Netvor

Abel je francouzský válečný zajatec, který je přidělen do školy Hitler-jugend. S dospělými lidmi si nikdy moc nerozuměl, měl rád děti a zvířata. Ve škole dostává úkol chytat v okolí mladé chlapce a přivádět je do kolektivu mladých nacistů. Tam také vidí, jak na děti působí vymývání mozků, že už netouží setkat se s rodiči, protože je vyměnili za führera. (18.10.2020)

V jedné rovině drama o muži, jenž se díky své lásce k dětem dostane na bojiště Druhé světové války a láska k přírodě a k dětem mu jí pomůže přežít. V druhé rovině se pak Abelovýma očima díváme na vymývání mozků v organizaci Hitlerjungen, které zákonitě musí vést k tomu nejtragičtějšímu konci. Film, ve kterém se Malkovich stal Bohem. 90% (25.03.2013)

Netvor je pro Schlöndorffa tím, co pro Herzoga Temný úsvit. Nemůžu si pomoct, ale navzdory tomu, že to neplatí až tak a jsou tu i typické Schlöndorffovy scény, tak i tak jsem měl pocit, že koukám na Plechový bubínek pro americký trh. Sice to s Plechovým bubínkem má společnou jen druhou světovou válku, ale obojí o tom pojednává z pohledu Němců, obojí má hlavního představitele divného, co vším prochází a ničemu plně nerozumí a obojí má trpké uvědomění si reality v závěru. Až na to, že tady je hlavní postavou hodně jednoduchý muž jménem Abel, který, byť je Francouz se židovským jménem (!), se postupně dostává až ke cvičení a unášení děcek do Hitlerjugend, aniž by chápal, jak a co vše okolo znamená. Prostě mírně postižený, který za nic nemůže a je vám ho líto jen za to, na čemž sice není nic špatně, ale je to docela laciná výpomoc jak získat divákovy sympatie k určité postavě, zatímco u Oscara v Plechovém bubínku bylo vše mnohem složitější. To tomuto filmu chybí nejvíc - větší hloubka, větší komplexnost, větší propracovanost celého období. Vše je zpracované tak, že si mě to sice získalo, ale mimo pár scén z Hitlerjugend moc nezanechalo. A od Schlöndorffa jsem čekal rozhodně víc, když se tématu druhé světové z pohledu Němců často věnuje. Oproti Temnému úsvitu to pořád není tak "americké" a podstatná část druhé poloviny pro mě byla dost intenzivní, ale i přesto to na víc jak silné tři nevidím. Silné 3* (30.12.2023)

Netvor je efektním filmem. Ale požadovat po něm, aby znamenal další pokračování Plechového bubínku, by bylo troufalé. Základní požadavek romantiky mysticismu je sice dětinský, ale v nosné konstrukci myšlenky nejistý. Impozantní jsou řady obrazů kameramana Bruna de Keyzera, snaží se pokořit svým jasnem i s plamenem, aby na konci rozpoutal bouři ohňostroje. Volker Schlöndorff vybrousil zrak a vypolštářoval mechem románovou předlohu francouzského spisovatele Michela Tourniera z roku 1970, v obém je kus Goethovy balady a křesťanské symboly v dětské zranitelnosti. Křižácká sídla Malbork a Schönberg - Szymbark jsou ohromující kulisou i v moderní době, baladičnost si pohrává s pohádkovými výjevy i zasněním. Poutníkem dětskou bezbranností je Abel Tiffauges (zajímavý John Malkovich), ta prostodušší nevinnost života. A neboť bůh a ďábel jedno jsou, tak se rodí alternativní snímání skutečnosti vlastním nitrem a obvazové krášlení. K výraznějším postavám patří způsobný vrchní lesník od nejvyššího lesníka (příjemný Gottfried John), dětinský, lačný a vznětlivější polní maršál Göring (dobrý Volker Spengler), a zdrženlivý hrabě starobylého rodu von Kaltenborn (příjemný Armin Mueller-Stahl). Z dalších rolí: uvědoměle dbalejší velitel nacistické vojenské školy kadetů a dětí Raufeisen (Heino Ferch), hospodyně z vojenské školy Netta (Marianne Sägebrecht), rasově fanatický lékař školy - profesor Blättchen (Dieter Laser), Abelův ženský element v životě Rachel (Agnès Soral), malá mstivá Martine (Sasha Hanau), Abel internátně katolického dětství (Caspar Salmon), Abelův ochránce v dětství a školníkův syn Nestor (Daniel Smith), nebo zachráněný malíček Ephraim (Ilja Smoljanski). Film Netvor je efektním filmem s podmaňujícími obrazy v mollových barvách romantické mystiky. Je spíše marnivým než obratným. (16.09.2021)

Zatím nejlepší role a nejlepší výkon Johna Malkoviche, co jsem viděl. Konečně se nepitvoří nebo nehraje pouze svoje alterego, nýbrž charakterní a zajímavou postavu. Je zde krásně vykreslen "nevinný dětský" svět v mysli hlavního hrdiny, některé myšlenky přitom dokazují jeho výjimečnost; silně působí scény z přírody, ať už hon na vysokou nebo pokec s losem (ten je vážně super). Nicméně onen konflikt mezi tímto a realitou, ke kterému to všechno směřuje, přichází moc pozdě, vlastně je zároveň i pointou. Což je na jednu stranu transparentní pro náhlé procitnutí z vlastní letargie, avšak u příběhu odehrávajícího se během světové války to pořád působí příliš naivně. (29.03.2009)