Moje levá noha

Jim Sheridan si pro svůj debut docela pomohl, vybra si látku, která je sama o sobe mimořádně silná a ještě si do hlavní role dosadil jednoho z nejlepších herců na světě Daniel Day-Lewise, který samozřejmě je absolutně dokonalý, ale právě mě něco říká, že bez něj by tomu chyběla celková syrovost příběhu. Ty hvězdičky co filmu dávám, jsou v pdostatě všechny jeho. (24.10.2020)

První zásah Sheridana kde potvrdil, že dobové příběhy z drsného Irska jsou jeho velká deviza a látka která ho baví. U svého prvního filmu sice občas v ději ještě trochu přešlapuje na místě a když neví kudy kam, nechá vyniknout o to víc hlavní herecké eso, ale kupodivu zdatně kombinuje jednak příběh postiženého jedince zdolavajícího strasti začlěnění se do normální společnosti a nezapomíná ani na vcelku autenticky podaný chod rodiny dělnické třídy, kde silné momenty umí výtečným timingem správně odlehčit. Lewis si Oscara určitě zasloužil, filmařsky pak Levou Nohu překrývají další filmy režiséra, které jsou emocionálně lépe uchopitelné a dějově košatější. (07.02.2018)

Na úděl nežehrající mateřská láska, paličatostí živená vůle, rodinná pospolitost utužovaná zlými časy a ty nejtěžší bitvy odehrávající se uvnitř. Oheň irské syrovosti, z kterého přes to všechno sála životní optimismus.. Opěvovat výkon Day-Lewise je jako nosit Iry do hospody na pintu, přesto musím poznamenat, že nebylo vteřiny, ve které by nebyl Christy Brownem. A s tím plnovousem už s předstihem 23 let vyhrál casting na roli Abrahama Lincolna.. (28.05.2020)

Permanenentní čtyřhvězdička, o jiném hodnocení bych ani neuvažoval a nevím, jak jde k jinému dojít. Poctivě vydřená všemi zúčastněnými, zdaleka nejen Day-Lewisem. Zároveň ale moc velký kalkul na nějakou intenzivní spokojenost. Dá se říct, že všichni se zde tak urputně snaží natočit kvalitní film, že právě viditelnost té snahy, ač nepochybně úspěšná, je od plného počtu odtrhává. (18.03.2013)

I didn't ask for a fucking psychological lecture. I only asked for a fucking light. Jeden z mála filmových zážitků, pro který nenáchazím slova. Díky metodickému herectví Daniela Day-Lewise sem se okamžitě dokázal zžít s hlavní postavou. Smál sem se, fandil, brečel jak želva. Úžas je slabé slovo. Rozhodně jeden z nejlepších filmů vůbec. (14.12.2010)