Maratónec

Neviem koľkí z komentujúcich čítali aj predlohu, ja som mal to šťastie si ju dať niekoľkokrát a je omnoho sugestívnejšia a brutálnejšia než film. Ten trestuhodne vynechal debatu Babe - Szell na tému "nie ste pre mňa tak celkom človek, milý Žid" a niektoré veci pozmenil preto, aby vyzerali dramatickejšie. Plusom je poctivo budovaná atmosféra štvanice a relatívna vernosť predlohe. 9/10 (30.01.2017)

Paraguay, maraton, nůž z Jamese Bonda a finále ve vodárně. Totální scenáristické peklo, diamanty, náckové a židé, konspirace, zlý cikán, scéna v opeře. Co půl hodiny nová postava, výbušný kočárek a slavný zubař. Naprosto nevypočitatelný vývoj vzniklý dějovou roztříštěností, přemírou vedlejších témat a absencí nosné zápletky. Bavila jsem se. (+ mám dojem, že jsem na stopě Schlesingerova trademarku zmatenosti) (06.01.2013)

Když člověk očekává moc, je to naškodu. Maratónce předchází ohromná pověst kultovního a napínavého díla. Pravda thriller to je, ale bohužel už ne solidní drama. I přes dějové kličky a odbočky na počátku, se mi podařilo odhadnou jednání a motivy postav velmi rychle, vlastně mě to jednání přišlo trochu připitomělé, a když už bylo nadmíru jasné, že se jedná "jenom o diamanty" a neexistuje zde žádný nadčasový přesah či myšlenka, tak mě to přestalo bavit zcela. Rozhodně však nechci ubírat na umu Johna Schlesingera, který zvládá s grácií automobilové honičky, běhající lidičky, nervydrásající scény i kýčovité podzimní výjevy. Dustin, Laurence i Roy se snaží, nejspíš to i funguje, ale jako diváka mě to nezasáhlo. Bezhudbové, syrové, thrillerové sedmdesátky ... Tři dny kondora jsou dle mého lepší. (14.09.2010)

Já si nemůžu pomoct, ale musím tady jít do opozice proti červenýmu hodnocení. Bylo to nepřehledný jak pražská dopravní situace a to že v tom hraje Dusin Hoffman ještě neznamená, že se z toho udělám. A jak tu každej zmiňuje zubařskou scénu jen svědčí o tom, že kdyby měl film strhující tempo, emotivní závěr, vyšperkované scény nemusel bych si při čtení Vašich komentářů připadat jak na celorepublikovým sjezdu stomatologů, ale jak na filmové databázi lidí, co uchvátil film a ne zubní trable. (26.04.2018)

Dříve jsem měl na staré americké filmy takový názor, že jak jsou starý, tak jsou senilní. Ze začátku jsem tomu moc nedával, ale po čase mě ony filmy začaly docela zajímat. I mezi nimi se najdou zajímavý kusy se zajímavými příběhy a hlavně jsou plný kvalitních herců a dobrých režisérů. Ale to asi v každém období kdekoliv na světě. Jenže dřív jsem to nechápal a házel všecko do jednoho pytle. Problém amerických filmů je hlavně v tom, že se hrozně dlouho táhnou a pokud mě nedokážou během začátku zaujmout, většinou to u nich protrpím. Maratónec měl na to aby mě chytnul. V hlavní roli má vynikajícího Dustina Hoffmana, zajímavý námět, tehdá ještě velice kvalitní český dabing a brutální začátek. Jenže i přes pár naprosto bezkonkurenčních scén se obrací k pomalému průběhu a táhne se to s ním hůř než chlapská nemoc. Nakonec jsem film dokoukal, ale připomněl mi, že ne každý americký film je pro mě. A nezáleží to moc na námětu, ale hlavně na náladě a umění režiséra mě vtáhnout do příběhu, se kterým se mi zpomalí tep tak o deset čísel. (11.10.2010)