Casino

„Nakonec jsme mu skřípli hlavu do svěráku.“ Nečekaný vzestup a explozivní pád posledního ne-tak-docela-mafiána ze staré školy dokáže být Scorseseho perspektivou brutální, komický i nostalgický v jednom momentě. Režisérův přístup je ještě víc reportážní a méně příběhový než v případě Mafiánů, na něž Casino navazuje. Třebaže jsou nyní ve hře vyšší částky a postavy nosí mnohem extravagantnější šaty (nevím, nevím, co by módní policie z nějakého bulvárního plátku poznamenala na adresu akvamarínových mokasínů), dojem, že jsme na tuhle exkurzi do rodinného podniku vřele vítání, přetrvává. Mimo jiné zásluhou opětovného obsazení Scorseseho matky. Psychopatický Pesci, sjetá Stoneová, suverénní De Niro, rychlé slovní výměny, dlouhé kamerové jízdy, dobové šlágry. Všechno je, jak má být. Jen by to nemuselo být celé tři hodiny, neboť film spíše rozšiřuje do epických proporcí, čím se Scorsese zabýval již dříve, než aby nabízel něco fungl nového. 80% Zajímavé komentáře: Pohrobek, Satan, StarsFan, Mahalik, 6thSun (05.09.2008)

Martin Scorsese se s každou scénou neskutečně vymazlil a ono je to pak během sledováni Casina kurevsky znát. Hele to by na mě mohlo pršet, sněžit nebo po mě házet kameny a já bych nedokázal od tohohle filmu odrthnout oči. To je tak úžasně pohlcují příběh, že jsem si po skončení připadal jak kdybych se vrátil z Las Vegas, chodil do casina, kámošil se De Nirem, mafiánoval z Joe Pescim a šoustal se Sharon Stone. Zkrátka jsem si 178 minut připadal jak ten největší mafián na světě. Jenže on to není jen příběh co mě vyždímal. Tam pomalu co scéna, to blaho. Jak De Niro háže tou červenou kostkou nebo ten světle šedivý dým z cigaret na černém pozadí s hlavou Pesciho či náhled na chod Casina, to sou fakt lahůdky a vůbec nemluvím o té brutalitce z bejsbolkou z toho se mě vysloveně sevřela prdel. Taky jsem umíral z těch košil a k ním odstínově laděných kravat co si tam na sebe házel De Niro. Kapitola sama pro sebe jsou herecké výkony. DeNiro, Pesci a Sharonka své na role nalakovali takovým způsobem, že jsem z nich hotovej až do zániku světa. To se zase něco ve filmovém průmyslu hodně, hodně povedlo. (27.11.2007)

Mafiáni - Casino. Pro mě osobně taková Scorseseho gangsterská dvojčata. Sice se tu lehce opakuje, ale tohleto má alespoň trochu šmrnc a jistou špetku sympatie navíc. Jinak podle Wikipedie film drží solidní 3. příčku v četnosti výskytu slovíčka "fuck" a v množství voice-overu by ho předběhl už snad jen nějaký dokument. (20.04.2006)

Nechci, aby se tento komentář příliš zvrhl v průjem superlativů, ale Casino je mistrovský kousek - skutečně jeden z mála filmů, který je po všech stránkách dokonalý. Ať už je to vzrušující a intenzivní vyprávění génia Scorseseho, kdy nám formou vnitřních monologů předkládá komplexní mafiánský svět, schopný odřiznout člověka od okolí na bezmála 3 hodiny, ať už je to vytříbený styl s vybroušenými dialogy, perfektním využitím hudby a herci v životních pozicích, anebo prostě fascinující zpověď výjimečného člověka s jednou nohou v podstvětí... Tohle snad ani nemůže být "jenom" film. 10/10 (01.09.2008)

Mohla to bejt pohodička, ale nakonec to posrali.... . Poklidné vyprávění o zákonech a pravidlech fungování velikého biznysu. Dlouhé ( někdy moje pozornost upadala), po většinu zajímavé a poučné - takový prostě je M.Scorsese. Herecké představení 3 hlavních protagonistů, ale hlavně J.Pesci je stylovej mafián. Představení pro ty, kteří rádi poslouchají. (04.02.2007)