Po stopách krve

"Cikáni obyčejně nevraždí děti vlastního kmene. Na to nejsou dost civilizovaní." Takže ty děti vraždí cikán, pedofil, homosexuální sadista nebo fanoušek Benfiky Lisabon? Tohle je zkrátka zapeklitej případ a major Kalaš na dovolený si celkem zavařil mozkový závity. Já jsem se s ním po stopách krve vydal již poněkolikátý, takže už jsem měl menší náskok, ale ta hrozivá hudba mě stejně nenechávala klidným. Tohle prostě má atmosféru a použití fotopasti již před půl stoletím mě docela zaskočilo. (08.05.2018)

Dobře napsaná kriminálka, kde divák často těká mezi podezřelými a říká si, že teď už je to přece jasné, kdo to udělal, aby se za chvíli ukázalo, že tam pořád zůstává strašně moc pochybností. Samozřejmě tu exceluje Hrušínský s tím lehce podmračeným výrazem a občas nějakým náznakem humoru. Tichým hercem je tu zbídačená a polorozpadlá severočeská vesnice, ve které všechny ty místní podivné existence fungují - obyvatelé cikánské osady, samotářský podivín s domkem u lesa nebo čerstvě propuštěný chovanec pasťáku. Ale vlastně i všichni ti "normální". (19.04.2020)

Kalaš jede za prací, tohle skončí kastrací.. Honba za pedofilním deviantním vrahem a explicitní zobrazení mrtvých dětí rozhodně nepatří mezi časté filmové jevy v československých kriminálkách a tak tu máme Schulhoffovo odvážné píchnutí do společenských tabu. Vedle skličující atmosféry a širokoúhlé kamery Emila Sirotka je nedílnou součástí mozaiky i suverénní výkon R.Hrušínského. Jeho major po maigretovsku spoléhá na svou vytříbenou dedukci, když je potřeba, přitlačí na podezřelé či naklade past a co je nejdůležitější, při vyšetřování nepotřebuje žádné moderní CSI metody, protože dobře ví, že kdo se moc ptá, moc se dozví. V té souvislosti jsem jen čekal, kdy se na něj jeho chvilková bytná v podání Milady Ježkové obrátí se slovy: „Já když vám to neřeknu, tak neusnu..“ (16.06.2017)

Po stopách krve kráčajú stopami krvavými od začiatku prieč koncom, lenže skutočné motívy a kľúčové udalosti sa dozvedáme veľmi nenápadne, potichu, niekedy len mihotaním pohľadov. Téma je nepríjemná, pedofilná deviácia a postupné nabaľovanie náladového strachu celej dediny napovedajú Bressonovskými motívmi mimických (ne)vyjadrení. Najväčšie emócie, ktoré na nás tamojší obyvatelia vykľú, sú sklonené hlavy. Nemožno teda čakať akési elegantné rozlúštenia podopreté odvodzovacími hláškami zahraničných superstar, občasné menej logické chovania nepriamych svedkov sú len výsledkom ohromných očakávaní, ťažko splniteľných. Je teda pravdou, že formálne je táto časť "ságy" o niečo zaujímavejšia. Nuž a záverečné vyšetrovanie cez zásteru v premietačke a stekajúci pot páchateľa prebieha mimoriadne naturalisticky a bez zbytočných slovíčok krásy. Vtedy, keď detektív (inak ojedinele) ukončil ono ticho suchou hláškou na margo tých topánok : "bylo by je škoda, pravda?", znamenalo pre nás divákov tú pravú katarziu takto zostavenej zápletky : netradičnej, o to však interesantnejšej. (17.07.2015)

Nadprůměrná detektivka, napínavá, se správnou atmosférou a výborným Hrušínským jako Kalašem, který nejenže je skvělý kriminalista, ale ještě k tomu příležitostný vtipálek. A taky se tenkrát nazývali lidé pravými jmény a přitom se ještě zachovala určitá míra politické korektnosti, tedy viděno dnešníma očima (z čehož má člověk smíšený, ale převážně pozitivní dojem). Celkově slušné 4*. „Umíte mlčet?“ - „Jistě, můžete se spolehnout!“ - „Tak o tom mlčte.“ (07.08.2013)