The Windermere Children

Většina příběhů z druhé světové války končí na jejím konci. Co se ale dělo potom? O tom se snaží popovídat tento příběh a je to hodně zajímavé vyprávění. Kupa zachráněných židovských dětí je odvezena někam doprostřed anglické vysočiny, kde se jim budou snažit vytvořit lepší podmínky pro život. S tím přichází různé myšlenky a otázky, které se honí hlavou každém z nich. Příběh je to neméně zajímavý a musím říct, že i na konci filmu neméně emotivní. Hezké, komorní, decentní, typické pro anglickou kinematografii. (07.11.2022)

Už dlouho mě nějaký film o válce tak zasáhl, jako toto. A ano, nebylo to válce, ale pouze o jejích dopadech. Bylo to silné, bylo to velmi poučné. Moc by mě zajímalo, jestli ta scéna na ulici s místními kluky se fakt stala. Pokud ano, tak klobouk dolů. Protože to bylo neskutečné, ta atmosféra, ta morální převaha a poučnost byla fakt prvotřídní. (14.12.2022)

Útrapy po vojne sú zaujímavým námetom, ale film tie emócie nepriniesol. Možno až koniec, kde sú výpovede reálnych ľudí. Niektorí herci pôsobili skôr ako brigádnici, alebo nejakí herci s gážou 0 eur 0 centov. Zaujal však výrok, že chlapcom sa páčia britské dievčatá. Nuž, to bude asi ťažká refrakčná vada. (30.01.2023)

Hezky natočený film, kdy si alespoň každý z nás uvědomí, že po válce to vše nekončí, ale problémy přetrvávají dál, které musela naše společnost vyřešit. Dokud jsem film neviděl, nedokázal jsem si představit (což asi nikdo z nás), čím si děti musely projít, a jaké následky to na nich zanechalo. Ať už jsou to běžné návyky, stolování, spaní, strach ze psů apod. Někdy to bylo i bolestivé sledovat, kdy by člověk nad dětmi zlomil hůl, protože jsou na první pohled nezařaditelné do běžné společnosti. Dokážu si představit, že by film šel ještě hlouběji a právě zkoumal psychiku jednotlivých dětí, za to ostatně strhávám jednu hvězdu. Jsem ale ve finále rád, že se těmto lidem podařilo zlomit to prokletí a naopak někteří z nich byli následně v životě velice úspěšní. (25.10.2020)

Snímek The Windermere Children popisuje méně známou kapitolu z konce Druhé světové války, která se bez obav může opřít o silný příběh, svižný scénář či o výběr herců. Tento počin nezakalenou optikou ukazuje, že po osvobození koncentračních táborů bylo hodně prázdných a zničených dětských duší, pro něž bylo vážně těžké se naučit znovu důvěřovat a radovat ze života. Samostatnou kapitolou je pak finále, které utahuje šrouby emocí až na doraz, přičemž je ale zároveň i nespoutanou oslavou života a požehnaného stáří. Pokud tedy hledáte snímek z Druhé světové války, který není "jenom" o důležitých bitvách, The Windermere Children režiséra Michaela Samuelse je přesně tím pravým. Skvělá práce! „Unlike carpets madam, children are not improved by beating.“ (10.12.2020)