Kamera:
Brett JutkiewiczHudba:
Brian TylerHrají:
Neve Campbell, Courteney Cox, David Arquette, Melissa Barrera, Jack Quaid, Mikey Madison, Jenna Ortega, Dylan Minnette, Jasmin Savoy Brown, Mason Gooding (více)VOD (2)
Obsahy(1)
25 let po brutálních vraždách v městečku Woodsboro se na scéně objevuje nový vrah, který si nasadil na obličej kultovní bílou masku. Tentokrát se zaměří na teenagery, oživí tím dávno pohřbenou noční můru a opět odkryje strašidelnou minulost města. (Forum Film CZ)
Videa (2)
Recenze (445)
Je až neuvěřitelné, jak snímek perfektně navazuje na původní sérii. Samozřejmě, je to slasher, tudíž by divák neměl čekat nic jiného, než krvavou vybíjenou. A tu zde má, včetně hry na kočku a myš, hry s divákem, který je záměrně voděn za nos, než zabiják udeří, odkazy na klasické série s masovými vrahy (Halloween, Pátek 13.) i další filmy (Babadook), vtip (tedy s tím se dost šetří, což vůbec nevadí) a napětí. A když má člověk pocit, že zahrozí nuda, hned dojde ke zvratu a smrt si brousí kosu, tedy nůž. Nu a práce s nožem je excelentní - proniká krkem, tváří, dlaní, nesčetněkrát se vnoří do těl nebohých obětí, a tak technici nestačí běhat s vědry krve, aby scény byly dosti šťavnaté. Uvítal jsem návrat starých známých, kteří zde dostali slušný prostor. Neve Campbellová je i ve svých letech šťabajzna! A pokud někdo tvrdí, že už podle otvírací scény znal vraha, tak jednoduše kecá. Jistě, není to intelektuální zábava, ba ani promyšlená psychologická hra. Jenže to by snad ani soudný divák nechtěl, anžto od toho jsou zcela jiné filmy. Snad jen mohlo zaznít více rockové muziky, ale i tak Nick Cave potěšil. Výborný je i nadhled, kdy se sice obáváte, ale současně vnímáte, že autoři se neberou až tak vážně. Ovšem útoky zabijáka jsou fakt brutální. Finále výživné a přesně v duchu hororových pravidel. ()
Zase mi zůstal rozum stát nad tím, kdo že se to ve finále za maskou nachází. Za prvé to nedávalo myslím moc smysl a za druhé těžko by taková 50 kilová holčička, přemohla zkušeného šerífka, no to je fuk. Bylo ale fajn, že to navazovalo na předešlé díly a vraždy mají koule, některé smrti jsou dostatečně brutální a krvavé. Úvodní, klasická scéna opět výborná a asi i nejlepší z celého filmu. Zavěrečné rozuzlení mi ale přišlo strašně hloupé, až skoro komické (chci nový díl Scary Movie !!) a měl jsem pocit, jako by to parodovalo samo sebe + dějová linka řešící vztahy dvou sester mi taky moc nesedla/nebavila. Každopádně, Vřískot není můj top oblíbený Slasherovský za(biják), takže ve výsledku zklamaný nejsem a nějak to neřeším, ale že bych byl z nového dílu odvařen, se říct taky nedá. Ovšem pro novou, mladou generaci postačující. ()
"The fucking hand sanitizer?!" _____________ Neeeeee, neříkejte mi, že tvůrci měli tak velký koule na to, aby natočili něco tak meta.... Už od úvodní scény – která je prostě geniální [Jenna Ortega ftw!], co si budem – je zřejmý, že tady se sice pojede na jistotu, ale tak hravým, překvapivým a atraktivně (post)modernizovaným způsobem, že mi fakt stačilo málo k tomu, aby moje skepse, že tohle fakt nemůže za žádnou cenu fungovat, okamžitě zmizela. To, jak tvůrci nápaditě a přesto až sebeparodicky ohýbají žánrová klišé [scéna s dveřmi], archetypální charaktery, docela triviální premisu, popkulturní odkazy [hlavní postava se neironicky příjmením jmenuje Carpenter], divácké očekávání, a hlavně onen meta-hororový rozměr [viz. pomrkávání na fiktivní sérii Stab], se jen tak ze dne na den prostě nevidí. To vše jsou elementy a schémata, který byly, jsou a navždy budou nedílnou součástí a jakousi DNA prvního Scream [potažmo celé franšízy; ale pokud jste stejně jako já krom jedničky ostatní díly neviděli, vůbec to nevadí]. To vše však zároveň dělá i z pátého Scream neskutečně zábavnej výsměch fenoménu legacyquelů a extrémně uvědomělej meta-slasher, který se vymyká klasický béčkový škatulce, který vůči řadě letošních hororů nemá konkurenci [přestože jde spíš o komedii než horor], a u kterýho jsem se stěží nepochcal smíchy. Za mě fakt výborná satira, která nemilosrdně vráží kudlu do zad všem hororovým klišé..... Verdikt? Španělská vesnice pro diváky bez nadhledu; skvělá pocta kultu Wese Cravena; prvotřídní halloweenská podívaná. ()
