Volný pád

Možná nejlepší Schumacherův film (nechci zapomínat na "8MM"), který stojí na bezchybném výkonu Michaela Douglase. Nezapomenutelný je ovšem také Robert Duvall v roli chápajícího a manželku milujícího policajta. Jen si představte jak je to jednoduché - rupne vám v bedně z toho strašlivého shonu moderní civilizace a najednou není cesty zpět. Lidská psychika je opravdu křehká. (19.08.2003)

Ten film měl smysl. Měl všechno to, co by měl správný thrilller a drama mít. Hlavní nehrdina byl nesympatický. Přesto s ním řada z nás začala v průběhu filmu sympatizovat. Tak si říkám, jak by to dopadlo, kdyby potkal hned na začátku kus vlídnosti, někoho dobře naladěného, kdo by mu slevil, dal napít, pustil přes pozemek... Já vím, nuda. Nebyl by námět na thriller. Ale rozhodně je dost námětů k přemýšlení. Velice dobře natočený film. Po druhém podívání přidávám hvězdu. (10.01.2015)

Další z brilantních snímků, ve kterém volí jedinec revoltu jako jediné možné východisko. S hlavním hrdinou Williamem/Billem (Michael Douglas v jedné ze svých životních rolí), který je „násilník“ a mívá psychické problémy, tak strávíme jedno SKUTEČNĚ nervózní odpoledne. Po strhujícím rozjezdu ale ve druhé polovině mírně ztrácí tempo a nejde si tak radikálně za svým jako podobně laděné snímky (The Fight Club). Schumacher tak nahlas říká jisté věci, ale vyslovuje je člověkem, který není právě kompetentní. Kontroverzi tématu o radikálním řešení potlačené frustrace tak na závěr mírně shodí a otupí. Ale dá se to ustát. Každopádně jde o jeden z nejpodařenějších filmů první poloviny 90. let – totéž platí i o Schumacherově filmografii. (19.06.2007)

Douglas válí, jeho přerod na skoro úplného šílence jsem mu zcela věřil. A jelikož k tomu ani předtím osudným horkým dnem v zácpě neměl nikdy daleko, bylo to zcela uvěřitelné. Duvall jako končící policajt sice nedostal zrovna nejoriginálnější postavu a má hrozně otravnou ženu, ale zahrál svoji roli dobře. No kdyby většinu scén s ním vynechali a sledovali co nejvíce Douglasova Fostera, a ještě více studovali jeho vnitřní démony a co ho k tomu vedlo, byl bych úplně uspokojený divák. Takto jsem divák před vyvrcholením, který si ale odnáší z filmu dost zajimavý zážitek a pár výborných scén mu bude dělat v hlavě paseku ještě nějakou dobu. Stejně jsem ho ale chápal, v tomto moderním světě člověka mnoho věcí neskutečně cuchá nervy. (20.09.2011)

„Bacha. Ja sa nesmejem.“ Strhujúci (akčný?) psycho(?) triler vyniká prepracovaným a originálnym scenárom o priemernom mužovi (výborný Michael Douglas), ktorému v rozhorúčenom aute prasknú nervy a vyberie sa peši (a s raketovkou v kufríku) naprieč dusným veľkomestom za svojou ex. Zanecháva za sebou chaos, bordel, mŕtvoly. Po jeho stopách vyráža starý detektív na odchode (Robert Duvall alias consigliori Tom Hagen z Krstných otcov). Voľný pád nedrhne. Naopak - ukážkovo odsýpa a ak vás aj v jednej chvíli rozosmeje, o dve sekundy neskôr vám úsmev mrzne na tvári a so šokom si prajete, aby ten stupňujúci sa teror už preboha skončil (teritoriálny spor patrí ešte k tým miernejším incidentom). (09.11.2004)