Neznámá bitva

Podľa poviedky sovietskeho spisovateľa Viačeslava Kondratieva „Vykúpenie krvou“ bol sfilmovaný tento výborný film. V skutočnosti z bitky o Ržev ide o malú jednodňovú epizódu v bitke o dedinku Ovsjannikovo. Bitka o Ržev nebola bitkou o mesto ale išlo o úlohu zničiť hlavné sily nemeckej skupiny armád Stred na rževsko-vjazemskom predmostí 150 km od Moskvy. Tu do Rževského výbežku sa musela nemecká armáda stiahnuť pred sovietskymi vojskami. Stalin 5.1.1942 vydal rozkaz , aby Ržev Kalinský a Západný front oslobodili za týždeň od nacistov. Rozkaz bol splnený 20.3. na ďalší rok 1943. Pobyt nemeckej armády pred bránami Moskvy predstavoval obrovské riziko. Len v priebehu roku 1942 sa odohrali štyri skutočné operácie aj zo strategickými cieľmi, zahnať nemeckú armádu čo najďalej od Moskvy. Mnohokrát nezmyselne vedené boje mali na oboch stranách neskutočne množstvo padlých, odhaduje sa na strane Červenej armády 776 889 stratených vojakov a na Nemeckej 400 tisíc. Napríklad tu padla celá 33. armáda generála Jefremova aj s jej veliteľom. Aj tu mi nedá sa upozorniť na strašnú cenu, ktorú museli zaplatiť všetky národy, ale predovšetkým ten ruský za to, že vyhnali nacistov zo všetkých štátov ktoré okupovali. Takže si myslím, že nie je na mieste znevažovanie spomienok na ruské obete. Teraz k filmu. Kondratiev podáva svoju autobiografiu z tejto bitky o Ovsjannikovo. Ide o drsný, nejednoznačný ale čestný obraz skutočnej udalosti. Film sa snaží neskresľovať príbeh podáva ho čo najčestnejšie a najpravdivejšie, ukazuje udalosti také, aké v skutočnosti boli. A v Červenej armáde boli skutočne velitelia, tí mali svojich politrukov a na nich ešte dozerali aj orgány NKVD. (11.09.2020)

Tony snehu, že sa v ňom aj najväčší dlháň zaborí až po krk a cez baranicu mu trčí len hlaveň pušky. Hneď viete že ste v Rusku. V tomto vojnovom filme je tých bojových scén menej, ale za to sú dosť realisticky stvárnené. Väčšinou však ide o dialógy medzi opitými vojakmi s načmudenými tvárami a z tých rozhovorov mi utkvel najmä tento výrok: „Mám sedemnásť. Pridal som si rok, aby som mohol narukovať. Všetci z našej triedy tak urobili. Báli sme sa, že vojna o rok skončí a my nebudeme môcť bojovať.“ Niekto to nazve hrdinstvom, pre mňa stupidita non plus ultra. Priemerný film, pri ktorom mi vadil ruský vodkový dych hovoriaci len o patriotizme (rovnako ako mi to vadí u Američanov), nuž a vyslovene som sa nudil. A to tam zomrelo vraj viac ako milión ľudí. (01.08.2020)

