Špinavé ulice

Charlie už natolik získal ostruhy ve službách mafie, že může držet ochranitelskou ruku nad svým nevypočitatelným kamarádem Johnnym, který dluží, kam se podívá. Každý v téhle společnosti Italoameričanů to holt chce někam dotáhnout, každý ale volí tak trochu jiné cesty. Ta, kterou se (částečně) autobiograficky dramatický Martin Scorsese jako představitel Nového Hollywoodu vydává, ale nekoresponduje s mou představou o svižném kousku zkoumajícím svět zločinu. Inspirovaný klasickými žánrovými díly zde alespoň zahájil spolupráci s Robertem De Nirem, jinak ale nikam nesměřuje, jen sleduje bandu zlodějíčků a výtržníků, kterak se perou, chlastají, plácají nesmysly a jen tak poflakují. Možná předložil věrohodný obraz té doby, ale když se oprostíme od formy, troufám si tvrdit, že toho moc nezbývá. (26.03.2013)

První z velkých filmů Martina Scorseseho a zároveň také první z řady jeho filmů věnovaných jeho životnímu tématu - v Americe domestikované italské mafii... Zajímavé je porovnat, jak velký kus cesty Scorsese urazil od svého rok starého předešlého filmu Bertha z dobytčáku - jsou to doslova dva různé filmové světy. Špinavé ulice se věrny dobovým intencím zaměřují na realistické postižení fenoménu fungování světa nelegálního obchodu, zločinu a mafie, je to však docela netypický gangsterský film. Třeba vůbec tu není zastoupen prvek strážců zákona - policisté se vyskytují pouze u scény rvačky v kulečníkovém baru, aby dokumentovali jednu ze základních Scorsesovských zákonitostí - město jako místo absolutní korupce, zločinu, násilí, metafora džungle. Všichni jsou tu poznamenaní životem v něm, všichni mají jedinou touhu - vyšplhat po sociálním žebříčku co nejvýše a dostat se z bahna , z ulice... Ulice jsou symbolem zákonů animality, práva silnějšího, místa, kde přežije jen ten nejodolnější, nejcyničtější, nejzkorumpovanější... Netypický je i milostný vztah mezi hlavní postavou Charliem a jeho sestrou Theresou, která trpí epileptickými záchvaty a které příznačně dokreslují její jinakost. Hodně zvláštní postavu tu ztvárnil Robert De Niro - sociopat a doslova magor, který má problémy nejen se svými dluhy, ale i s autoritami, sebekázní a byť jen sebeprimitivnějšími kulturními normami a jejich akceptováním. Martin Scorsese se snažil svůj film ozvláštnit i po formální stránce, velmi zajímavá práce s kamerou, hodně progresivní záběry, počátky tak charakteristického Mistrova režijního rukopisu. Tady začal být Scorsese Scorsesem... (23.01.2008)

Docela prdel, tohle jsem si musel dát na dvakrát. Poprvé jsem si biják zapnul v sobotu v pět ráno, když jsem domu přišel zlitej jak doga a navolil jsem jazykovou mutaci Castellano, protože jak jsem byl nalitej, tak mě slovo "Castellano" přípomínalo slovo "česky" no a když pak začali mluvit španělsky tak jsem se jal mocně rozčilovat že ty dnešní český dabingy stojej za hovno, že už jim není ani rozumět. Naštěstí jsem brzo usnul no a odpoledne po úpravě svého organismu jsi si "ulice" dal naostro a musím říci, že mě to přišlo, jen jako jakási filmová rozvička Martina Scorseseho, moc se tam neřeší hloubka postav, co , proč , jak a to je fakt škoda. Taky jsem si hlídal špínu těch ulic ve čtvrti Little Italy a musím říci, že kdyby Márty natáčel u nás na Žižkově musel by svůj film pojmenovat Superšpinavé ulice. Například jsem tam neviděl nikoho kličkovat mezi hovnama, jako to musíme dělat v naší ulici. No nic, prostě jak píše uživatelka Kleopatra tenhle film není ve stejné lajně s pravými majstrštyky mistra Martyho. (03.12.2007)

Prvá spolupráca geniálneho režiséra s nezamenitelným rukopisom Martina Scorseseho a výborného herca Bobbyho de Nira,ktorý odteraz začal spolupracovať s Mattym na ďalších a ďalších projektoch.Vedľa týchto už spomenutých borcov je Harvey Keitel,ktorí s Bobbym pútajú na seba pozornosť,čo svedčí o tom,že sú obidvaja výborní. Snímok má určite špinavú atmosféru,úvodné titulky sú štylisticky urobené tak,že spoznávam hrdinov,ktorí ma budú zamestnávať počas sledovania počinu a sledovanie je to,od čoho nedokážem odtrhnúť zrak,čo robí snímok takým,ktorý každou ubehnutou minútou púta viac a viac pozornosti,lebo Johnny Boy si koleduje o poriadny prúšvich. Martin je veľký cinefil,a tak mám možnosť nakuknúť do kín,kde sa hlavní hrdinovia chodia zchladiť. Martina rešpektujem všetkými desiatimi a tento počin budem mať zafixovaný dlho v pamäti. (15.02.2014)

Sedmdesátá léta v Hollywoodu vedla k nesmírnému oživení tamější kinematografie. I Martin Scorsese bez zábran odhodil zažité konvence a na povrch nechal vyplout svůj pohled na Ameriku, který kombinuje v některých případech i s osobními zkušenostmi. Takovým příkladem může být právě Mean streets. Syrovost, jistá stylovost a nulová bázeň zobrazovat násilí takové jaké je, jsou základními tvůrčími aspekty Scorseseho tvorby 70. let. Ve Špinavých ulicích to ale jaksi skřípe. Až příliš moc volná dějová linka nás zavádí do new yorské čtvrti Malá Itálie, kde režisér sám vyrůstal. Osobitě tak zprostředkovává své zážitky, jež podbarvuje nápaditým výběrem různých oldies "vykopávek". Chybou nejspíše zůstává až přílišná snaha o autentičnost (přestože postavy jsou fiktivní), chvílemi nudná upachtěnost, jež se vkrádá do partů hlavních hrdinů. Na dobové poměry originální (odvážné), pro mě jen průměrný zážitek z "Nového Hollywoodu". (21.03.2004)