Hamilton

„Hamilton,” Alexander, o ktorom bohužiaľ vznikol tento extrémne (z)idealizovaný, broadwayský a hip-hopový muzikál z divadla Richarda Rogersa, v júni 2016, v New Yorku, vypovedajúci o politickej osobnosti, ktorého (všetci) považujú za jedného z »Otcov zakladateľov Spojených štátov amerických« + stal sa vôbec prvým ministrom financií počas úradovania prezidenta Georgea Washingtona, ináč syn bohatého otrokára, ktorý svoje rozsiahle pozemky ukradol indiánom, pričom jeho potomok kupčil s pôdou a otrokmi, ktorých dokonca i za taký obyčajný rum vymieňal. A to že taký Manhattan « odkúpil » farár Peter Minnewit za smiešnych 60 guldenov, čo sa rovná 24. dolárom, totižto, práve o týchto súvislostiach sa nikto nikdy absolútne nezmienil, pretože divadelní herci boli tak neuveriteľne zažratí iba sami do seba, že úplne zabúdali na svoje skutočné dejiny, ktoré ani zďaleka nie sú také (z)romantizované, ako sa snažil do úmoru prezentovať Lin-Manuel Miranda a jeho spolok, za čo mu ešte natešené publikum poriadne (za)tlieskalo ! A čo bolo na tom najhoršie je to, že som sa musel tomu prizerať 2 a pol hodiny, čo nikomu, ani tomu najhoršiemu nepriateľovi, neprajem, a ak by teraz niekto namietal, že som to mal skrátka hneď po dvadsiatich minútach vypnúť, to by sa mi vonkoncom nerátalo, veď akoby som mohol potom napísať takúto »priaznivú« recenziu, však ? Odporúčam každému, kto chce byť (o)klamaný... ?! PS: Ani vskutku prepracovaná choreografia ma nemôže nijako obmäkčiť, alebo zapálený Miranda, tiež ! (10.01.2021)

// ...not gonna throw away my shot. Určitě nejzásadnější, a dost možná i nejlepší muzikál, jaký jsem kdy viděl. Zásadní v tom, o čem pojednává a čí perspektivou je vyprávěn (formace USA očima imigranta), no a nejlepší proto, že jsem zkrátka ještě nikdy neslyšel takhle důmyslné verše (Lin-Manuel Miranda je fakt génius) podané skrz ten nejelegantnější hiphopový projev, jaký lze snad vymyslet. Hamilton je definitivně jiný, a zároveň je zcela definitivní. Dílo, které nemá obdob. Je moderní, pojednává o důležitých tématech, ale nebojí se být odvážný, zároveň zůstává zábavný, je plný akce, drama, i vášně, a k tomu všemu, když už si člověk říká, že viděl a slyšel všechno, pokaždé ještě zvládne překvapit či strhnout historickou událostí, o které předtím jen málokdo věděl. Je to neskutečné dílo, a fakt bych si moc přál být tam na Broadwayi, sedět v tom hrdém publiku, a nasávat to všemi doušky. Tenhle záznam mi to sice nesplní, je ale dost pravděpodobně nejblíž, co se tomu kdy dostanu. Dejte si to, protože i když jste to na Spotify slyšeli už desetkrát celé, kromě must-hear je to i jednoznačně must-see. Událost roku. 10/10 (03.07.2020)

Asi bych se ve skrytu duše obešla bez těch romantických pasáží, aby to bylo trošku kratší a přímočařejší, ale ve výsledku přijímám, že k takovému dílu trocha té megalomanie patří. P.S.: Stejně jako u mého nejoblíbenějšího muzikálu Jesus Christ Superstar byla nejlepší role napsána pro "hlavního záporáka". (24.01.2023)

Nejsem velkej muzikálovej fanda, ale i já poznám, že Hamilton je vybroušenej diamant. Převést politický, na zdrojích postavený, příběh o otcích zakladatelích do textů písniček, kde každé slovo má význam vyžadující soustředěnost publika, by samo o sobě stačilo. Ale Miranda dokázal tu historii oživit a vtělit do příběhu aktéra, kterého historie prakticky zapomněla. Chytře postavil proti rozhodnému muži, který chce řídit tok historie, do opozice stejně schopného aktéra, který ale nemá žádný názor, za nímž by chtěl pevně stát, a jenom čeká na příležitost. To, že každé dějství začíná jejich setkáním, je perfektní strukturní volba, díky níž má finále potřebnou sílu. Je pravda, že první rapem (!) nadupaná polovina je z muzikálového hlediska fortelnější a jaksi zajímavější, kdežto druhá hudebně ztrácí dech. Ale to se zdá být přiměřená daň životopisnému příběhu, který chce Miranda vyprávět. Dalo by se ještě vypíchnout mnohé detaily - třeba melodické nápěvy spjaté s vyslovením jmen klíčových aktérů, které se jako drobné refrény prolínají každou skladbou, v níž se daná postava objeví; nebo třeba fakt, že otrokáře Jeffersona hraje černoch - ale to už jsou jen takové třešničky na dortu... Těším se na druhé shlédnutí. (26.12.2020)

I wrote my way out of hell. I wrote my way to revolution. I was louder than the crack in the bell. I wrote Eliza love letters until she fell. I wrote about The Constitution and defended it well. And in the face of ignorance and resistance. I wrote financial systems into existence. And when my prayers to God were met with indifference. I picked up a pen, I wrote my own deliverance. (02.08.2020)