulligan získala hlavní roli, tak jí režisérka poslala playlist, aby se naladila na atmosféru filmu. Píseň „Toxic“ od Britney Spears v něm byla hned dvakrát. (TaNya_)
- Do rolí násilníků si režisérka Emerald Fennell záměrně vybírala „nice guys“ a herce, kteří nikdy nebo jen výjimečně hráli záporné postavy. Obsazeni tak byli Adam Brody, Bo Burnham, Sam Richardson, Chris Lowell, Christopher Mintz-Plasse a Max Greenfield. (hansel97)
- Cassie (Carey Mulligan) čte ve filmu fiktivní knihu s názvem „Carel How You Go“. Jedná se o odkaz na stejnojmennou krátkometrážní prvotinu režisérky Emerald Fennell, Careful How You Go (2018). (hansel97)
Reklama