Smích se lepí na paty

(2x) ,,Poslední věc, kterou ve svém životě udělám, bude, že uplácám svému nosu pomník z jarního sněhu..." Hořce melancholická balada o stáří jednoho všeuměla na chalupě. Zdánlivě bezstarostně pohodový život hlavního hrdiny jde do občas trpkého kontrastu s moderním světem a mladou generací, vrcholícího v polovině filmu vážným přečinem ze strany mladých. Skutečně novou jiskrou pro Joska znamená až náhodné setkání se sympatickou ženskou, jenomže se smíchem se jaksi opět lepí na paty i smůla... Snímek, který mě dojal a vyvolal pocit lítosti i bez vyloženě citového vydírání. Provinění z minula se v dobré společnosti odpykat asi vždycky musí, ale nárok na lásku a štěstí, byť plně ze strany Anny-Heleny nevyužit, zůstává. Rozhodně nadprůměrný film, kde mě oslovil příběh, přírodní atmosféra, svéraznost hlavního hrdiny i Vlastimil Brodský s Petrem Čepkem v hlavních rolích. Také ojedinělý filmový návrat Jiřiny Bohdalové v době, kdy se dlouho věnovala výhradně televizním počinům a estrádám. Trochu místy nepříjemně na mne akorát působila elektronicky aranžovaná hudba Petra Skoumala, která asi nejspíš měla dotvářet smutek a kontrast k onomu modernímu světu 80. let. (85%) (Československá filmová výzva) // V paměti mi tento film částečně splýval s jiným snímkem z konce 80. let, rovněž s Brodským v hodně podobné roli, Utopím si ho sám, který dostal ode mne před třemi lety hodnocení nejvyšší. Zde zatím nechávám původních 4*, možná přehodnotím po opětovném zhlédnutí onoho příbuzního filmu. (05.02.2019)

Moc pěkný film, tu atmosféru hor a všechny ty postavy jsou neskutečně pěkně vyvedené. Máte pocit, že Brodský tu chalupu opravdu léta má a s kamarády se schází, protože o je jejich život a ne jen film. Vždycky se mi líbilo jak se ten příběh ubírá. Dnes už se takové filym netočí, už to ti lidí neumí, hrát ani žít. (29.03.2023)

Smutný snímek o samotě. Takhle také jednou dopadnu. Doufám že budu mít alespoň přátele, klidně v podobě lesních dělníků. Kéž by se povedla i ta chalupa, třeba v nádherné Horní Malé Úpě jako tady, nebo ještě spíš v Orlických horách... Nechám si na zahradě postavit posed, do něj dám houpací židli a budu na něm trávit rána, koukat do luk jak se pasou srnky... ale to už sem nepatří... (13.10.2022)

Na Voyo jsem objevil tento nenápadný a příjemný snímek, hořkou komedii s vynikajícím Vlastimilem Brodským v titulní roli. Postava Josky mi vzdáleně připomínala Babí léto, nejvíce asi tím, jak celý film ovládne. Nádherné krkonošské scenerie, vynikající pokrmy, které Joska připravuje dřevorubcům a humor střídající se smutkem a melancholií vytváří dohromady kompaktní celek. Hynek Bočan byl po pohádce S čerty nejsou žerty na té správné vlně a přidal do české kinematografie tuto dnešním slovníkem dramedy. Nejvtipnější scéna - Joska s doutníkem ve vaně u svého syna. (09.11.2023)

Nějak nerozumím tomu, proč je tohle v ranku komedií, protože tady se zasmějete zřídkakdy. Asi ten název k tomu svádí a vlastně ani ten mi k filmu nějak nepasuje. Ovšem velmi se mi líbilo herecké obsazení, protože Emmu Černou, Křiváčka, Čepka nebo Hartla mám rád. Nezklamali ani další, jenom Bohdalová mi do týhle role nesedla ( ikdyž jeden libovej hereckej a jeden z mála těch vtipných momentů celého filmu, jí upřít nemůžu ). No a pak ta zasněžená krkonošská krajina, to je pohlazení. Sečteno podtrženo průměr. (28.08.2023)