Nadaný žák

Bez znalosti knižní předlohy jsem si vychutnal chvílemi velmi mrazivou atmosféru tohoto bezesporu zajímavého thrilleru. Přes vychvalované herecké výkony mi právě pár slabších chvilek ve výkonu některých herců brání dát plné ohodnocení. Jan Tříska se v Hollywoodu neztratil a přes malou roli svým výkonem určitě potěší srdce českého diváka. (11.02.2003)

Málo platné, Stephen King je prostě géniální spisovatel (ikdyž i on občas vypotí nečitelnou sra*ku). To však není případ "Nadaného žáka". Příběh o morbidní fascinaci zlem a o tom, jak snadné může být zlu propadnout, převedl Bryan Singer do filmové podoby skutečně zdařile. Povedl se výběr herců (Ian McKellen i Brad Renfro mi svým přesvědčivým výkonem zježili chlupy na zádech, pokud tam nějaké mám:-)), zachována zůstala myšlenka i atmosféra literární předlohy. Z mé strany tedy naprostá spokojenost, ovšem ani film ani povídka "Nadaný žák" prostě nepatří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy viděla (nebo četla), nemůžu proto hodnotit nad 4*. 75% (10.04.2009)

Nadaný žák (Apt Pupil, 1982) patří k nejatraktivnějším námětům, které Stephen King zpracoval. U nás má speciální místo v srdci jeho fanoušků taky proto, že to byla první kniha, která tady česky vyšla v roce 1991 (společně s povídkou Tělo, dnes vychází komplet Čtyři roční doby společně s povídkami Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank a Dýchací metoda). Nicméně studie dětské fascinace nacizmem a obecně zla v jednotlivcích je skutečně hraniční. King se orientuje na uvěřitelnost, k tomu mu slouží jako vždycky kulisa amerického předměstí, metodicky sleduje příběh proměny obyčejného kluka ve zrůdu během několika let. Kniha se odehrává v 70. letech, kdy ještě bylo reálné najít nějakého bývalého nacistu kdesi pod inkognitem a v dobrém zdravotním stavu, jakýkoli posun dál ve filmu k současnosti není rozhodně plus. To bych považovala za první problém adaptace. Druhý problém filmu je zkrácení hlavní zápletky z několika let na necelý rok, protože v knize je srozumitelně popsán rozdíl ve fascinaci nacismem před Toddovou pubertou a během ní. Primárně (mi) ale ve filmu chybí proměna znuděného kluka v kluka zaujatého pro cokoli, přičemž bohužel pro něj se mu stává osudným právě fascinace detaily holocaustu. Jistě, je možné se obdivovat hereckému výkonu Iana McKellena, účasti Jana Třísky v malé roli, ale neměli bychom se spokojit s tím, že Todd byl prostě zlý kluk na začátku a zlým klukem zůstal i na konci filmu. (05.03.2024)

Připadá mi, že je strašně důležité o takovýchto námětech točit filmy. A když se po všech stránkách vydaří tak, jak v tomto případě, mám nutkání posílat autorům infantilní děkovné e-maliy. To prolnutí zrůdnosti ideologie zla z mrtvé minulosti do denodenní současnosti je podáno tak samozřejmě, logicky a jaksi samočinně, že člověka opravdu mrazí v zádech. (27.10.2005)

„Boli tam hory tiel.“ – „A čo deti?“ – „Tie boli úplne naspodu.“ Strhujúca adaptácia výbornej novely Stephena Kinga (vyšla v českom preklade vo výnimočnej zbierke štyroch noviel „Štyri ročné doby“). Obyčajný (vlastne nadaný) študent v nej vydiera sympatického suseda (Ian McKellen vo svojom predgandalfovskom a predmagnetovskom období). V skutočnosti bývalého nacistického zločinca. Ak mu starý muž neprezradí desivé veci, ktoré stváral v koncentračných táboroch, mladík ho udá. To je však iba začiatok fascinujúceho zákerného vzťahu, ktorý sa môže skončiť skutočne všelijako. Veselo ale nie. Bryan Singer prihodil podmanivú audiovizuálnu podobu (hudba Johna Ottmana buráca viac, ako v epickom veľkofilme), kvalitných hercov aj do zdanlivo nedôležitých roličiek (lovec nacistických svíň Jan Tříska, David Schwimmer ako školský psychológ, Singerov dvorný Bruce Davison v entej variácii na „filmového otca“) a literárnu predlohu prekopal v prospech veci (s bezdomovcami, mačkou i záverom to bolo v novele inak, ale neviem povedať, či sa mi viac páčila tá alebo film). Z tohto by Hitchcockovi znova narástli vlasy. (31.10.2004)