Pasťák

Hlavní úloha učitele spočívá v přesném vymezení hranic, neustále kontrole, zda je někdo nepřekročil, a pokud ano, musí přijít rychlý trest. Pokud on sám od první vteřiny hranice porušuje (Máte sedět vzadu s nimi), pokud jeho nejčastější věta zní "Je mi to jedno"...Je dobře, že tento snímek přežil dobu normalizace, protože natočit takto odraz reality je opravdu kumšť a všechny ty rádobyumělecká pseudosymbolistická podobenství o světě by se měla před ním krčit v koutě. Rozhodně bych s ním začínal výuku pedagogiky na VŠ. (12.10.2010)

Zajímavý a vcelku dost depresivní film o tom, jak doopravdy funguje pasťák. Scénář dělal autor původní knihy Pasťák, Karel Misař, který sám jednu dobu vychovatele v nápravném zařízení dělal. Překvapivě docela přesvědčivý Ivan Vyskočil. Svého času vzbudil film dost kontroverzí, protože zobrazovat takhle socialistické instituce, kde jsou agresivní chovanci ponecháni svému osudu, šikaně a morálnímu rozkladu, to perostě nešlo.... (12.12.2007)

Depresívne a surové to rozhodne je. Ale psychológia postáv by mohla byť viac rozpísaná. Jediný, koho postava bola naozaj ucelene v tomto filme zachytená je mladý učiteľ. A ten záver sa dal vzhľadom k atmosfére filmu očakávať, ale musím priznať bol emocionálne silný. Prečo teda len tri hviezdy? Lebo som sa do filmu nedokázal vžiť, nestrhol ma. (23.11.2008)

(2x) Při tomhle filmu jsem si uvědomil, že slovo PASŤÁK mohlo být vlastně odvozeno od slova past... V tomhle případě past, do které se všichni dostanou určitým proviněním za trest, u neplnoletých vychovanců jde většinou o kriminální zločin, za svůj prohřešek s požárem v kabinetě na bývalém působišti se zde "za trest" ocitl i jejich budoucí vychovatel. Až napodruhé jsem více zaregistroval jistou paralelu s nacismem (a současně vedle toho s totalitou komunistického režimu) /Pozor, SPOILER!/, když nejdříve učitel vyhrožuje staršímu kolegovi, že ho na základě objevení archivního materiálu udá z kolaborace a pak se sám stává obětí praktík totality v komunistickém systému (připomínajícího v momentu nuceného přidělení místa i praktiky samotného nacismu za války). /Konec spoileru./                                    . . .                                                                                          Rozhodně mnohotvárný snímek s hlubokou výpovědní hodnotou, v kontextu čs. kinematografie naprosto jedinečný obsahem i formou. Situace kolem natáčení v roce 1968 a možnosti dokončení střihu až v roce 1990 se hodně podepsala na ojedinělé a poněkud náročněji ztrávitelné technice filmu, kde zůstala autentická zvuková stopa bez dodatečného namluvení replik ve studiu. Zvuk působí nezvykle ponuře, divně, stejně jako scénická hudba (Vladimír Klusák) v nezvyklém bluesovém stylu a nahraná 22 let po natočení obrazového materiálu. Celkově zvláštní, hodně depresivní dojem. Rozhodně jedna z najzajímavějších filmových rolích Ivana Vyskočila, zaujme i mladý Jiří Krampol v roli drsného chovance Holuba. Plus raritní účast Františka Kováříka /Marečku, podejte mi pero - profesor Hrbolek/ v trezorovém filmu. (85%) (04.05.2018)

Nikdy jsem nechápala, proč se Bočan chlubí svou příslušností k československé nové vlně. Teď už to vím. Krásný, formálně dokonalý snímek je skvělým zástupcem nové vlny. O to více člověka zamrzí, že následně Bočan utápěl svůj nesporný talent v umělecky nepříliš zdařilých počinech. Netuším, jak to dokázal, ale přiměl k celkem přesvědčivému herectví i Vyskočila. Velmi nápaditě využívá všemožných pohledů kamery, takže divákovi skvěle zprostředkovává aktuální situaci. Klusák napsal vynikající hudbu, která by uspěla i v mezinárodní konkurenci. Tohle je pravděpodobně nejlepší Bočanova práce a dlužno dodat, že je úctyhodně kvalitní. (19.11.2020)