Před nedávnem jsem vážně onemocněl. Diagnostikovali mi zhoubný optimizmus. Naštěstí jej můj proktolog odhalil včas, dříve než by začal metastázovat až do terminální euforie. Tudíž mi předepsal velmi silná depresiva, doporučil mi chodit často na pohřby, jatka a dětské onkologické kliniky, a taky intenzivně čumět na novodobé ruské válečné filmy, protože prý u nich zaručeně budu ječet zoufalstvím z těch škaredých digitálních mrdníků a z přiblblého telenovelizačního propagandistického Putinpatosu, snad horšího než od komančů či od Spielberga s Gibsonem dohromady. A věru pravdu děl, lapiduch jeden. Po medikaci Stalingradem, Zachránit Leningrad, Bitvou o Sevastopol a Koridorem života mi konečně svitla alespoň trocha beznaděje, začal jsem pociťovat mírný pesimismus a dokonce i jemné náznaky počínající klinické deprese. Čili má neradostná diagnóza směřovala ke kýžené remisi. A taxem si k dalšímu posílení své rekonvalescence naordinoval Ržev. A to jsem, kurva, neměl dělat! Vůbec jsem u toho neržval, hlavou se mi zase honily patologické myšlenky, že ten ruský válečný film zas ještě možná až tak v prdeli nebude, a vůbec celá ta tak pracně potlačovaná pozitivita se vrátila v plné síle nemilosrdné recidivy. Dvouletá terapie v hajzlu, jsem teď akorát tak závislý na depresivech a vypadá to, že pokud si ihned nepustím nejméně dvakrát za sebou výše zmíněnou sračkočtveřici a nedoplním ji jako akutní první pomoc ještě o stoprocentně účinné Hacksaw Ridge a Válečného koně, taxe záhy asi terminálně ujásám. Ty dvě bojové scény byly fuckt skvěle udělané a hodina a půl mezi nimi vyplněna solidně naturalistickým vykreslením charakterů sběře a vypatlanců v řadách Rudé armády, jakož i bezohlednosti a propagandistického a důstojnického zmrdství stalinistické válečné mašinérie, porážející Ádu jen kvůli osvědčené strategii „Jebať ljuděj, nas mnogo“. (31.07.2020)

Zajímavý je český název Neznámá bitva. Před 79 lety v 1942 začala tato neznámá bitva na jejím konci bylo okolo půl milionu mrtvých obou stran. V samotném městě Ržev, které mělo před válkou okolo 56 000 v době jeho osvobození žilo 150 osob. Ve filmu sice vidíme jen jednu rotu Rudé armády během jednoho dne v bitvě zvané také jako Rževský mlýnek na maso. Rusové, a ostatní obyvatelé Sovětského svazu (Ukrajinci, Bělorusové, Tataři, Židé, Kazaši, Gruzínci, Arméni atd.) si za své oběti a za to, že významně přispěli k porážce nacistického Německa zaslouží minimálně respekt. Film realisticky ukazuje podmínky ve kterých obyčejní vojáci bojovali v zákopech, mrazu a sněhu (teď ho taky trochu napadlo) A ještě Vám tam velení pošle jako posilu důstojníka NKVD. Velitel roty je sympatický a o něco málo je sympatický i jeho zástupce pro věci politické. Ona je mi většina té roty sympatická. Asi budu rusofil. No díky uživateli Opičák na youtube jsem se dozvěděl nové označení jednoho komunální politika (Řepoprase). (26.01.2021)

Jak už podotkli mnozí, až na pár příliš gerojských momentů dosti realistické zobrazení poměrů v Rudé armádě někdy v prvním roce války v oblasti Rževského výběžku (o který se pak bojovalo celý rok). O důstojnících - čest výjimkám, jako veliteli roty zde - se nedá říct, že by jim osud podřízených ležel na srdci, politruci bez autority řeší více nahaté obrázky hrozící nakazit mysl bojujících soudruhů pokleslým západním škvárem, a samozřejmě NKVD, pro které je nepřátelský propagandistický leták nebezpečnější zbraň než MG34 (či naše vz. 26 a vz. 37, je smutné, že nepromluvily v rukou armády Republiky Československé v roce 1938). Mimochodem souhlasím s uživatelem Daddko, je zde prostě leč velmi výstižně popsané, jak lze z člověka stvořit takovou bestii, pro kterou život druha ve zbrani neznamená nic a zákon všemocné strany a vlády všechno. Obecně nemám až tolik proti zobrazování hrdinství sovětského vojáka, ale budu jen rád, jestli se to bude víc a víc kombinovat s reflexí do vlastních řad. P. S. Jak se říká, "zima jak v ruském filmu" zde hraje velkou roli. A mimochodem, ruský voják stejně jako vlk z Jen počkej zásadně fajčí cigarety filtrem napřed :) (01.08.2020)