Půlnoční kovboj

Schlesingerův obrazově strhující a náladou baladický message picture je rozkladem amerického snu a ideálů let šedesátých na subatomární částice. Ztracené iluze, beznaděj, špína, bída a hnus přelidněného, přezíravého a šíleného velkoměsta, obnažená sexuální intimita, společenské napětí, osamělost, zžíravá osobní traumata - na menší depresi toho vskutku není málo. Ale celý ten hořký index naštěstí neguje pořádný antidote lidství, naděje a síly bojovat za lepší zítřky a změnu. A i když je to triumvirát prosvítající ze dna pustého a neklidného sociálního bahna, ze kterého se zdánlivě nelze vyhrabat, jeho hledání nikdy nepozbude smyslu. A proč? Protože život je přes všechno neštěstí (vyjádřeno jazykem Franka Capry) krásný. Jen mu přijít na kloub... Jo, tomu říkám poselství!_____Za samostatnou noticku jistě stojí fantastická střihová skladba snímku. Vedle objektivní a základní dějové osy jsou nečekaně stavěny střípky dějů z minulosti, obrazy denního snění a "růžových" představ či stylisticky zběsilé vyjádření momentálního rozpoložení hlavního hrdiny - od sekvence změněného stavu vědomí po horkokrevnost honičky soupravou podzemky. Symfonie... (29.12.2008)

(1001) Kvůli Dustinovi se mi srdíčko sevřelo, ale jinak to šlo zcela mimo mě až do té míry, že jsem měla dojem, že je to i špatně udělané. Nesedla mi hudba ani zapojení avantgardních snů. Na tak nekonzistentní náladu jsem se nebyla schopná vůbec naladit. Jestli je to tím, že žiju v době, kdy ideály už jsou dávno zničené, takže nemůžu pochopit, co film svým zjevením rozbil a jak rezonoval společností... (06.05.2014)

Film je o týpkovi, co si myslí, že se oblíkne jako kovboj, pojede do velkýho města a bude vojebávat ženský, který mu za to ještě zaplatěj. Místo toho vyjebávaj všichni s ním, až se dá do kupy s mrzákem Ricem, jehož velmi dobře ztvárňuje Dustin Hofman. A to je vše. Zcela chybí nějaký větší moment, k němuž by se divák mohl upnout. Lepší průměr, nic víc. (04.10.2009)

Naivita a upřímnost bolí. Diváka i Joea. A stejně tak někdy bolí odejít z důvěrně známého místa někam, kde má být všechno lepší a nakonec není lepší nic. Na špatných místech vás zkrátka poctivost a důvěřivost zničí. Ale celý tenhle můj výklad by byl jenom zjednodušeným poselstvím příběhu, kdyby se v něm neobjevoval Hoffmanův Rico. S ním totiž do kovbojova tažení přišla kousavost vzbuzující absolutní melancholii. Probuzení tehdejší generace, varování pro současnou. (30.11.2007)

Dustin je génius. Od samotného příběhu jsem očekávala, že bude podán trochu silněji a drsněji. Celý film táhnou především hlavní, charakterově i herecky silné osobnosti, jež jsou zasazeny spíše do průměrně předvedeného děje. I přesto, že mi Jon Voight jako herec nikdy sympatický nebyl a zde mě svým výkonem také nijak příliš nenadchl, si však myslím, že jde o dobrého herce. A jako Půlnoční kovboj zdatně padl do role urostlého, blonďatého Texaského playboye. Ovšem Dustin Hoffman jako kulhající, tuberou prolezlý chlapík, zlodějíček a vyvrhel, který se protlouká, jak se dá, je nepřekonatelný a úchvatný. A nebýt jeho, nejspíš bych hodnotila méně. Rozhodně je však v tomto díle spousta působivých a silných momentů (ten konec, slzy se mi draly do očí). Doprovodný soundtrack v podání Johna Barryho je skvělý a dokonale do filmu zapadá. "I'm walking here! I'm walking here!" (31.12.2010)