Drsný Harry

Dirty Harry je americká klasika Dona Siegela o jednom drsném a (tak nějak) poctivém sanfranciském policajtu Harry Callahanovi. Tenhle film tak předznamenal jednu pěknou sérii, z níž se mi sice hodně líbily jen první dva díly, ale i další tři pokračování stojí za vidění. K tomuto filmu nemám extra výhrady, hudba Lalo Schifrina je skvělá, stejně jako Clint Eastwood v hlavní roli. (23.01.2012)

Pomník jedné éry. Dnešní generace už skoro nedohlédne za bicepsy Arnieho a Slye, ale ještě před nimi tu byl Harry Callahan. Hláškoval tak, že vám naskakovala husí kůže, měl bouchačku s takovým kalibrem, že by jedním výstřelem zbořila Empire State Building a narozdíl od jiných akčních archetypů byl polda každým coulem a kromě likvidace padouchů mu to dokonce i myslelo. Taková kombinace se napříč dekádami hledá těžko, zvlášť pokud jí má někdo brát vážně. A věřte mi, že Clinta Eastwooda brát vážně budete. Bez ohledu na to, kolik mu zbylo nábojů. (11.06.2007)

Metody inspektora Callahana, který je mezi kolegy i gangstery neoblíbený a známý jako Drsný Harry, se při usvědčování zločinců velmi často pohybují na hraně legálních postupů. Jemu je to však jedno, protože v ulicích San Franciska (kde se Eastwood mimochodem narodil) má s lumpy dlouho otevřený účet. Možná právě proto si akční kousek Dona Siegela získal takový ohlas publika. Jenže ony metody pomohou propustit zabijáka, který ve městě odkrouhl na potkání několik nevinných lidí. Snímek nicméně i přes potlesk diváků sklidil tvrdou kritiku, kterak není dobré ukazovat a vyzývat k řešení sporů po svém. Má totiž co říct o znepokojujících věcech týkajících se práva. Nekonvenčním způsobem se vyjadřoval k tehdejším aktuálním otázkám, a ať jsou závěry jakékoliv, akční kousek s tímhle samorostlým policajtem je solidní ukázkou řemesla se super hudbou, slušným záporákem Andrew Robinsonem i lehce zklamavším závěrem. (19.10.2013)

Drsnej Harry. Polda, kterej nejdřív střílí a až teprv pak se ptá. Autorita je pro něj absolutně neznámý slovo, takže je mu šum a fuk, pokud se komukoliv z nadřízenejch nelíbí jeho pistolnický umění. Ale rozhodně ho dokáže vytočit, když grázly, který se mu připletou do cesty a maj to štěstí, že neputujou rovnou na pitevnu, někdo pustí z basy na svobodu. To se v něm pak krve nedořezá a stane se z něj pověstná osina v p*deli, která už jen čeká na vhodnou chvilku vytáhnout na světlo boží svůj Magnum, aby si s ním trošku pohrál .. (25.12.2014)

Málokterý film dokázal v roce 1971 vzbudit takový tvrdě kritický ohlas. Tehdy ještě hvězda velmi malé svítivosti (navzdory úspěchu "leonovek") Clint Eastwood představil nový typ policisty - nekompromisního drsňáka, který problém zločinnosti, místo zdlouhavých soudních průtahů, mnohdy s nejistým výsledkem, řeší radějí s pistolí v ruce. Právě tento postoj, do jisté míry návrat k systému pěstního práva, k metodě "oko za oko", byl trnem v oku kritické obce (a některých politiků), která se předháněla v ostřejších přívlastcích typu "fašistické fantasy" apod. Avšak divácká obec byla jiného názoru a svými nadšenými reakcemi dávali najevo, co si myslí o liberálních zákonech a složitých právních kličkách, které mnohdy zločince chrání. Zrodila se předobraz dnešních akčních drsňáků, zrodila se herecká star 1.kategorie a film, který dnes již patří do klasiky 70.let a i do učebnic historie kinematografie. A když Clint na konci filmu hodí svůj policajtský odznak do řeky, jakoby s ním odhodil i filmová idealistická 60.léta a přivítal ta následující, drsnější a četnější co do bodycountu :o)) (09.07.2006)