Diagnóza smrti

Československá krimi zabývající se vyšetřováním dvou zdánlivě nesouvisejících událostí : zranění mladé ženy v lese a autonehody nákladního vozidla. Případem je pověřen známý major Kalaš v podání R. Hrušínského, jemuž při odhalování neznámých skutečností asistuje více či méně úspěšně V. Besser. Během pátrání vychází najevo úzká souvislost mezi jednotlivými činy a poté už není pro zkušeného kriminalistu problém najít pachatele. Herecké výkony byly slušné, hlavní kriminalista Kalaš však ztratil jeho pověstný odstup a tajemno z předchozích dílů této krimisérie. Také samotný příběh nebyl tak ohromující, jak by snad divák mohl vzhledem k starším filmům s tímto charakteristickým vyšetřovatelem očekávat. Potěšilo mě obsazení P. Čepka, jenž i v malé roli předvedl své nezaměnitelné herectví. Přestože mám Seqeunsovy kriminálky ve velké oblibě, tento režisérův počin hodnotím pouze jako průměrný. Zejména časté zobrazování nemocničního prostředí bylo snímku na škodu, neboť rozmělňovalo stupňující se dramatičnost během vyšetřování. (04.10.2013)

Pro mě překvapivě dlouho neobjevená kalašovka ... snad proto, že oproti ostatním nejméně reprízovaná. Proč, je nasnadě, je totiž z celé schulhoffovy série nejslabší. Ale na druhou stranu rozhodně ne špatná. Atmosféře hodně ubral přechod z černobílého nasnímání do barvy, to je bez diskuzí, ale i tak tu zůstává jakési nevyslovitelné dusno, dobře podpořené psychotickou hudbou. Herecky opět skvělé, není zde špatných výkonů (snad až na tu hlídku VN na začátku), hodně překvapuje Drahomíra Hofmanová, která svou Linhartovou trefuje poměrně přesně. (24.10.2020)

SPOILERY Vidět strhanou Kalašovu tvář v barvě navozuje ještě jaksi bezútěšnější atmosféru, než jak tomu byla v předcházejících instalacích Strach, Vrah skrývá tvář a Po stopách krve. Vlastně té barvy ani není moc: aseptické nemocniční prostory, parkoviště smogem prosycených sídlišť, vybrakované konzumy. Budiž, trochu toho příměstského lesa. Z pokusu o propagaci socialistického zdravotnictví mi bylo úzko víc, než z celého toho ospravedlnitelného mordu. Detektivka trochu strádá absencí Kalašova temperamentního protipólu v osobě Brzobohatého Vargy, nutno jí ale přičíst body za několik odvážných kroků. K zavraždění dochází vlastně až v poslední čtvrtině filmu (na oběti se nejdřív musí vyřádit lapiduchové) a Schulhoffovi se daří dokonale mást diváka, kterého obratně vede k dezinterpretaci chování některých klíčových postav. Možná už senilním, ale překvapen rozuzlením jsem byl i napodruhé :-) (07.11.2021)

Sice hodně okleštěná detektivka, ale přesto mne zaujala svou temnou atmosférou plnou unisexových postav, které jsou příznačné pro tu dobu ( vše je šedé, ženy vypadají jako muži atd....) + depresivní prostředí neutěšených prostor v nemocnici. Plné uvědomělých hlášek, ale výborná hypnotuzující hudba. Vilém Besser jako správný, ale drsný policista to je těžká váha :-) (29.01.2010)

Major Kalaš počtvrté v podání Rudolfa Hrušínského a naposled. Tentokrát ve skoro komorním příběhu o trestu za viny někoho druhého. Poslední Kalašův příběh v režii Petra Schulhoffa rezignuje na černobílé širokoúhlé pojetí - je barevný, v běžném formátu 4:3, avšak určitá zádumčivost jeho tří bratříčků z něj nezmizela. Dokonce se dá říci, že nabrala vrchu nad kriminální zápletkou, jež se zdá v podstatě banální. Kousek od sebe dojde ke dvěma neštěstím - havárii řidiče náklaďáku a přepadení mladé ženy. Oba skončí v jedné nemocnici a ledvina ženy by pomohla řidiči se uzdravit. Jenže věc je poněkud komplikovanější, než se na první pohled zdá. Petr Schulhoff klade důraz na atmosféru míst, na dialogy a úvahy o smrti, škoda třeba, že více nerozehrál naznačenou linii vyšetřovatele a jednoho z doktorů v jejich diskuzích.Prioritou snímku jsou i další vnitřní linie o vině a trestu, o tom, co je a co není správné, když člověk miluje a chtěl by obětovat vše. Když tedy nebudeme pohlížet na Diagnózu smrti jako obyčejnou kriminálku, ale spíše psychologický příběh s kriminálními, resp. detektivními prvky, pak může film příjemně potěšit. (24.06.2009)