Gladiátor

Gladiátora jsem v době jeho premiéry ignoroval a totéž jsem úspěšně praktikoval dlouhých 12 let, abych při jedné z televizních repríz přece jen neodolal a následně zjistil, že u té přezíravosti ke Gladiátorovi měl vydržet i nadále a instinkt mě jako obvykle nezklamal. Gladiátor mi jednoduše nemá co nabídnout, protože to je typ letního blockbusteru s pompézní výpravou, zato blbého jak štoudev. Příběh a dialogy jsou triviální a neštítím se napsat hloupé. Samozřejmě, na Connie Nielsen se hezky dívá, obě mužské hvězdy patří k velmi solidním hercům a ledascos z té zoufalosti zachraňují, ale jinak se dá zmínit už jen ona štědrá výprava a s klady jsem u konce. Dokonce ani ta často zmiňovaná úvodní bitva na mě neudělala valný dojem a ocenil bych snad jen řežby gladiátorů v cirku. Dovolím si svatokrádežně prohlásit, že nedávno natočené snímky Centurion a Orel deváté legie s absencí hereckých hvězd, zlomkovým rozpočtem a nesrovnatelně menšími ambicemi mi sedly nesrovnatelně líp, a to je přitom nepovažuju za nějaký výkvět kinematografie a vím, že mají četné mouchy. Celkový dojem: 40 %. (27.08.2012)

Není lepšího filmu, který by mě dokázal citově vydřít až na morek. Gladiátor to dokázal. A zřejmě bude jediný. Od té doby jsem totiž viděl hodně filmů, ale žádný mě nedokázal rozbrečet. Kdo za to může? Především výborní herci v čele se samotným Maximem Legatem. Dále výborné dialogy. Přesně takové, jaké jsem chtěl slyšet. O to více jsem se tedy těšil na pomstu, která následovala. Krásnější a upřímnější jsem totiž ještě neviděl. Jenže i přesto všecko by tenhle film byl obyčejnou historickou fikcí, kdyby se do ní nepřimíchala absolutně geniální hudba. Co z toho vyplývá? Že to je v mém srdci jednoduše nejlepší film, který jsem měl tu čest kdy vidět. Má to všecko poskládané tak, jak bych si to představoval a přál. Škoda jen, že nedokážu napsat hezčí komentář, protože kdybych to uměl, tak tenhle film by si ho zasloužil. Stejně tak kritiky si smlsly. To je taky jeden z důvodů, proč je AŽ 129. film v žebříčku nejlepších. Někteří lidé totiž nesnesou takovéhle guláše do historických událostí. Jenže si neuvědomujou, že film byl vždy točený pro zábavu, a ne pro to, ukázat, jak to tenkrát bylo. Ale budiž. U mě je to jasné. (29.05.2010)

Typický hollywoodský historický velkofilm se všemi jeho klady (výprava, hudba, kamera, střih, triky, akce, herecké obsazení) a zápory (absence dějepisného poradce, patos, patriotismus, klišé). Ale mile mě překvapil závěr, který nebyl tak úplně tím slzopudným dojákem, na které jsem u takovýchto snímků zvyklý a taky fakt, že hlavní hvězdou filmu nakonec nebyl Crowe, ale Phoenix. (30.12.2010)

Po prvním zhlédnutí jednoznačné zklamání. Jako velký Scottův fanoušek jsem čekal velký návrat Mistra. Což o to, vizuálně to bylo "scottovské" a také hudba byla monumentální. Ale plytkost scenáře nemile překvapila a stupidní dialogy tahaly za uši. A jako člověk, který se trochu zajímá o dějiny, jsem se musel mnohdy smát. Ale už jsem si zvykl. Přistoupil jsem na fakt, že to je obyčejná "popkorňárna", vizuálně je to bomba, Jaquin Phoenix je skvělý a tak pod čtyři * nepůjdu. (24.05.2002)

Jeden z posledních opravdu velkolepých snímků, které mají potenciál zapsat se do filmové historie. Russell Crowe ve své nejlepší formě a možná také jedné ze svých zásadních rolí ztělesňuje muže jdoucího na smrt, který však musí vyrovnat jeden dluh s vládcem své země. Velmi silné, hudebně a technicky (ach ta kamera) nádherné. Proč tedy nepřichází plný počet? Možná až moc jednoduchý příběh, možná až moc dlouhé, možná to chce jen víc shlédnutí. Přesto si Maximus Decimus Meridius zaslouží pozornost diváků napříč publikem, takových filmů jako Gladiátor moc nevzniká. Bohužel. (05.06.2004)