Diagnóza smrti

Na Vrah skrývá tvář to nemá ani zdaleka, ale jinak se jedná o příjemnou průměrnou kriminálku, která díky tomu, že je příjemná, se liší od ostatních průměrných kriminálek a proto si ode mě zasloužila slabé 4*. Hrušínský hraje opět skvěle, příběh byl zajímavý, atmosféra ušla, ale rozhodně mohla být silnější, sympatická je i stopáž, avšak místy se to nudným momentům neubránilo. Samotné finále ale bylo napínavé. Celkově to ale opravdu je příjemný film, takže mu ty slabší 4* klidně dám, líbilo se mi to. (26.09.2019)

Poslední kriminálka Petra Schulhoffa přišla o oku lahodící černobílý širokoúhlý obraz, kterým se pyšnily ty předchozí, ale jinak všechno podstatné zůstalo. Zajímavý příběh, přesně úsporný výkon Rudolfa Hrušínského, hudba Ivana Blatného, hutná atmosféra. Výhrady mám jedině k představitelce Linhartovy manželky Drahomíře Hofmanové, která na mě žádný velký dojem neudělala. (25.01.2015)

Krimi říznuté spletitým psychologickým dramatem, což rozhodně není na škodu - ovšem provedení tentokrát trochu klopýtá - kupodivu především o osobu majora Kalaše, který někde cestou (patrně díky přibývajícím letům) poztrácel svou téměř buldočí houževnatost ... a vůbec všechny buldočí způsoby, které ho tak skvěle charakterizovaly. Myslíte, že by major od kriminállky jen tak rozebíral detaily svého případu s lékařem z nemocnice ? I maličko zakřiknuté atmosféře jakoby se stýskalo po starých časech - černobílé provedení jí slušelo neporovnatelně víc ... 3,5* (30.06.2017)

Běžel mi mráz po zádech. České detektivky mají něco do sebe, tato byla taková zaprášená a ponurá. Smutná od začátku do konce. Zejména ten boj o život u ženy, díky jejíž smrti by mohla být transplantována ledvina jejímu milenci. Řešil se zde etický problém smrti pro záchranu života druhého a pochybení zdravotnického personálu. Manželka raněného se dozvěděla o potenciální dárkyni a tuze si přála její smrt, která však pro jejího manžela nebyla kýženým vysvobozením, neboť ledvina nebyla pro jejího příjemce vhodná. Rudolf Hrušínský st. mi hodně připomínal pana Kopfrkingla. (14.04.2009)

Formálně i co do atmosféry už je Diagnóza smrti jen slušně odvedené, takové standardní, československé řemeslo.    Onu sychravou či řekněme živočišnou a nejistou atmosféru šedesátek se tu snaží nahradit těžkotonážní psychologie plná deprese a pocitu osamění, lépe možná prázdnoty. Jako obrázek normalizační a ploché šedi sedmdesátých let zdařilé, ale pro mě osobně jen zvenku. Zatímco předchozí snímky, tedy především Vrah skrývá tvář a Po stopách krve, mne doslova pohltily, tady jsem zůstal jen tím, a docela nezúčastněným, divákem. Poslední "kalašovku" jsem navíc  poprvé "vyšetřil" dříve než pan major, což mi na zážitku taky nepřidalo. Šedivá trojka. (05.10.2022)