Wes Craven nejdříve v roce 1984 představil světu Freddyho Kruegera v Noční můře v Elm Street a světu tak nadělil jednoho z nejznámějších slasherových zabijáků. V roce 1996 poté Craven nakopl novou vlnu zájmu o slashery, kdy se chopil snímku Vřískot, který si z velké míry utahoval z hororových klišé a právě díky sebeuvědomění pravidel žánru a vyspělosti šlo o kritický a především divácký hit, který se dočkal celkem tří pokračování, které pokračovali směrem utahování si z klišé a především klišé v rámci slasherových pokračování. Wes Craven měl poté v plánu chopit se i pátého Vřískotu, v roce 2015 ovšem opustil svět a Vřískot 4 z roku 2011 tak zůstal jeho posledním celovečerním filmem. Po dekádě se nicméně série Vřískot opět vrací, kdy se režie chopila dvojice Matt Bettinelli-Olpin a Tyler Gillett zodpovědná za snímek Ready or Not/Krvavá nevěsta. Stojí návrat za Vřískotu za pozornost nebo má Wes Craven důvod k obracení se v hrobě? Pátý Vřískot pracuje s tím, že od posledního Vřískotu uplynula celá dekáda a s tím si v jisté formě prošel vývojem hororový žánr. Zdrojový kód zůstává víceméně zachován a nový Vřískot dokáže vyvolat pocit, že přesně takhle nějak by ho natočil samotný Wes Craven. Betinelli-Olpin a Gillett Cravenův odkaz ctí a servírují nejspíš přesně to, co se dá od Vřískotu očekávat. Nebál bych se ovšem pátý Vřískot označit za nejchytřejší díl série právě od původního filmu a díky tomu i celkově nejlepší. Předchozí pokračování totiž prakticky s metahumorem již neznali míru a většinu času vlastně až příliš sázeli na to, že mohou být blbými filmy, protože si pořád tak trochu uvědomují, že spadají do kategorie blbých filmů. Nový Vřískot ovšem přichází s částečně čistým štítem, kdy sice sází na návrat staré známé trojice Dewey-Gale Weathers-Sidney Prescott, pozornost tu ovšem má především moderní generace teenagerů, která na horory pochopitelně pohlíží z tak trochu jiného úhlu než hrdinové v původním filmu. I pátý Vřískot tak zůstává věrný odkazování na ostatní horory či přístupu Hollywoodu k slavným značkám. Dojde tak na řešení toho, že jsou jistá pokračování až přímo odkloněna od originálu, že jisté filmy radši ignorují filmy předchozí a také na to, že posedlost originálem může být někdy až nebezpečná. Pod slupkou typického hloupého slasheru se tak schovává další sofistikovaný horor, který odkazuje na Riana Johnsona, Jordana Peleea či horory s přesahem. A tím nový Vřískot bezpochyby je. Původní čtveřice filmů se v podstatě točila kolem tří ústředních hrdinů, kdy o takové Neve Campbell v roli Sydney Prescott šlo snadno říci, že již od druhého Vřískotu nemá co hrát. Vztah reportérky Gale a policisty Deweyho poté v podstatě pořád fungoval na úrovni kolovrátku a o charakterním posunu těchto tří ústředních postav vlastně toho vlastně nebylo mnoho co říct , ani když se Vřískot v roce 2011 vrátil po 11 let dlouhé pauze. Ani páté řádění maniaka s Ghostface maskou se bez stálic série neobejde, protože je pro ně řádění tohoto maskovaného zabijáka pořád až příliš osobní (a nejzajímavější postavou ze staré gardy je ve finále Dewey, který má v rámci pátého Vřískotu nejlepší charakterní oblouk), pátý Vřískot se ovšem věnuje zcela novým postavám z generace Z. I nová generace má poté svého odborníky na horory, možná až očividně podezřelé osoby a především nové ústřední postavy, které zároveň rozšiřují mytologii. Rodinné historie či stěžejní pojítka jsou přitom zapojena smysluplně a přitom vlastně pořád následují stopy typických WTF zvratů v rámci žánru. I pátý Vřískot dokáže obstát jako vyložený slasher, zároveň lehká mysteriózní detektivka a také i jako satirický komentář. Divák, který bude chtít čistou hororovou řezničinu se dočká, protože nový zabiják v masce Ghostface se na svých obětech umí vyřádit. Ošizen ovšem nezůstane ani ten divák, který chce i něco víc. Přesně něco jako původní Vřískot. Je zvláštní si uvědomit, že má