Hamilton

I'm never satisfied. Miranda je čiročirý génius; možná není až takový zpěvák (natožpak tanečník; tam to stojí na jiných), ale nápaditá a dotažená modernizace skrze (nejen) hip-hop, echt sofistikované libreto, kde v podstatě není plonkový či jen náznakem "na první dobrou" verš (a to se jede nonstop dvě a půl hodiny; motivy se proplétají a vrací v nových významech a konotacích), k tomu je i autorem hudby... Všechna čest. Obdobně zdařilá modernizace tu nebyla od první série Moffatova Sherlocka. Má to šmrnc, dotažené nápady (v podstatě v každém songu je nějaký podvratný originální prvek), nebývalý (zvláště s ohledem na žánr a stopáž) tah na branku, dokáže to odvyprávět strhující dobře známý příběh s gustem i svěžím pohledem (a ne, nespočívá to v onom kontroverzním obsazení rolí "na just" proti barvě pleti), kde je duo Burr/Hamilton stylizováno do shodné dynamiky jako Salieri/Mozart ve Shafferově Amadeovi. A to vše s nadhledem, aktuálně, dramaticky i emocionálně. A obejde se to přitom bez muzikálově přepálených emocí o "velké lásce/velké tragédii". Hamilton je důkazem, že i "až otravný nadměrný hype z největších" se může jednou za tucet uherských roků ukázat jako zcela nedostatečný a nevystihující. (03.07.2020)

Dá se diskutovat nad tím jestli pouhopouhý divadelní záznam nesnižuje zásadní dojem z představení a nevyplatí se skutečně radši nezajet třeba na Broadway a utratit za ten nejlepší možný zážitek skutečně zhruba 250 dolarů (tedy zhruba 6000 Kč+ cestovné). Jsou ale takové divadelní záznamy, které přece jen dokážou zachytit původní divadelní představení naprosto famózně i když v tom hraje fakt spíše to, že původní divadlo je už tak silný zážitek, že následně funguje i na malé obrazovce. Dokonalým příkladem za všechny je třeba záznam z irského Lord of the Dance, aktuálně se poté s velkou peckou vytasil Disney+. Muzikál Hamilton je totiž naprosto parádní zážitek, který má už teď potenciál zůstat muzikálem roku. Muzikál Hamilton vznikl dle knihy Alexander Hamilton od spisovatele Rona Chernowa a na Broadwayi se hraje už od roku 2015 přičemž dodnes patří mezi nejvíc do nebes vynášené broadwayské představení. Za hudbou, texty a představením hlavní role poté stojí talentovaný Lin-Manuel Miranda a stvořil opravdu jeden z nejpamětihodnějších muzikálů dost možná v celé historii lidstva. I přesto, že muzikál pojednává o historických událostech z 17. a 18. století je v muzikálu často používán hip hop. I přesto, že na první zjištění může takhle kombinace působit jako vražedná je ve finále tahle riskantní varianta ve finále skutečně svěží a především Miranda a spol vrací hip hopu zašlou slávu, protože projev obsazení muzikálu je prostě výborný a tahle skutečně potencionálně riskantní volba je ve finále sázka na nejistotu, která se přece jen vyplatí. V muzikálu je postupně ukazován vývoj USA a jedná se o zajímavé téma, které naštěstí Miranda dokáže bravurně vytěžit. Obsahuje důležité myšlenky, dokáže kombinovat humorné i dojemné momenty a překvapivě dokáže překvapovat i ve velmi známých známých momentech a především je ve finále dost možná i více aktuální než by se mohlo zdát. Hamilton je originální, strhující a naprosto výborný. Jeden z nejlepších muzikálů posledních let a důkaz toho, že i divadelní záznam může mít své specifické kouzlo pokud je divadelní muzikál tak parádní, že vám nevadí, že ho vlastně nevidíte na živo ale pouze ze záznamu. Miranda si oficiálně zajistil pozici jednoho z nejzajímavějších muzikantů současnosti a snad se ještě někdy nějaký jeho muzikál bude moc Hamiltonovi alespoň vyrovnat. Překonat Hamiltona totiž bude něco víc než jen velmi obtížné..... (08.07.2020)

// ...not gonna throw away my shot. Určitě nejzásadnější, a dost možná i nejlepší muzikál, jaký jsem kdy viděl. Zásadní v tom, o čem pojednává a čí perspektivou je vyprávěn (formace USA očima imigranta), no a nejlepší proto, že jsem zkrátka ještě nikdy neslyšel takhle důmyslné verše (Lin-Manuel Miranda je fakt génius) podané skrz ten nejelegantnější hiphopový projev, jaký lze snad vymyslet. Hamilton je definitivně jiný, a zároveň je zcela definitivní. Dílo, které nemá obdob. Je moderní, pojednává o důležitých tématech, ale nebojí se být odvážný, zároveň zůstává zábavný, je plný akce, drama, i vášně, a k tomu všemu, když už si člověk říká, že viděl a slyšel všechno, pokaždé ještě zvládne překvapit či strhnout historickou událostí, o které předtím jen málokdo věděl. Je to neskutečné dílo, a fakt bych si moc přál být tam na Broadwayi, sedět v tom hrdém publiku, a nasávat to všemi doušky. Tenhle záznam mi to sice nesplní, je ale dost pravděpodobně nejblíž, co se tomu kdy dostanu. Dejte si to, protože i když jste to na Spotify slyšeli už desetkrát celé, kromě must-hear je to i jednoznačně must-see. Událost roku. 10/10 (03.07.2020)

Asi bych se ve skrytu duše obešla bez těch romantických pasáží, aby to bylo trošku kratší a přímočařejší, ale ve výsledku přijímám, že k takovému dílu trocha té megalomanie patří. P.S.: Stejně jako u mého nejoblíbenějšího muzikálu Jesus Christ Superstar byla nejlepší role napsána pro "hlavního záporáka". (24.01.2023)

Na to, že muzikál nepatří mezi mé oblíbené filmové žánry a hip hop rozhodně nepatří mezi mé oblíbené hudební žánry, tak to nebylo vůbec špatný. Ale že by to bavilo po celých 160 minut, to se taky říct nedá - nejzábavnější na tom bylo těch několik geniálních výstupů Jonathana Groffa. Miranda má můj respekt za to, jak tenhle muzikál napsal, ale obsazovat sám sebe do hlavní role fakt nemusel, protože nemá charisma a pěvecky na tom byl taky snad nejhůř ze všech zúčastněných. (29.07.2021)