Režie:
Jiří Sequens st.Kamera:
Václav HanušHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Jaroslav Marvan, František Filipovský, Josef Bláha, Josef Vinklář, Slávka Budínová, Josef Somr, Zdeněk Řehoř, Miloš Kopecký, Otto Lackovič, Václav Lohniský (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Vražda v hotelu Excelsior je další ze série čtyř barrandovských filmů, které navázaly na úspěšný televizní seriál podle povídek Jiřího Marka. Tentokrát byly vybrány z jeho knihy "Panoptikum hříšných lidí". V kriminálním retro příběhu se vše točí kolem láhve od francouzského koňaku, jíž byla v prvotřídním pražském podniku zabita půvabná Dana Matoušová. Všechny nitky zapeklitého případu, kde nechybí hazard a v němž postupně upadají do podezření jak zaměstnanci hotelu, tak i hosté, včetně tajemného perského diplomata, zručně rozplétá policejní rada Vacátko a jeho spolupracovníci. O spletitou šarádu se stará především ředitel podniku Hnízdo, který se za každou cenu snaží uchovat zdání dobré pověsti hotelu… O znamenité vykreslení atmosféry 30. let se vedle všech tvůrců (Jiří Marek, Jiří Sequens, Václav Hanuš) a herců (Jaroslav Marvan, Josef Vinklář, Josef Bláha, Miloš Kopecký) zasloužil i „hotelový orchestr“ s krásnou písní „Excelsior – slow“ Zdeňka Lišky a Vladimíra Síse, kterou ve stylu R. A. Dvorského zpívá Eduard Hrubeš. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (143)
Vydařená konverzační detektivka se spoustou podezřelých, oblíbenou "mordpartou" v akci (dojde dokonce i na monokl) a situací, která se s každým odhalením komplikuje. Napětí přitom šponuje také neskutečně vlezlá písnička, takže když se naposledy ozvalo "Zavři očka zavří" měl jsem už taky chuť vzít někoho po hlavě lahví od koňaku. Sequens vytvořil příjemně dobovou náladu, scénárista vybudoval napětí aniž by se potřeboval uchylovat k velkým akcím, a herecká elita vytvořila "pánům ze čtyřky" parádní partičku oplývající snad všemi myslitelnými nectnostmi a to nejen těmi charakterovými. ()
Tady není mordpartě co závidět, milostný čtyřúhelník a banda podvodníků, kterou maskuje excelentní ředitel, kdo se v tom má vyznat. Na druhou stranu to jen vypadá komplikovaně, řešení je docela prosté a od začátku to nejlogičtější. Vacátko je na mordy a spolek podvodných karbaníků je tady rozvedený vlastně navíc, protože nikdo z něj nemohl mít motiv k vraždě. ()
Příjemná detektivka s excelentním radou Vacátkem a jeho elegantními pomocníky. Tentokrát se točí okolo vraždy mladé ženy ve vyhlášeném hotelu. Podezřelých je spoustu, falešných stop a doměnek ještě více. Poteší také závěrečné odhalení alá Columbo a závěrečná scéna, při které se dozvíte, že žádný z hotelových zaměstnanců není čistý. ()
Skvělá zápletka, jejíž obrovskou předností oproti jiným "Hříšným lidem" je, že nevyužívá ani jednoho Frantíka nebo Pepíka z galerky /Je tady jen Pepi, v podání Otta Lackoviče úplně jiná sorta/. Hotel má krásně dekadentní atmosféru, je cítít, že žije především v noci. Právě to "mrtvo" za bílého dne mě na filmu možná přitahuje nejvíc. To všechno /jak jinak než dokonale/ podkresluje hudba geniálního Lišky, který doprovod celého filmu vystavěl na variacích úvodní barovky. ()
Klasika z Hříšných lidí města pražského převedená na filmové plátno neztrácí ani v celovečerním filmovém zpracování nic z nenapodobitelné atmosféry. Samotnému příběhu by se dalo leccos vytknout, ale celkové kouzlo prvorepublikových figurek a typického prostředí vonícího starými dobrými časy to bohatě vyvažuje. Příjemně odpočinková podívaná. ()
Galerie (8)
Zajímavosti (8)
- Ve filmu jako komparz vystupuje otec Lubomíra a Oldřicha Lipských – Vilém Lipský. Při jedné rozdvojené scéně si stoupnul tak, aby byl vidět za Marvanem a pak za pár hodin se točilo to samé s dalším hercem, který předtím nebyl k dispozici a pan Lipský se tam zase motal. Pan režisér si toho všimnul a musel zastavit scénu a vysvětlit mu, že když už tam stál předtím, že teď by to vypadalo, že přeskakuje s obrazu do obrazu. (cariada)
- Při přesunování nábytku, byly nalezeny hašlerky nalepené pod deskou stolu. Později se zjistilo, že je tam lepil Jaroslav Marvan. (Witta)
- Pan Marvan se moc nesnesl s Milošem Kopeckým. Marvan nechodil zkoušet do divadla, díky tomu mohl točit už ráno, kdežto pan Kopecký zase mohl až odpoledne, takže ráno točili společnou scénu jen se záběrem na Marvana a odpoledne zase to samé jen s Kopeckým a pak se to spojilo dohromady. Marvan si přitom třeba neodpouštěl rýpnout, že by tu pan Kopecký měl být a přitom věděl, že to nejde. (cariada)
Reklama