Touha Sherlocka Holmese

Velice umírněná parodie na postavu světoznámého detektiva a parodie pro náročnější obecenstvo. Na rozdíl od podobných kousků (Limonádový Joe, Adéla ještě nevečeřela aj.) se tady tolik netlačí na pilu, co se humoru týká, a humor je proto nenápadný a jemný a divák na nižší mentální úrovni takovýto humor pravděpodobně vůbec nezaznamená a film proto zavrhe jako nepovedený. V poslední třetině filmu se přece jen na pilu trochu přitlačilo pomocí otřesného ne-hereckého projevu Juraje Herze, ke všemu s nesrozumitelným hatmatilka-slovním průjmem, a v té chvíli náročnější divák trpí, zatímco hovádka se přepychově baví. Herze jako režiséra beru, jako "herce" odmítám/nesnáším!...Herecká esa té doby opět dokázala svoji  nedostižnou kvalitu. Krátký výstup Vl. Brodského je vskutku lahůdka - zjevem i herecky. Vlasta Fialová sehrála svůj part (s Lukavským) naprosto luxusním způsobem, na bohémskou Marušku Rosůlkovou je vždy radost pohledět, Eduard Kohout je také příjemné zpestření...Skvělá výprava (ex- a interiéry, kostýmy aj.) dělá z filmu opravdovou pastvu pro oči...Plnou "pálku" ale nedám - přes výše zmíněného Herze a uši trhající Holmesovo šmidlání na housle se prostě nepřenesu. (25.10.2022)

Prvních zhruba 40 minut to působí jako velmi zdařily předchůdce filmů Adéla ještě nevečeřela a Tajemství hradu v Karpatech. Adélu to připomíná mimo jiné postavou slavného detektiva (v Adéle je to legendární Nick Carter, tady ještě legendárnější Sherlock Holmes) a Tajemství hradu v Karpatech prostředím opery. Humor sice není tak důrazný a je ho třeba trošku hledat a jít mu trošku naproti, ale jsou tu i opravdu podařené scény (Voskova analýza "cizojazyčné nahrávky) a hlášky ("Nádherný kosým - ne to je můj župan" nebo " Vaše postřehy, byť diletantské, jsou pro mne velmi povzbuzující"). Setkání Holmese s paní Abrahamovou, čili Vlastou Fialovou, silně připomíná první setkání Cartera s hraběnkou Thunovou, čili Květou Fialovou, v Adéle. Povedená je i následná diskuze o vnímání hudby. Bohužel právě zde končí ta kvalitní část filmu a začíná slabší část, ve které přibývají hluchá místa a humor se hledá mnohem hůře. (13.09.2018)

Ilja Hurník se měl držet svého řemesla a to hudby, tu umí dobře, ale jako autor povídky podle které Skalský film natočil, vyhořel. Nudné, zdlouhavé, bez nějakého záživného příběhu, kde selhala i dramaturgická stránka. Český Sherlock v podání nudného Lukavského a ještě nudnějšího Vosky jako Wattsona prostě vůbec nefungují. A děj, ve kterém si Sherlock chce odpočinout od vyšetřování případů a chce se věnovat hudbě, ale neustále se mu do toho pletou různé případy, tak vyšumívá do ztracena. Nezachrání to ani konfident Landovský, který Holmesovy neustále staví do cesty různé překážky. Skvěle funguje jen neurotický italský dirigent v podání Juraje Herze a nádherná Marie Drahokoupilová jako violoncellistka orchestru. Tato herečka byla jedna z nekrásnějších žen, které se v československé filmové tvorbě objevovaly. Obsazení dalších herců je sice košaté, ale v záplavě nudy nevýrazné. (06.04.2018)

Duchaplné hříčky Ilji Hurníka došly svého naplnění v lehce úsměvné poněkud nudné televizní inscenaci. 1) 52letý Radovan Lukavský (Sherlock Holmes) a 53letý Václav Voska (doktor Watson) vytvořili životaschopné ironické portréty obou postav a především díky nim se na film dá se zalíbením (chvílemi) koukat. Plejáda špičkových herců své doby pak zajišťuje tomuto snímku nesmrtelnost...z nostalgie. 3) Výstižný koment: Němi (11.05.2015)

To je taková škoda. Ten film měl nakročeno na docela příjemnou a jemnou parodii, jenom kdyby si nevybral tu nejpitomější cestu vyzdvihování hudby až ad absurdum. Ještě scéna v divadle před Manon má určité grády, ale pak přijde krádež notového záznamu slavného skladatele, který koupila jistá šlechtična v aukci, a i když tu roli Vlasta Fialová zahrála s chutí, připomíná celá tahle povídka spíše konspirační fantasmagorický večírek po požití opiátů. Jinak ano - řekl bych, že film vychází ze čtyř, možná pěti povídek Iljy Hurníka, a možná v psané formě je to bžunda, zvláště pro hudební znalce. Máme tu povídku z divadla, povídku ze zámku, povídku z dobročinného koncertu a povídku z maloměstského orchestru. Všude se odehraje nějaký zločin, ale ten je tak upozaděn, aby v několikaminutových sekvencích mohly znít v příběhu zmíněné hudební kusy, že to spíše připomínalo cyklus Leonard Bernstein dětem, kde humornou formou a příklady slavný dirigent a skladatel vysvětluje polopaticky, co to vůbec klasická hudba je. Lukavský je skvělý Holmes a Voska jako Watson mu zdatně sekunduje, zvláště svými tiky při Holmesově hraní, ale co je to platné, když interakcí mezi nimi je minimum, a nejčastěji na téma "už aby raději nehrál". Nezklame zde ani Macháček, ale ani jeho postava nemá moc co hrát, a i když se Macháček snaží tomu dodat nějakou šťávu, daří se mu jen zčásti. Pár replik pobavilo a asi vrcholem vtipů jsou Sherlock a Watson přvelečení za Sherlocka a Holmese. Pobavil i Menšík jako inspektor Scotland Yardu. Jsou zde zajímavé kulisy a exteriéry, i když je občas kameraman snímá z prapodivných úhlů, takže samotný obraz nemá atmosféru a nějaký feeling. Vážně škoda, ubrat o 60 % hudby a naopak přidat na humoru a vzájemném pošťuchování, trochu lépe prokombinovat jednotlivé zločiny a najít lepší ústřední linii než Landovský, mohl to být skvělý a zábavný film. Schválně by mě zajímalo, jak by tohle natočil Oldřich Lipský, (28.11.2018)