Tajemství Ocelového města

Vizuálně zajímavá výprava založena na kontrastu mezi krásnou Fortunou a průmyslovým Ocelovým městem, speciálně Ocelové město mi občas připomínalo moji rodnou "černou" Ostravu. Výborný výkon především pana Vinkláře v roli hlavního záporáka prof.Januse. O něco slabší druhá půlka filmu. Ukázka: http://www.sms.cz/film/tajemstvi_oceloveho_mesta/ukazka (09.02.2009)

Mám velkou slabost pro podobné filmy laděné do výtvarné podoby, kterou vtiskl Zeman do svých adaptací Julea Verna a vytvořil z nich nezapomenutelná díla. Bohužel Ludvík Ráža není Karel Zeman a Tajemství si zaslouží slabší 4*. Herecké obsazení je dost kvalitní a je jen škoda, že režisér nezariskoval trochu víc a neinspiroval se ještě více svým o dost lepším konkurentem. (05.07.2007)

Tajemství ocelového města jsem měl vždy rád. Oblíbené české ztvárnění Verneovi knihy se zlatou generací českých herců. Děj není nikterak složitý, na druhou stranu je natolik zajímavý, že vás udrží napjaté během filmu až do finále. Strašně mi náladou připomínal film knížky Karla Čapka a ty já mám velmi rád. Česká klasika, která se nezapře. (08.11.2011)

Ocelové město je moje neojblíbenější kniha od Julese Verna a jsem nesmírně rád, že právě Češi ji zfilmovali. Už jenom proto, že když Verneovky zfilmuje někdo jinej, nestojí většinou za nic. Ale pokud je za kamerou Čechoslovák...Zvláštní, že se dříve takové filmy točili jako na stříbrném podnose a dneska po nich neskočí ani pes, a když už jo, tak jsou natočeny tak strašně, že se na to nedá koukat. V čem to tenkrát bylo tak jiné. Neřikejte mi, že Komunista šlapal na pilu a chtěl se veřejnosti představit v tom nejlepším světle právě díky dobře natočené Verneovce. Tahle nepatří mezi uplně ty nejlepší. Tam se řadí Tajemný hrad v Karpatech. I tak se mi na to ale koukalo moc hezky a závidím, především tátovi, který tyhle filmy miluje, dobu, kdy tyto filmy u nás v zemi vycházely a byla radost na ně koukat. (07.07.2010)

Ocelové město Julese Verneho bylo samozřejmě zastoupeno v mé klukovské knihovně. Hltal jsem dobrodružství s nebezpečím na každém kroku i s odvahou k boji proti krutosti nedočkavě jedním dechem. Filmová adaptace Ludvíka Ráže není doslovným přepisem, přesto se od knihy v ničem podstatném neodchyluje. Není to udělané v dokonalém vizuálním stylu verneovek Karla Zemana, ale i tak výsledná podoba potěší a zaujme. Králův Dvůr poskytl důstojné kulisy ponurosti Ocelovému městu a kvalitní herecké obsazení vdechlo filmovému dílu osobitý život skutečnosti. Naléhavost zkázonosné hrozby, proti které není účinné obrany, je všudypřítomná a nekompromisní. Hlavní postavou dobrodružně varovného příběhu je Marcel Zodiak (velmi dobrý Jaromír Hanzlík, též v roli ambiciózního a všehoschopného inženýra Moltkeho), inženýr a stavitel města dobroty a rozkvětu Fortuny. S upřímnou zodpovědností se pouští do neznámé mise, kde v každém okamžiku i na každém místě může dojít k rozhodujícímu zvratu v neprospěch míru a stability. Výraznou postavou je lékař François Sarrasin (dobrý Martin Růžek), zakladatel Fortuny, Zodiakův tchán a pevný pilíř šlechetné laskavosti. Hlavním padouchem je profesor chemie Erik Janus (velmi dobrý Josef Vinklář), zakladatel a nesmlouvavý vládce Ocelového města. Zanícení pro vědu a technický pokrok ho pohltil se vším všudy do pocitu nadřazenosti a evolučního vývoje hrubé síly temné stránky lidské duše. Hlavní dětskou postavou je prominentní sirotek Viktor Garmond (dobrý Jan Potměšil), snažící se ze všech svých sil dopátrat místa pobytu nezvěstného otce. Výraznější postavou je také hrabě Van Hulshof (dobrý Petr Kostka), novinář a ambasador smíru a kompromisů. Z dalších rolí: Marcelova manželka a Sarrasinova dcera Alice (příjemná Taťjana Medvecká), hlídací psi Ocelového tajemství Vent (zajímavý Josef Somr) a Filbank (dobrý Petr Čepek), poslušní strážci Arminius (Vilém Besser) a Sigismor (Bořivoj Navrátil), věrný Janusův pobočník (zajímavý Josef Bláha), či vypočítavý ředitel chlapeckého internátu (velmi zajímavý Čestmír Řanda st.). Filmová adaptace by měla představovat imperialistickou hrozbu, přesto je toto dobrodružství konzistentní s dětskou představou a vzpomínkou. A Ludvík Ráža potvrdil svůj cit pro dětského diváka. (10.09.2017)