Pěnička a Paraplíčko

Pánům ze čtyřky skutečně více sluší seriálová stopáž a případ Pěničky a Paraplíčka je opravdu roztahaný více, než by se slušelo. Přestože je ze čtveřice filmů tento nejslabší, nelze mu vytknout klasické atributy - úžasnou dobovou atmosféru a hudbu Zděňka Lišky, vynikající herecké výkony (Marvan je král) a opět povedenou kombinaci humoru a vážnější detektivky. Jen ten příběh je prostě na hodinu a půl dlouhý až moc. A Bohdalka mi tady výjimečně vadí i herecky. Ale to jsou jen takové drobné vrtochy. Jinak je to pořád velmi pěkná podívaná. 75%. (01.05.2021)

Atmosférická hříčka se špičkovým songem, nelogickým jednáním postav i lehni a vtipem desetiletí - Rákosníčkem v roli kurvizány. Jak píše devětadevadesátý Radek - citlivá duše si zde může najít nějaké ty přesahy, puch první republiky a sociální podloubí. Jo, a typy národního charakteru, ať už si pod tím mistr představuje cokoliv. Nostalgické tři. (01.01.2014)

Miluju dobu první republiky. A proto miluju i seriál Hříšní lidé města pražského. Filmy s panem Vacátkem jsem ale nikdy neviděl. Ani jeden. Až poprvé tenhle, den před napsáním tohoto komentáře. A nebyl jsem zklamán. Doba první republiky opět vykreslená taková, jaká asi skutečně byla. Krásná a staromódní. Ale v té době i zloději měli šarm a úctu a své kouzlo. Mě se moc líbila u černobílého seriálu hudba. A to zůstává i zde. Paní Bohdalová opět hraje skvěle. O panu Marvanovi netřeba mluvit, i když by si to zasloužil. Miluju jeho herectví a je pravdou, že je to jeden z nejlepších českých herců v historii. Pozadu nezůstává ani pan Brzobohatý. Příběh je sice trochu slabší, protože velmi brzy víme, kdo je vrah a tak jde jen o to, jak na něj pan rada Vacátko přijde. Ale závěrečná scéna všechno nahradí. Brzobohatý se opevní v domě, k tomu policejní akce a vrchol všeho, odvážný pan Vacátko jde do akce. Možná je to mým nadšením z první republiky, možná z geniálního Marvana, ale já se už teď těším až shlédnu další filmy. (07.01.2016)

Pěnička a paraplíčko je nesmírně smutná záležitost. Bohdalová hraje, jako kdyby jí mělo každým okamžikem puknout srdce, mě zas puká při pohledu na Štěpničkovou. Několik drobných dobře zahraných etud takových jako je Růžek nebo Zíma ale celek nezachraňuje od konečného selhání v dobové věrohodnosti. Směšní jsou všichni ti Šmídové a jejich drsní hoši, stejně jako ty umělé třešínky na kloboučku Paraplíčka. (20.02.2009)

Jiří Sequens a Jiří Marek se spojili, aby vznikl slavný filmový policejní rada Vacátko. Jeho obliba je stálá. Hrdina má lidskou tvář pochopení a soucítění, moudrost, zkušenost a laskavost. Kulisy i kostýmy dokonale ilustrují zašlou slávu mladé republiky v omšelém prostředí prostého lidu. Vyšetřuje se zločin, odhalují se tajemství propletence partnerského vztahu. Hlavní postavou příběhu je bývalý kasař Josef Pěnička (velmi dobrý Radoslav Brzobohatý) se svojí soukromou výpravou za spravedlností, se smutkem v duši, s nenaplněnou touhou v srdci, se vzletným plánem, s odhodlanou obranou a se spásným smířením se s realitou. Hlavní ženskou postavou je lehkomyslná prostitutka Anča Kulatá alias Paraplíčko (dobrá Jiřina Bohdalová) s jedinečnou přizpůsobivostí měnícím se podmínkám přítomnosti. Bezelstně a hřejivě miluje, bezstarostně a ledabyle mění, ustrašeně čeká a lituje. Láska má u chudších jinou podobu. Hrdinou příběhu, pochopitelně, je pražský policejní rada Karel Vacátko (dobrý Jaroslav Marvan) s intuicí, správným předpokladem a hrdinsky lidským skutkem. Tam, kde je Vacátko, jsou i policejní inspektoři Josef Bouše (sympatický Josef Vinklář) a Josef Brůžek (příjemný Josef Bláha), kteří snaživě i neurvale pátrají po každé stopě. Z dalších rolí: přední muž galérky a agilní kasař Mlíko (pozoruhodný Bohumil Šmída s hlasem Jaroslava Moučky), Pěničkova starostlivá a přející bytná (sympatická Jiřina Štěpničková), rozhněvaný a dopálený majitel obléhaného domu Petr Holeček (dobrý Martin Růžek), zatvrzelý dobyvatel a rozpálený nuselský policejní komisař (zajímavý Bohuslav Čáp), či klidný policejní lékař Vejvoda (příjemný Ota Sklenčka). Hudební doprovod a především texty písní podtrhují celkovou atmosféru místa času první republiky. Stále je to příjemné odreagování a laskavý druh zábavy, který nezevšední, ale svým hereckým podáním zahřeje. (06.10.2016)