Kdybys jen tušil

Trochu jsem se bálo toho, že se holka zamiluje do holky a bude to trapné, ale nakonec mě to mile překvapilo, protože to takové vůbec nebylo. Naopak. Hlavně tam vůbec ani nešlo o pohlaví, spíš o vztahy mezi lidmi, budování přátelství, objevování sama sebe a to velmi příjemnou a přirozenou cestou. Dobře se na to koukalo, žádný cringe se nekonal, pěkně to odsýpalo. Pěkná podívaná ze střední v zapadákově. (06.05.2020)

Není lehké přijít s něčím novým na poli coming of age filmů. Wu naštěstí rozjela netradiční vztahový kolotoč, u kterého je hned cítit závan originality. Nejasné směřovaní zmatených teens je uvěřitelné a jde o příjemnou změnu. Hořkosladké finále má grády a hlavně Alexxis Lemire je přesně tou královnou střední, která přitahuje úplně všechny jako magnet bez ohledu na pohlaví. (09.06.2022)

Ve svém žánru velmi povedené. Jeden z těch nepřeslazených teen movies, přesto ale milých a hlavně přirozených. Postavy jsou krásně vykreslené a i když se jedná jen o takovou jednohubku, za tu chvilku si k nim dokážeme vytvořit jakýsi vztah, takže se dokážeme vžít i soucítit. Jedná se o celkem obyčejný a jednoduchý příběh, dokonce je podaný i jednoduchým způsobem, ale nějakým kouzlem to zkrátka funguje. Často jsem se usmívala, nad některými dialogy mi smích utekl i nahlas (některé hlášky byly tak vtipně pitomé, což jim přidávalo na opravdovosti) a v neposlední řadě jsem si u filmu příjemně odpočinula. O atmosféře malého městečka ani nemluvím. Konec potěšil. (07.05.2020)

„Kdybys jen tušil“ je naprosto perfektní příklad toho teenage konzumního průmyslu, který provozuje velké N. Od samého začátku víme, jak film skončí, ve filmu nejsou žádné zvraty, logika postav je nastavena na velmi nízkou laťku stejně jako logika scénáře a snad jediné, nad čím se zkušenější divák pousměje, je občasná zajímavá scénografie. Takové malé perličky, které se sem tam mihnou, ty mě udržovaly naživu. Každopádně klobouk dolu, Netflixe, tohle je přesně způsob dělání filmů, na kterým masivně vyděláte, ale pomalu tím zničíte filmografii s kvalitou, kterou už generace Y a dál s vyžraným mozkem bude přehlížet, jelikož budou zmanipulováni a zaplaveni těmahle hovnama se samolepkou červeného N. (16.08.2020)

Feel good movie. Alice Wu prešla veľkou zmenou od svojej prvotiny. Hrá sa s detailmi a tvorí uveriteľnejšie, ľudskejšie postavy. Som tomu filmu rád, pretože aj napriek lesbickej tématike, je to film o kamarátstve a hľadaní sa. A je podaný decentne a bez explicitných alebo šokujúcich scén. Kladie dôraz na chémiu medzi postavami ( tá tu funguje aj vďaka skvelému catingu. Ústredné trio hrá prvú ligu) ale aj vďaka nenútenému a dobre načasovanému humoru. Ten funguje tiež. Nie je to typický študácky film. Je v ňom trochu viac. Menej cynizmu a predsa viac toho, aký by sme všetci mali byť. A do tých klišé ide sporadicky. Skôr lebo si to situácia vyžaduje, než aby sa v tom musela tvorkyňa účelovo rýpať. Film, ku ktorému sa budem rád vracať. Hodnoteniu ostatných úprimne nerozumiem. (06.05.2020)