Asterix a Obelix: Říše středu

Asterix je Asterix a Obelix je Obelix……animovaní i hraní……dají si lektvar (vím, že Obelix nemusí), sem tam praští nějakého Římana, povečeří divočáka a tak pořád dokola a je jedno jestli jim u toho sekunduje Kleopatra nebo Caesar či se zrovna nachází v Římě, Řecku a nebo jako v tomto případě v Číně. Takže ono v tomto případě není zase tak úplně ouvej. Co však bolí, jako připínáček v botě je český dabing (za což Francouzi nemohou) a příšerný casting (za což Francouzi mohou). Příběh sám o sobě už je takovou galskou klasikou. (04.10.2023)

Pokračujeme v sestupné tendenci, Gérard Depardieu je již v nemilosti, takže tu již máme i nového Obelixe. Horší než předchozí díl z Británie to není, ale první dva díly zůstanou pravděpodobně již navždy nedosažitelné. Osobně bych si přál do dalšího dílu, aby adaptoval nějaký další známý příběh místo nového námětu a trošku ubral na příliš připitomělém humoru. Uvidíme, kdo bude případný další díl po Číně koprodukovat, měl jsem tyhle příběhy vždycky rád, tak snad se níž už nepůjde. (02.06.2024)

Poprvé s jiným Obelixem, ale nový představitel se v této roli hodně podobná na Gérarda Depardieuho. Film to není úplně špatný, ale nejedná se o žádný zázračný počin. Je fajn, že se na Asterixe a Obelixe nezapomnělo a po 11 letech vyšel opět hraný film, ale extra kvalitu to rozhodně nemá. Objeví se zde známí herci jako Vincent Cassel, Marion Cotillard nebo Pierre Richard (toho jsem vůbec nepoznal), ale ani oni nezachrání ne moc zajímavý příběh. I když prostředí Číny nění úplně špatný nápad, ale to by to tvůrci museli trochu lépe pojmout. (05.08.2023)

Nuda v Brne po x-tý krát. Tieto asterixovské príbehy sú takmer všetky na jedno kopyto a navyše keď absentuje aj pravá humorná stránka, ktorá ako tak v predošlých dieloch fungovala, tak to nemôže dopadnúť dobre. Okrem pár veľmi pekných čínskych alebo francúzskych herečiek tento film nestál za veľa. Aj ústrední herci mali výkonnostne ďaleko od svojich predchodcov. 35 % (18.08.2023)

V tomto díle je smícháno to nejhorší z asijského kýče (kung-fu, masové scény) a západního filmového úpadku (absence znalosti dobového kontextu, logiky i humoru). Manželské etudy z Caesarova života jsou provenience Troškovy, Depardieu a Baer moc chybí a ani Cassel to nezachrání. Obsazování hereckých dřev v podobě pop ikon typu Zlatana pak ukazuje, že výdělku je podřízeno vše. Přidáme-li k tomu touhu veškeré pánské populace po Asiatkách, čínsky zpívané hity západního popu a Caesarovu nepochopitelnou touhu po daleké zemi středu, kouká z toho kalkul tamního kasovního trháku i podezření ze štědré čínské finanční podpory natáčení samého - byť v titulcích tuto koprodukci oficiálně nenajdete. Vyloženě strašné jsou pak všechny pokusy o milostná vzplanutí. Už i Frantíci, zdá se, zapomněli, co je to láska a jak sbalit holku; ze "slabšího" pohlaví mají evidentně hrůzu. O co méně je milostná rovina příběhu přijatelná, o to více je jí ve filmu věnováno místa, byť vzbuzuje pocity nepatřičnosti, trapnosti, ba lehké nevolnosti. Děti to nebaví, komiksové akce je minimum, chybí i další atributy Asterixových  příhod, jako divočáci, disproporce ve výšce postav, Obelixova otylost apod. Trpí tak nejen inteligentnější část rodičovstva ale i skalní fandové předlohy, nemalá skupina diváků proto odchází už před koncem. Na samé dno však film klesá ve chvílích Asterixova opojení z kung-fu, vegetariánské stravy a meditace! Jak mohli tohle Goscinnymu a Uderzovi udělat? (25.02.2023)