Censor
Censor
Režie:
Prano Bailey-BondKamera:
Annika SummersonHudba:
Emilie Levienaise-FarrouchHrají:
Niamh Algar, Clare Holman, Michael Smiley, Sophia La Porta, Max Bennett, Adrian Schiller, Vincent Franklin, Beau Gadsdon, Andrew Havill, Nicholas Burns (více)Obsahy(2)
Filmová cenzorka Enid je hrdá na svou pečlivou práci: jejím úkolem je chránit nic netušící publikum před škodlivými účinky krvavých scén a jiných drastických záběrů. Její ochranitelský pud je umocněn pocitem viny, že si nedokáže vzpomenout na starý případ zmizení své sestry, která byla nedávno prohlášena za mrtvou. Když Enid dostane za úkol prohlédnout si znepokojivý film z archivu, v němž se vracejí její vlastní mlhavé vzpomínky z dětství, začne rozplétat záhadu a zjišťovat, jak toto děsivé dílo souvisí s její vlastní minulostí. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (58)
Parádní psychologický thriller s naprosto lahůdkovou atmosférou jakési podivné až snově působící reality a příběhem, který sice diváka hodně mate, ale po zamyšlení většina střípků do sebe zapadne. I díky tomu, že tvůrci házejí dostatek detailů a vizuálních vodítek k rozklíčování. Pojetím přesně ten typ atmosférického slow-burn hororu, jaký mám rád. ()
Povinnost pro každého, kdo vyrostl na hororech z videopůjčovny, byť o vyloženou pecku nejde. Tématizování filmového násilí a jeho vlivu na lidskou psychiku, rozostřování hranice mezi realitou a filmem, nebo znepokojivá pátrání po uměleckých dílech (Devátá brána, 8 mm, Cigarette Burns), to vše mi velmi konvenuje už od Videodromu a tady je to navíc krásně propojeno s fenoménem britských videonasties. A hrdinka má nejen neokoukaný job, ale pro hororového fanouška je vlastně nepřítelem, když mrzačí díla jeho oblíbeného žánru, zároveň mi přijde zábavná ta každodenní konfrontace upjatého člověka s šokujícím brakem, kterým pohrdá. Výčet pozitiv bych uzavřel tím, že Censor je dějovější, méně artový a tedy koukatelnější než podobné Berberian Sound Studio a že Niamh Algar v hlavní roli je výborná. Bohužel, slibně rozehraná znepokojivá zápletka se postupně rozředí nedostatkem napínavého děje a výraznějších scén a vlastně to svá zajímavá témata nijak zajímavě nerozvíjí. Ze závěru mám smíšené dojmy. Super plakáty s hrdinkou přepůlenou videokazem. ()
Pokud máte nevyřešená traumata z dětství a s tím související křehkou a nestabilní psychiku, rozhodně se neucházejte o místo cenzora ultranásilných horrorových videofilmů, jinak můžete dopadnout jako ubohá Enid. Ta totiž postupně přijde o schopnost odlišit skutečnost od halucinací, tedy lidově o rozum, a výsledkem je pak rozpad její osobnosti, doprovázený roztomilými následky. Moc hezká práce. Tedy myslím ta režisérská, filmová. Parádní 70's/80's retro, menšinové, laděné lehce do artova, evokující mi chvilkami třeba Repulsion, 8MM, něco od Lynche a v závěru Krvavý román dle Váchala. Ale ještě lepší práce byl ten samotný cenzorský flek, takovou práci bych si dal taky říct, čučet v rámci pracovní doby na béčkový krváky. Jen bych jim cenzuroval asi úplně jiné pasáže, než by se ode mne očekávalo, hlavně zdlouhavé žvanění o ničem, a tak podobně. ()
„Mlha houstne, rejža pindá, rekvizitář střevo vyndá. Nůžky čůzy cenzorské, kazí hrůzy autorské.“ Traumata miluju, svá i ta ve filmech, křehkou psychiku si hýčkám a Faustčiny oblíbené krvavé scény snáším dobře, pokud mají v příběhu své opodstatnění. ROHYPNOLOVÉ OKÉNKO: [][] Když je na co koukat, užívám si i 3 hodinový film. Cenzorka má jen přes 80 minut a přesto na mě šly dřímoty. ## Bailey-Bond točí hromadu vaty, kamera imrvére čumí do blba a sleduje kdejaký prd v ději třikrát déle, než je únosné. ## Naopak vzpomínky cenzorky nám servíruje kratičké, nicneříkající, což mě šíleně iritovalo. ## Cucky flashbacků z Enid lezly jak z chlupaté traumatizované deky. [][] A ke všemu ta „atmosféra.“ Filmaři mi zasmrděli půlku mého oblíbeného lesa Bracknell Forest rudým kouřem dýmovnic a ze zhuleného osvětlovače, ukrytého s baterkou v hustém křoví, dostalo pár zajíčků infarkt, jedna liška psotník a já trauma. Námět skvělý, o to větší zklamání, že jsme strážkyni mravopočestnosti Enid nenahlédli víc pod nůžky a kolegům cenzorům do svědomí a do poklopce. ()
Je tu krásna ukážka toho, ako to vyzeralo vo svete požičovní a tá skutočnosť mna samého veľmi potešila, keďže som ich obľúbencom doteraz. Film mi najprv pripomínal 8mm, potom zase mi prišiel ako sympatická kopírka Maria bavy či D. Argenta a napokon vystrelil až k I Spit on Your Grave. Naozaj každý si tu môže nájsť to svoje. A ja som si naozaj aj našiel. Film ma bavil od začiatku až do konca a i keď gore stránky tu nebolo nejako veľa aj to malo potešilo. Film hral na iné veci a tie mu teda vychádzali. Herci boli dosť dobrí a jeden z nich mi neskutočne pripomínal Buda Spencera. Mne sa celkom páčil i ten koniec a vobec sa mi nezdalo, že to bolo otvorene, ale naopak, bolo to celkom jasne a uzavreté. Takže som veľmi spokojný a dávam silné 4*. ()
Reklama