The Murderer Hides His Face
Vrah skrýva tvár
Režie:
Petr SchulhoffKamera:
Jiří VojtaHudba:
Pavel BlatnýHrají:
Rudolf Hrušínský, Radoslav Brzobohatý, Jiří Pleskot, Jaroslav Moučka, Zdeněk Kutil, Ferdinand Krůta, Lola Skrbková, Věra Tichánková, František Peterka (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Základem příběhu Vrah skrývá tvář je skutečný případ sedminásobného vraha Mrázka, který svého času vzbudil u veřejnosti velkou pozornost. Major Kalaš a jeho pomocník nadporučík Varga řeší složitý případ série vražd mladých žen. Nakonec se rozhodnou k riskantnímu pokusu – provedou rekonstrukci přepadení dívky, která jako jediná unikla smrti. Dívka však trpí psychickou poruchou a hrozí nebezpečí, že se její stav po rekonstrukci ještě zhorší… O vystižení atmosféry a tísnivého pocitu lidí žijících v kraji, kde se pohybuje neznámý vrah, se postarala i citlivá kamera Jiřího Vojty. Vedle Rudolfa Hrušínského se setkáte s Radoslavem Brzobohatým, Jiřím Pleskotem, Ferdinandem Krůtou, ale i s MUDr. Miroslavem Plzákem, který zde vytvořil roli psychiatra. Snímek zanedlouho po premiéře získal Cenu za nejlepší film roku... Postava majora Kalaše v podání výborného Rudolfa Hrušínského se objevila ve čtyřech filmech režiséra Petra Schulhoffa: Strach (1963), Vrah skrývá tvář (1966), Po stopách krve (1969) a Diagnóza smrti (1979). (Česká televize)
(více)Recenze (237)
Ponurý a na svou dobu až neočekávaně kvalitní. Všechno zde běží tak jak má. Napětí je promyšleně stupňováno až k závěrečnému odhalení. Ostatně Schulhoff patřil k těm režisérům, jejichž filmy mě osobně skoro pokaždé zaujmou. A to navzdory i tomu, že je to detektivka zrozená v éře socialismu. Najít dnes kvalitní českou krimi se stává stále větší vzácností. ()
Silně inspirováno stylem George Simenona, jen český klon komisaře Maigreta major Kalaš využívá víc služeb vědy než intuice (i když MUDr. Plzák dle mého není vědec, ale socialistická celebritka). Film je pozoruhodný hlavně realistickým zobrazením české vesnice - od otřískaných polorozpadlých baráků, přes špinavé socialistické JZD, až k lidem, kteří nikterak nepřipomínají rozjásaný výkvět proletariátu. Když Maigret vyšetřuje vraždu v pařížském činžáku, může se nám patologičnost prostředí zdát vzdálená, ale když v roce 1966 zobrazí český film českou vesnici jako komunitu, ve které vládne strach a vrahem může být každý...Klobouk dolů! ()
Tato detektivka má pro mne nějaké zvláštní kouzlo, protože vždy když na ni v televizi narazím, dodívám se. Líbí se mi to vyústění, kdy se na vraha dojde skoro až náhodně :-) Černobílá tomuto příběhu z depresivního prostředí zimního venkova vyloženě sluší a všeobecnou sklíčenost bělostný sníh dokonale podtrhuje. Hrušínského herecký projev a genialita v každé neznatelném gestu je prvotřídní. 85% ()
Ze začátku tam všichni chrlili jedno jméno za druhým až to skoro vypadalo jako předčítání ze Žlutejch stránek a to pro diváka, který se ještě neorientuje v případu není nikdy dobrý. Nějakým zázrakem ani vlastně nevím jak, jsem se ale po chvíli zcela překvapivě ve všem začal orinetovat a pak už to jelo jako po másle. Za pomocí vynikající ponuré atmosféry a skvěle vypravěnému patrání po vrahovi, mě detektivka dostala přesně tam, kde to mám u kriminálek nejradší. Sedím, koukám a každou minutu hlasím jméno vraha, pokaždý samozřejmě jiný, přesně podle toho jak se zrovna vyvyjí pátrání. Finále graduje naprosto nevidaným způsobem a nedovoluje myslet ani na sex. Výsledek sledování snímku Vrah skrývá svou tvář stál za to. Během filmu jsem snědl tři vlastní nehty a další dva okousal, propotil tričko a oboustraně popsal papír o formátu A3, kam jsem si v průběhu filmu zapisoval jména podezřelých. ()
Jedinečná detektivka s ponurou až děsivou atmosférou. Rudolf Hrušínský a Radoslav Brzobohatý v dlouhých pršipláštích jsou neskutečně styloví, nevlídné prostředí zapadlého venkova nahání až hrůzu, obyvatelé s drsnou tváří ošlehanou větrem (hlavně Ferdinant Krůta a Zdeněk Kutil) k atmosféře jen přidávají. Vznikl tak vynikající film, který spolu s "Po stopách krve" v našich končinách nemá obdoby. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (7)
- Závěrečná scéna se odehrávala u lomu Amerika. (jaara)
- Psychiatr Plzák, který ve filmu hraje, na dotaz, proč roli vzal, odpověděl s jistým humorem, že režiséra Schulhoffa léčil, a ten než aby mu zaplatil, jej raději jako protislužbu obsadil ve svém filmu. (sator)
- Film je inspirován případem sériového vraha Václava Mrázka, který byl v roce 1957 odsouzen k trestu smrti za celkem 150 deliktů, včetně sedmi vražd. (Dinsberg)
Reklama