Suburra

Lze říct, že gangsterský film má jedny z těch konzervativnějších recipientů a o to víc lze obdivovat fatální lyrický přístup Sollimi, který vykresluje zkorumpované a zločinem prorostlé prostředí jako bezvýchodný mikrosvět, kde se setkávají lidé ze všech společenských žebříčků, které spojuje rezignace na morální a etické hodnoty. Kladné hrdiny zde nevedeme, v zásadě téměř každému zde přejeme zasloužený trest a tedy film vstupuje do diváka primárně svou náladou. K tomu využívá poměrně atypické postupy, kdy mnoho scén nemá například prostorové expozice. Často je zde scéna zahájena záběry na s dějem zdánlivě nesouvisející činnosti, které postupně budují prostor, v němž se daná sekvence bude odehrávat. Což funguje hlavně z toho důvodu, že ony scény jsou podstatně delší než je zvykem a navzdory právě té náladotvorné atmosféře jsou poměrně procedurální. Ideálním příkladem je přestřelka v supermarketu, což je epizoda, která se odehraje ve čtyřech patrech obchodního domu, ačkoli její protagonisté se setkají pouze v jednom z obchodů na jejím počátku. Velké celky, zabírající obecně povědomé interiéry obchoďáku a civilní oběti zde proráží právě onu hranici zločineckého světa a světa civilního. Výslednému tvaru se pak daří udržovat i přes revenge finále zkrachovalou náladu, protože jakkoli mnoho zla bylo potrestáno, jednalo se stejně jen v kolečka stále se točícího soukolí, které jen s drobnými obměnami bude fungovat na věky dál. (27.06.2016)

Obrovské prekvapenie, a to i napriek tomu, že filmy kde vykukuje z každého kúta politika moc nemusím. Ide o čistokrvný mafiózo film s inteligentným krimi príbehom, ktorý je plný intríg, súperenia mafiánskych rodín, sexu, drog, usadených kočovníkov, korupcie, špinavej politiky, mafiánskych praktík, bezcharakternosti, bezcitnosti, pomsty... Film o tom ako to vo vysokej politike chodí a tiež o tom, čo sa stane, keď sa odpratanie mŕtvej prostitútky zverí do rúk prospechárskemu grázlikovi. Pritom všetko je tak civilné, tak naturálne a výborne zahrané. Len škoda tej muziky, ku snímku mi moc nepasovala, našťastie niektoré hudobné pasáže som si aj napriek tomu dokázal vychutnať. Celkovo na mňa film zapôsobil veľmi pozitívne, odporúčam. 85/100 (13.01.2016)

Pomalé nadväzovanie s postupným rozmotávaním vzájomne na seba prepojených, "úplne odlišných" okolností dáva akýsi celok príbehu, ktorý odsúva tento snímok v podobe talianskeho mascarpone do úplne inej dimenzie cukrárne. Sam za seba nemôžem inak, iba vychváliť tento scenár až do samého neba. Jediné čo mi na celom "projekte" prezentácie inak reálne pôsobiaceho filmu nesedí je fakt, že mafia sa odjakživa (v prvom rade!) riadila vzájomným rešpektom. Preto mi príde zbrklé konanie podaktorých mecenášov, respektíve ich poskokov (aj keď sa opäť potvrdilo, že za všetkým zlým hľadaj ženu, respektíve cigáňa), prinajmenšom pritiahnuté za vlasy. Záver "Ala Tutti" mi neumožňuje inak, iba udeliť plný počet. Milujem keď každý dostane to, čo si zaslúži. Tá piata hviezda je síce mierne s nadsázkou, no zrejme za celkovo odvedenú prácu plne zaslúžená. (17.05.2016)

Tenhle Štefan je fuckt třída a navazuje přesně tam, kde Damiano Damiani nechal Koráda Katániho sežrat chobotnicí. Místy si sice trochu hraje na Refna, nicméně na rozdíl od dánského nudila je každý jeho lysohlávkový záběr tisíckrát vyvážen sugestivně brutální realitou, která vám na patře zanechá nepříjemnou sýrovou pachuť nemytého italského ocasu. Bez jakýchkoliv servítek ukazuje, že Smolíkovic kočka už dávno není ta centrálně řízená Puzova romantická partička nonšalantních staromilských dědků s růži v klopě ručně šitého obleku od Armániho, nýbrž z řetězu urvaná banda hnusných vymaštěných cigošů, vypatlaných socek a bezskrupulózních smažek v sériových teplákovkách od Umbra, vkusně doplněných v Turecku šitými kundami z Boženky, která se bez jakékoliv hierarchie vzájemně řeže padni komu padni a bez jakékoliv úcty k životu terorizuje každého okolo. Do toho pár Babišů berluskoniovského typu bezostyšně hrabe u každého nabídnutého koryta, k čemuž se naprosto bezbožně přidávají i jako vždy nenažrané kudlanky a rozšiřují vatikánský imobiliář. Některé reálie velmi nápadně připomínají povltaví, až na to, že se tam mluví latinsky. No, takovému donu Vitovi by dozajista v hubě zhořkla cassata a rozkutálely se mu pomeranče, načež by ho jeblo z toho, jak se ta pečlivě pěstovaná tradiční chobotnice rozprskla v hejno zkurvených piraní a z Cosa nostry je teď Cosa lora, chaos dezorganizovaného zločinu. Genitálně natočený a hnusně mrazivý spektákl, po kterém si člověk přeje, aby někdo okamžitě odřezal Apeninský poloostrov a přilepil ho k Africe! (26.12.2015)

Fenomenální vizuální stylizace, atmosferický soundtrack, aneb M83 tak jak je máme nejraději a precizní vykreslení podsvětí. To vše v dravém, nekompromisním a silně neamerickém podání od taliánů, kteří tu svojí mafii mají prostě v malíčku jako málokdo. Interesantní záležitost, která je tak nabombená a sebevědomá, že z ní nelze odtrhnout oči/uši. Jeden z filmů roku, kterému chybí ještě ostřejší finále. (21.06.2016)