Tajemství Ocelového města

S ohledem na dobu vzniku slušná podívaná. Když jsem byl malý kluk, tak Verne byl pro mne ve spojitosti s knížkou nebo filmem obvykle kouzelnou jízdenkou do světa fantazie k tajemným dobrodružstvím. Neboť jeho romány vždycky přišly s něčím zajímavým. Jeho příběhy obvykle brázdily vlny všech moří a ve vědeckofantastické literatuře byl prostě mého dětství naprostá jednička. K jeho knihám se vracím už jen s nostalgickým pohledem a starou zaprášenou vazbu s obrázkem Julia Vernea očima jen pohladím. Ostatně měl velkou představivost a uměl tehdy předpovědět spousty věcí. No ale vrátím se k filmu. Musím se přiznat, že pomalu s přibývajícím věkem ztratilo toto zpracování příběhu už to kouzlo dětského pohledu. Přesto je to film, který jistě stojí i dnes za vidění. (02.01.2020)

Hodně kvalitní adaptace Verneovy citlivé interpretace společnosti 19. století (jak vidno, skvěle se hodí i na události 20. století). Rážův film má zejména výtečné herce a hodně dobrou výtvarnou stránku, která tomu dodává velice sugestivní nádech. Některé záběry jsou hodně depresivní a doslova vydechují ocelový chlad Janusova města... (08.01.2004)

Byť Ráža obsadil do rolí dědiců vlastně opačné typy, Růžka coby laskavého budovatele Fortuny a Vinkláře jako dobyvatelského diktátora Ocelového města, vyšlo mu to. A Hanzlík, to byla vždy sázka na jistotu výborného výkonu. Poněkud mě překvapil Fišer hudbou, kterou bych spíše přisoudila Liškovi, jak je pompézní. A možná to je právě ta piha na kráse, která dělí tenhle film od dokonalosti. (26.02.2012)

Dívat se na to dá vcelku i s potěšením, ale žádný zázrak to není. Nevadí mi, že autoři naložili s předlohou volněji, přece jen ji přizpůsobili více dětskému diváku, takže tam přidali i dětského hrdinu, s nímž se dalo identifikovat. Jen lituji, že se tohoto námětu nechopil K. Zeman. Vždyť ve Verneově knize je Ocelové město popsáno jako taková steam-punková Metropolis, přísně organizovaná a hierarchizovaná, démonická, ale svým způsobem grandiózní. To by Zeman svými papírovými kulisami dokázal vykouzlit. Zde má Ocelové město tvář umolousaného okresního fabrického maloměsta konce 19. století. (15.04.2012)

Mám rád Zemanovy adaptace Verneovek, ale jsem rád, že tenhle pro nás Čechy zatraceně blízký příběh natočil Ráža tak jak ho natočil. Přílišná výtvarná stylizace by dle mého odváděla od poselství, a to by byla škoda. Aby bylo jasno, výprava je perfektní, prostředí orwellovského militaristického města je velice sugestivní a tísnivé, navíc jako obvykle vynikající hudba Luboše Fišera. K tomu skvělí herci, v čele s Vinklářem a Hanzlíkem. Ale k poselství filmu se hodí mnohem víc právě syrovost, vzhledem k poměrně temnému a pro naši zemi velmi blízkému obsahu. (03.10.2005)