Vetřelec

Filmy, u kterých jsem byl zaražený do gauče a ani nedýchal, bych možná spočítal na prstech jedné ruky. Vetřelec do této skupiny rozhodně patří. Scottovi se podařilo vytvořit neuvěřitelně hutnou atmosféru plnou děsivých momentů. Bohužel je to místy až příliš utahané. Při projekci nedoporučuji konzumaci jídla, pravděpodobně to z vás stejně poletí ven. (07.11.2010)

Snímek, kterým se Ridley Scott zařadil po bok nejlepších režisérů. Neskutečně hustá atmosféra, která na vás bude dýchat doslova z každého záběru. Tohle dílko muselo ve své době být neuvěřitelným hitem a ze Sigourney Weaver udělalo hvězdu první velikosti. Pro mě jasných pět hvězdiček, protože je jen málo filmů s takhle geniální atmosfétou, která dokáže takhle pohltit.... (20.12.2007)

Vetřelec je podobně jako Hvězdné války "instantní klasika" na poli sci-fi žánru. K tomu se navíc jedná o prvotřidní a naprosto brutální horor, který ve své době neměl obdoby. Z dnešního pohledu se sice o něco hůře sežvýkává Vetřelcův kostým a možná i tempo některých scén, ale film jako celek funguje překvapivě dobře. Ba dokonce skvěle. Nefalšovaný strach ze zvuků ve ventilaci, úlek a zhnusení, když se to monstrum objeví na obrazovce, to vše i po více než 40 letech funguje... 9/10 (21.01.2008)

Jeden z nejlepších sci-fi hororů všech dob a zároveň film, který tenhle žánr sám definoval. Skutečný filmový mezník. Ridley Scottovi se úžasně povedla vykreslit atmosféra klaustrofobie, odlidštěného prostředí mamutího industriálního kolosu těžařské vesmírné lodi (analogie k v kolektivním podvědomí uložených představám o podobných místech na zemi), neprodyšného vesmírného přítmí a šera, chladu oceli a neosobnosti skafandrů na bázi obdoby latexu a především setkání s něčím tak iracionálním, jako je mimozemský život, navíc ve formě nelítostného vesmírného predátora. Ona iracionální hrůza, kterou zažívali naši prehistoričtí předci při setkání s nadpozemsky silným predátorem (v naračním světě akcentovaném neznalostí jím byl téměř každý, ale jako analogii chápu existenci draka, metamorfovaného ze světa reality ze setkání s krokodýlem...), se podmanivě přenáší do archetypální reflexe současného diváka, který je paralyzován jednak už samotnou přítomností neznámého tvora, druhak i jeho nevypočitatelností a nepředvídatelností, oním přesahem přes lidskou racionalitu a rámec individuální zkušenosti. Zajímavě se tu snoubí také lidská touha po poznání a zvídavost s hrůzou z neznáma. Tohle asi museli zažívat lovci z doby neolitické, dobyvatelé conqueři v jihoamerických džunglích i první námořníci opouštějící dosud známý svět... Vetřelec je zkrátka filmový skvost a jeden z důkazů, jak minimum viditelného může vyvolat fóbii z toho, co raději není a nemůže být vidět... PS: Osobně mám navíc tento film spojený s nesmírně intenzivním percepčním zážitkem z českokrumlovského kina v hloubi 80. let, kdy v šedi normalizované kultury působil tenhle sci-fi snímek jako zjevení... (12.07.2007)

Fascinující legenda, která si více než čtyřicet let od vzniku s přehledem podává všechny filmy se sugestivní atmosférou neznámého zla. Strhující výkon Sigourney Weaver, nemožnost uhodnout, co se na posádku chystá v příštích vteřinách a k tomu potemnělost, strach a děs za pomoci minimálních triků. Neopakovatelný vrchol Ridleyho Scotta a důkaz, že i film, kde se za polovinu filmu nestane téměř nic, může být dokonale dechberoucí po celou stopáž. (21.04.2005)