Zuřící býk

Martyho filmy jsou klasikou, kterou si nemuzu nechat ujit, takze Raging bull byl tak trochu povinnosti. Abych se priznal, cekal jsem to trosku jine. Tohle je pribeh o tupem boxerovi, vzdyt jako druhy Rocky, ten akorat vedel do ceho si muze bouchnout a svoji manzelku opravdu miloval. Tohle mi na tom vadilo asi nejvic, ale to je Scorseseho parketa, co nejvice nasili. Filmarina je to precizni, vsichni odvedli dobrou praci a Martyho ovecky (De Niro, Pesci) skvelou. Ale diky, uz nechci. (09.03.2008)

Z Martina Scorseseho až na výjimky nejsem nijak zvlášť na větvi, ale respektuji ho. Co se Zuřícího Býka a hlavně role Roberta DeNiro týká, moc jsem těm řečem o Stanislavském a sžívání se s rolí nevěřil - na co by taky herec DeNirova kalibru takhle blbnul. Pak začala úvodní scéna a s ní skutečný herecký koncert. Poprvé v životě jsem neviděl herce hrajícího nějakou postavu, ale skutečného Jakea LaMottu. No, možná ne úplně poprvé, ale rozhodně poprvé po takovou dobu a s takovou intenzitou toho pocitu. Závěrečná scéna ve mně vzbudila pocit lítosti nad kdysi velkým mužem, ale když si pak člověk uvědomí, co byl ten chlap zač... Každopádně smekám před panem hercem číslo jedna a panem hercem číslo dva (to má jako být Joe Pesci). Nějak ale nechápu to nadšení z boxerských záběrů a tak vůbec těch věcí okolo. Proto pro mě nikdy nebude Zuřící Býk legendou jako film, ale jako "místo", kde Robert DeNiro podal svůj životní výkon. Paradoxně tak z mého žebříčku vyjde s horším hodnocením než Taxikář, ale takový už je holt život. 80% (05.01.2007)

(1001) Mno, to jsou dvě hodiny mého života, které nedostanu zpátky. Můžou se to snažit okrášlit, jak chtějí, ale pořád je to takzvaný garbage film o garbage people. Je mi vlastně úplně jedno, co se tam děje v popředí, protože na pozadí se k ženám chovají jako k podřadné entitě a to je pro mě tragédie tohohle příběhu. Kromě toho, že vlastně nechápu, proč by si někdo myslel, že hlas tohohle "muže" by měl každý slyšet, jsem dostala migrénu z těch nikdy nekončících dialogů, které nemají doslova vůbec žádný obsah. Nic. Nada. (24.03.2019)

Scorseseho mistrovské dílo se všemi klady i zápory, které tahle kategorie přináší. Tak nějak totiž věřím, že právě kvůli svému stylu bude tenhle film naprosto nezkousnutelný pro 95% bežných televizních diváků. Těch zbylých několik málo (řekněme) "vyvolených" v něm ale objeví možná jeden z nejzásadnějších snímků filmové historie. Osobně se mi hodně často u filmů stává, že jsem z nich napoprvé úplně na větvi (dokonalý příklad Zelené míle), ale jak uplyne několik dnů, týdnů, měsíců, jejich kouzlo vyprchá. Pustím si je podruhé a je téměř pryč. Zuřící býk je film z přesně opačné kategorie, napoprvé mě nesebral tak, jak bych podle hodnocení čekala, ale po měsících, možná i letech ve mně zraje jako víno. Dodnes nemůžu zapomenout na tu úžasnou kameru snímající židli letící vzduchem, netradiční černobílé zpracování, krásný hlavní hudební motiv a hlavně brilantní herectví jistého muže jménem Robert De Niro, které v Zuřícím býkovi přesáhlo všechny limity a mohlo by být označováno za jedno z nejpůsobivějších v historii. Za sebe musím říct, že se Zuřící býk asi v nejbližších měsících do mých top 10 nejoblíbenějších filmů nedostane, přesto nevylučuji, že tam za pár let možná najde své čestné místo hned vedle Scorseseho Taxikáře, který možná není tím nejdokonaleji vybroušeným diamantem, přesto (či právě proto) je mi jaksi o něco málo bližší. (20.07.2008)

Zase jsem naletěla, skočila jsem na špek všem těm pochvalným ódám na tento nudný film. Box mě nebaví, koukat se na to, jak si dva pánové chtějí vymlátit z lebek poslední zbytečky rozumu, mi přijde ještě stupidnější než se do těch hlav mlátit. Tento film je o jednom primitivovi, který se od jiných primitivů nechal mlátit do hlavy. A fakt nechápu, proč bych měla obdivovat zarputilost někoho, kdo si málem nechal rozmašírovat mozek. (04.05.2014)