Volný pád

Mistrně natočená i zahraná schizofrenie a pekelný výlet až na samé dno lidské duše. Michael Douglas v roli muže, kterému tak trochu povolí společností šponované nervy a vezme osud do svých rukou. Stačí malá souhra několika nepříjemných náhod či událostí a muž, který si je jistý svým životním postojem a prioritami, je rázem na druhé straně barikády. Co je dobro a co je zlo? A jak vypadá spravedlnost? Existuje vůbec? Člověk, který měl skvělou práci i rodinu, se během jednoho dne dostane na šikmou plochu a může ztratit vše, na čem mu kdy záleželo. Najde cestu zpět? (17.11.2009)

William Foster (Michael Douglas) se během letního slunečního dne zasekne v dopravní zácpě. Jeho nervy to nevydrží a tak se jenom s kufříkem vydává přes celé město ke své bývalé ženě, aby mohl předat dárek své dceři. Během cesty sledujeme jeho vývoj z obyčejného člověka v po zuby ozbrojeného muže, který jen bránil svá práva. Jedna z nejlepších rolí Michael Douglase, který zahrál psychicky postiženého muže a jeho vývoj na výbornou. Společně s 8 MM nejlepší snímek legendy Joela Schumachera..... (29.01.2008)

Dejte pozor na naštvané Američany. I když vypadají neškodně, tak mohou ublížit!!! :-) Takhle nějak můžeme charakterizovat tento film. Prostě jednoho dne, moc teplého dne, se Michael Douglas naštve a jde si to vyřídit se světem. Ale čím více si to se světem vyřizuje, tím více se vydává na cestu, ze které není návratu. Musím říct, že z Michaela šel v některých momentech fakt strach a nevěděl jsem, že zahrát psychouše pro něj nebude problém. Za mě můžu doporučit. (29.06.2009)

Další z brilantních snímků, ve kterém volí jedinec revoltu jako jediné možné východisko. S hlavním hrdinou Williamem/Billem (Michael Douglas v jedné ze svých životních rolí), který je „násilník“ a mívá psychické problémy, tak strávíme jedno SKUTEČNĚ nervózní odpoledne. Po strhujícím rozjezdu ale ve druhé polovině mírně ztrácí tempo a nejde si tak radikálně za svým jako podobně laděné snímky (The Fight Club). Schumacher tak nahlas říká jisté věci, ale vyslovuje je člověkem, který není právě kompetentní. Kontroverzi tématu o radikálním řešení potlačené frustrace tak na závěr mírně shodí a otupí. Ale dá se to ustát. Každopádně jde o jeden z nejpodařenějších filmů první poloviny 90. let – totéž platí i o Schumacherově filmografii. (19.06.2007)

Joel Schumacher nemá moc dobrý poměr povedených a špatných filmů - ale když se mu zadaří, tak to prostě stojí za to. A Volný Pád je dost možná jeho nejlepší práce vůbec. Skvělá studie možná že i zasloužené pomsty všemu a všem, (nejenom) osobní sebedestrukce, a taky umění pánů Douglase a Duvalla. A přitom to má takovou místy neuvěřitelně odlehčenou atmosféru. Člověk by něco takového čekal spíš od Stonea (v jeho mladších a lepších letech samozřejmě). Jednoznačně je to film, který by neměl nikdy být zapomenut - a rozhodně by neměl být na jakékoliv televizní stanici uváděn až od půl jedenácté po nějaké retardované soutěži a seriálu. 90% (21.05.2012)