The Lady of the Lines
Režie:
Ladislav RychmanScénář:
Vratislav BlažekKamera:
Josef HanušHrají:
Jiřina Bohdalová, Radoslav Brzobohatý, František Peterka, Libuše Geprtová, Stanislav Fišer, Eva Svobodová, Jiřina Bílá, Jan Maška, Helena Blehárová (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Tramvajačka Marie zjistí, že manžel je jí nevěrný a vyvodí z toho důsledky – stane se opět půvabnou a přitažlivou ženou... Dva roky po premiéře prvního českého muzikálu Starci na chmelu se na plátnech našich kin objevilo další společné dílo scenáristy Vratislava Blažka a režiséra Ladislava Rychmana. Byl to opět hudební film – tentokrát však veselohra – Dáma na kolejích. Na rozdíl od Starců, kteří oslovovali především mladší publikum, se děj Dámy na kolejích obracel spíše ke střední generaci. Autoři zde představili typickou českou pracující ženu 60. let. Tak trochu ušlápnutá tramvajačka Marie spatří jednou na ulici svého manžela, jak se líbá s půvabnou kolegyní. Šokovaná žena odejde jako v mrákotách, vybere z vkladních knížek všechny úspory a začne od základu měnit jak svůj vzhled, tak svůj život… Titulní hrdinku ztvárnila Jiřina Bohdalová, kterou v té době režiséři zařazovali především do jediného komicko-naivního šuplíčku, která nicméně v každém filmu dokázala přesvědčit o šíři svého hereckého talentu, jenž osciloval mezi komickou a tragickou polohou. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (117)
Muzikál nie je moje pole diváckej pôsobnosti a podľa toho aj hodnotím. Texty, piesne, hudba a hlavne tá tanečná choreografia sú neznesiteľné a útrpné, z hercov sú zaujímaví možno tak Peterka a Brzobohatý, ostatní sú len křoví a Bohdalová v hlavnej úlohe je neskutočne prehnane afektovaná a uvrešťaná - čo sa ale od feministickej muzikálovej blbosti zo socialistického Československa dalo čakať... Ten záver je síce trochu podpásovka, ale zároveň je jediným, čo v tomto filme (a tomuto filmu) dáva nejaký zmysel a aspoň trochu sa drží reality. ()
[1,5*] Marie? To tu asi niekto videl West Side Story a povedal si, čo keby aj on natočil nejaký dobrý muzikál. Ibaže po ešte celkom vydarených Starcich na chmelu (1964) tento pokus zlyhal na plnej čiare. Je to hrozne prihlúple (pôsobí to ako nejaká stupídna reklama) a do tohto obrazu zapadá aj hudba, ktorá znie, akoby bola vytvorená do vysielania pre najmenšie deti ("Mějte rozum, paní Kučerová!"). Komédia je to skôr k uzúfaniu ako k pobaveniu, snáď jediná celkom vtipná scéna je tá s odvezením opitého manžela k jeho frajerke. Tých kvalitných hercov (Bohdalka, Brzobohatý a dokonca aj Peterka tu celkom dobre zahral) je v takomto braku skutočne škoda. Keďže nie som vôbec ovplyvnený nejakou nostalgiou (film som až doteraz nevidel), môžem objektívne a s čistým svedomím označiť tento film ako veľmi slabý. ()
Film je dobrým obrazem doby, co se týká toho, jak to v té době vypadalo (tedy skoro, tanečnice v dokonalých kostýmech takhle tramvajemi - ve skutečnosti permanentně narvanými, nejezdily), ale vše ostatní ujde. Co ale film neskutečně sráží jsou obě hlavní představitelky. Bohdalová byla odporná od prvního filmu až dodnes a Libuše Geprtová s blond parukou je taky dílo. Vlastně byla vždycky. Marně se snažím přijít na to, proč v těhle filmech zejména z této doby hrály samé ošklivky (prý zajímavé a talentované) typu Bohdalové, Janžurové, Jiráskové a další podobné existence, zatímco kočky se ve vysoce uměleckém českém filmu nenosily. Legrační je chór sousedek, scéna ve spořitelně a nejvíc mě pobavilo ono číslo s feliciemi. Oněch pět nebo kolik kilometrů dálnice v Chuchli si muselo zahrát v každém druhém filmu té doby, stejně jako čtyřpruhová (tedy dvou a dvou) estakáda kamsi na Prosek... ()
Děsný český film. V této době to bylo dost rozporuplné, spíše se to blížilo k negativním filmům z mé strany. Tenhle film mě vůbec nezaujal, byl děsně otravný, měl krátkou stopáž a na mě působil tak na 3 hodiny. Bohdalová tu nedokázala moc zaujmout. Nějaký ten námět, nápad či něco mě chytlo, ale jen trochu. K odpadu to má strašně blízko, ale znám horší filmy. Hodnotím na slabých 14% = * ()
Kromě dost divných písniček mi ten film nepřipadá vyloženě špatný. Je tam spousta správně uhozených nápadů a rozuzlení je chytré. Druhá půlka už se ale dost vleče, pořád se propírá stejný problém a to se omrzí. Musím říct, že je to takové, zajímavé, zvláštní dílko. Doporučuji šmahem neodsuzovat a dávat si pozor na různé nápady a vtípky, ať už vizuální, choreografické, nebo dějové. Stojí za to se s tímto filmem seznámit, byť celkově je opravdu slabší. ()
Galerie (23)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jindřich Panáček
Zajímavosti (13)
- Na samém začátku snímku se z několika úhlů pohledů objevuje oranžová „trolejová věžka“, tedy výsuvná plošina k opravě a montáži trolejí. Jedná se o typ Schörling na podvozku Škoda 706 RTch. Škoda 706 se vyráběla od roku 1939, ale Škoda 706 RT v letech 1958–1985. RT znamená rekonstruovaný, trambusový. (sator)
- Průvodčí tramvají viděných ve filmu jezdili v pražských tramvajích od června roku 1891, to se jim ještě říkalo konduktéři či konduktoři. Slovo konduktor nalezneme v polštině a jedná se o železničáře, který je podřízený přímo vedoucímu vlaku a kromě jiného má na starosti jízdenky cestujících. Nejdříve průvodčí tramvajovými pražskými vozy procházeli, později měli uprostřed vozu vyvýšený prostor, kde seděli a kam si cestující pro lístek musel dojít. V Praze bylo povolání průvodčího zrušeno v roce 1974 a nahradilo jej primitivní zařízení na prodej lístků ve vozech. (sator)
- „Zpívám strašně ráda, i když asi trochu falešně. Všechno jsem ale tehdy nazpívala sama, tedy až na ty vejšky. Tam to za mě převzala jedna operní pěvkyně, která měla podobný hlas jako já. Nikdo to nepoznal. Tenkrát jsem ještě měla lepší hlas, než jsem si ho stačila zničit těma televizníma Křemílkama,“ prozradila herečka Jiřina Bohdalová. (SONY_)
Související novinky
Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012
Pouhý den před svými osmdesátinami zemřel ve středu 12. 9. jeden z nejvýraznějších českých herců druhé poloviny 20. století. Byl představitelem hlavně mužných rolí, drsnějších i těch, díky kterým byl… (více)
Reklama