Vrah skrývá tvář

Hrušínského major Kalaš je mojí oblíbenou filmovou postavou. Škoda, že se objevuje jen ve třech filmech. Na filmu se mi moc líbí syrovost a realističnost, která se v dnešních barevných filmech nevidí. Jinak mi ale přijde lepší třeba Po stopách krve, tady mi vadí závěr, kdy se vrah prostě nevypátrá logicky, jen se na konci na někoho ukáže a je to - trochu odbyté řešení. Ale co, ten film je hlavně založen na ponuré atmosféře venkova, kde věci nejsou tím, čím se zdají být. K realismu přispívají i dobře vybraní herci ve vedlejších rolích a jejich úsporné herectví. (04.04.2004)

Příběh staví na solidních základech a předvádí uvěřitelné vyšetřovací postupy. Je uzavřený do sebe - stejně jako krajina, z níž vychází ... stejně jako lidé, kteří ji obývají. Sděluje jen to, co pokládá za nezbytné - a na diváka pohlíží úkosem, s určitými pochybnostmi ... nikoli o sobě, ale o něm. Co naděláte ... každý z nás je potencionální pachatel - záleží jenom na souhře okolností. (09.06.2017)

„Předpokládám, pánové, že jste taky muži, ne?“ - „No to doufáme. A co?“ Tomu říkám detektivka! Podařilo se již obsazení hlavního páru sympatických a přitom pořádně dotěrných kriminalistů, zvláště Kalaš je tu ztvárněný s opravdovým gustem (svým způsobem vyslýchání a vtíravými jen-tak-mimochodem otázkami vzdáleně připomíná Columba). A právě toto duo čeká pořádně zapeklité vyšetřování na místě, kde příjezd policistů budí zvědavost, ale rozhodně ne nadšení. Místní lidé, povětšinou nepříjemní a příkří, nechtějí mluvit, podezřelých postupně přibývá (i ubývá), objevují se nové lži a zjištění, kruh se pozvolna uzavírá. To vše je provázeno solidní porcí napětí a parádní atmosférou (na které má lví podíl výborná hudba). A závěrečné odhalení vraha se mi moc líbilo (už méně pak následná „honička“). Velmi mile mě překvapila přítomnost nevtíravého humoru. Celkově to vidím na silné 4*. „To má kliku.“ - „Co kliku? To má paměť. Já si z čísel pamatuju akorát 097.“ - „Co to je?“ - „Jó, to už sem zapomněl.“ (25.05.2017)

V době Kriminálek Las Vegas, New York nebo Sběratelů kostí a jim dalšímu tuctu podobných seriálů je těžké natočit pořádnou kriminálku/detektivku. Obecně takových je dost málo, jak toho prvního, tak druhého, avšak Vrah skrývá tvář je jedna z nich. Příběh napíná od začátku do konce, nejsou tu otravné postavy, ale co je tu hlavní je to, že to má atmosféru a silný scénář, díky kterému celý ten film opravdu funguje a ani na moment nenudí. Snad jen pár minut v prostředku filmu se tempo zpomalí (u toho pohřbu), ale zase na druhou stranu, tady to nevadí. A aby toho nebylo málo, má to skvělou kameru a zvláštní mystickou hudbu, a to všechno tu atmosféru jenom podporuje. Moc jsem tomu nevěřil, ale nakonec se mi to líbilo, líbilo se mi to hodně. Vadí mi tam jenom pár drobností, ale jinak se jedná o velmi dobrý film. Děkují tátovi za tip, tohle mi poradil opravdu dobře. 5* (15.07.2019)

Povedená detektivka dýchající luxusně ponurou atmosférou, navozovanou pošmourným vizuálem a tísnivou hudbou. Závěrečné odhalení sice nešokuje, ale ani to celé neshazuje, a i když ústřední detektivní dvojice nepatří k nejvýraznějším, i tak se na ni v podání charizmatického Hrušínského, který se s nikým moc nemaže, a sympoše Brzobohatého fajn kouká. A najde se i nějaká ta vtipná hláška. (16.12.2014)