pátý Vřískot k tomu prvnímu nejblíž ze všech pokračování a to i přes to, že se režijní židle vyměnila až popáté. Svěží přístup je ovšem poznat a především se ukázalo, že byla rozumná volba s dalším Vřískotem počkat dekádu. A možná by se vyplatilo, aby se Vřískot vždy vracel v obdobích, kdy si žánr projde tak razantním vývojem. Nový Vřískot dokáže pracovat s napětím a i z něj si v jistých momentech utahovat neskutečně chytrým způsobem. Stejně jako po vzoru původního Vřískotu se dokáže pracovat s očekáváním ohledně toho, kdo přesně se vlastně pod maskou skrývá a až do posledních chvil dokáže Vřískot za pochodu šokovat. V jistých momentech sice dojde k momentům, kdy je opět hra s metahumorem a sázením na to, že jde o film držící se pravidel hloupých filmů na hraně, většinu času ovšem pátý Vřískot je skutečně chytrý a souboj s hranicí mezi utahováním si z blbých filmů a regulérně blbým filmem zvládá skutečně nejlépe ze všech pokračování Vřískotu. Pátému Vřískotu možná dělá problém slabší rozjezd a zakomponování Gale a Sidney do scénáře Jamese Vanderbilta a Guye Busicka možná mohlo být tak trochu více sofistikovanější a rovnou bych si dovolil říct, že se mohl pátý Vřískot obejít bez původní Final Girl. Nové postavy totiž ve finále dokážou dostatečně obstát sami o sobě a jediný Dewey se skutečně dočkává nějakého alespoň trochu zajímavého charakterního archu. Noví herci jsou ve svých rolích velmi dobří, na poměry slasheru až nadstandardně dobří. V některých případech jsou sice nové postavy vyloženě variací na postavy jako Randy či právě Sidney a některé nejsou ve finále k ničemu jinému, než aby měl i tentokrát Ghostface tučné konto obětí, přesto Vřískot většinu času nelpí čistě na staré gardě a je to jen dobře. Vřískot se po letech vrátil v podobě svěžího startu, který dokazuje, že dekáda je přesně ta ideální pauza, kterou tahle série potřebuje. I přes svěžest ovšem ctí odkaz Wese Cravena a je téměř chytrá, zábavná a šokující jako klasika z roku 1996. Dodává vlastně přesně to co se dalo od nového Vřískotu očekávat, ovšem skutečně v sympatické formě. Craven nemá důvod k tomu se v hrobě obracet, naopak se jeho duch nejspíš široce usmívá..... Viděno v kině: 3x () (méně) (více)
Problém celkově těchto slasher filmů, je to prostě z devadesátek a dnes to vypadá strašně debilně...tomuhle už odzvonilo, ale pořád se to nějak snaží dál studia točit, co nechápu. Jako vidět tu asiatku jak je zapálená pro věc a přehrává, to bylo tak trapný až to hezký není....ne prostě tohle mi nesedlo, už trojka ve své době působila strašně lacině. Sumasumárum hrozná blbost, nic se nezměnilo, je to absurdní a debilní v rámci logiky. Ještě chápu, že se mi líbily první díly před lety kdy jsem byl adolescent, ale najednou natočí defacto úplně to samé se stejnými chybami a čekají že se probudí nostalgie - neprobudila. Kokotina roku... ()
Galerie (54)
Zajímavosti (33)
- V jednej scéne môžeme vidieť v televízii v nemocnici bežať seriál Dawsonov svet, konkrétne epizódu The Scare (S01E11) (1998). Paradoxne bola práve táto epizóda odkazom/poctou na prvý film Vreskot (1996). Tvorcom seriálu bol scenárista troch filmov Vreskot série, Kevin Williamson. (Real Tom Hardy)
- Ve snímku můžete slyšet několik hlasových cameo rolí. Svůj hlas do filmu propůjčili členové obsazení prvního snímku série - Matthew Lillard, Jamie Kennedy, Drew Barrymore a Henry Winkler; herci ze čtvrtého dílu - Adam Brody, Hayden Panettiere; a také další tvůrci spjatí se sérií, jako jsou scenárista a výkonný producent Kevin Williamson, skladatel Marco Beltrami, střihač Patrick Lussier a producentky Julie Plec a Iya Labunka, vdova po Wesu Cravenovi. Značná část těchto hlasů je slyšet během přípitku „To Wes!“ skládajícímu poctu právě režisérovi prvních čtyř dílů série, jenž zemřel v roce 2015. (ČSFD)
- Meno postavy Samantha Carpenter (Melissa Barrera), ktorej otcom je Billy Loomis (Skeet Ulrich), odkazuje na horor Halloween (1978), kde sa vyskytuje postava doktora menom Samuel Loomis (Donald Pleasence). Režisérom filmu je John Carpenter. (BlackTom)
Reklama