Mesiáš zla

Arletty se vydá do zapadlého městečka, kde chcípl pes, kam se uchýlil její otec - malíř. Zde narazí na Thoma a jeho dvě společnice, který po něm rovněž pátrá. Více ho ale možná zajímá tajemná místní legenda o krvavém měsíci a příchodu temného jezdce, který tato místa před sto lety navštívil a nyní se má vrátit. Obyvatelstvo postupně propadá záhadné nemoci, co se projevuje chutí na lidské maso. Lehce bizarní mysteriózní snímek připomíná více tehdejší evropskou, zejména italskou a španělskou, produkci. Obyvatelé rozhodně nejsou klasickými zombiemi, blíže mají k filmům, jako jsou třeba pozdější Dravci (1999). Působivá je hudba, zajímavé jsou interiéry vily s malířskou výzdobou. Hned úvodní scéna ukáže, že tady půjde o život. Napětí mají scény v supermarketu či v kině. Otevřené gore, až na úvod, se nekoná, ale krev teče. Jakýsi neklid a napětí vyvolávají pravidelné prostřihy na mořské vlny s bílými hřebeny. Více ocení příznivci postarších hororů. (21.04.2022)

Až absurdně značná absence logiky v tom, co postavy říkají a jak se chovají, musela být snad tvůrčím záměrem. Rozhodně tím je dost podpořena silná snová atmosféra. Po audiovizuální stránce (velmi mrazivá hudba ve spojení s pestrobarevným provedením a zvláštním střihem) je Messiah of Evil na špičkové úrovni. Jen škoda toho víceméně prostinkého děje bez větších překvapení. Jinak palec nahoru. (13.04.2018)

Artový horor budující slibnou atmosféru přímořského, vylidněného městečka, v němž se odehrává cosi podivného. Možná více, než samotné řádění jakéhosi pošahaného kanibalského kultu, na mě zapůsobily dekorace, kulisy a malby, jimiž byl vyzdoben ústřední byt. To mi zároveň přišlo jako snad ta jediná věc, která dokázala vzbuzovat něco jako strach. Až na pár strašidelných scén (moment v kině je pretty scary) Messiah of Evil jako celek nedokáže ani tak pořádně vyděsit, jako spíš navodit zvláštní atmosféru se znepokojivými výjevy. Film mi hodně připomínal francouzský zapomenutý hororový klenot La nuit de la mort (1980), který jsem viděla dříve. Podobné téma. (27.07.2017)

‌Zajímavá filmová hříčka. Lehce artové béčko s vyššími ambicemi, než bylo zapotřebí. Dominantní složkou filmu je skvěle zvolený soundtrack a tísnivá, místy až snová, atmosféra. Tvůrci věděli, jak správně navodit znepokojující náladu a zejména scény ve zdánlivě prázdném městě, kde se sem tam někdo potuluje, jsou vskutku působivé. Herecké výkony jsou samozřejmě úsměvné, bez toho by to snad ani nešlo, některé postavy jsou ale rozhodně pamětihodné. Vrcholem filmu pro mě byla scéna v kinosále, jenž mi svým provedením připomněla jednu legendární scénu z Hitchcockovo Ptáků. Po celou dobu jsem dumal nad tím, co se tam sakra děje, a i když film na mnoho otázek nakonec odpoví, po skončení ve mně stejně zůstal pocit, že nemám ani páru, o co tam vlastně šlo. Ale to mi v tomto případě nepřišlo vůbec podstatné, hlavní je, že film není příliš zdlouhavý, díky čemuž nemá moc prostoru nudit. Navíc ty artové prvky v jinak totálně brakové látce jsou prostě fascinující a bavilo mě sledovat jejich prolínání. Rád jsem tuhle perličku viděl a doporučuji ji všem fanouškům pokleslé filmové tvorby a hledačům zapadlých braků. Messiah of Evil vás dost možná mile překvapí. (16.04.2018)

Ještě než Huyck natočil film mého dětsví Kačera Howarda, začínal docela tajemným hororem. A teda ten mě nijak moc nevzal. Messiah of evil je poměrně originální film, kterej má dobrý scénář a i výborný herce ale bohužel je to celý takový o ničem. Film se až moc táhne a občas působí celkem komicky. Nicméně na jedno zkouknutí to ujde, ale není to nic na co budu vzpomínat v dobrém. (11.12.2011)