Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V září 1940 uvedl Oldřich Nový ve svém divadle úspěšnou autorskou úpravu hry Jana Patrného Muži nestárnou, inscenaci s vtipným námětem a neméně vtipnou pointou – o muži, jenž získá sympatie a posléze i lásku žen ze tří generací jedné rodiny. V roce 1942 ji pro film přepsal Vladimír Slavínský, který tuto komedii i režíroval. Do hlavní role obsadil tehdy už renomovaného herce Národního divadla Jana Pivce. Ve Filmovém kurýru se týden před premiérou v dubnu 1942 objevila jeho slova: „Úloha v tomto filmu byla zvláště vděčná: hrát tři role v jediné osobě, snažit se proniknout do duševního života nezkušeného, smrtelně zamilovaného studentíka, později pak zralého činorodého muže a nakonec trochu rezignovaného a klidného padesátníka. Všechno byly role vyloženě charakterní. Vyhýbal jsem se obvyklému milovnickému rámci, proto jsem též první fázi (studenta) pojal s bezděčnou komikou, v druhé – abych se přiznal – hrál jsem vlastně sebe. Byl zde však ještě jeden choulostivý bod: divák nesmí získat dojem, že ing. Jarský je jen věčný donchuán, který honí děvčata, i když mu šedivějí vlasy. Proto jsem se ve své třetí a poslední podobě snažil vykreslit muže, který již mladé děvče nedobývá, ale je jím vlastně dobýván.“ Roztomilými partnerkami Jana Pivce byly Zita Kabátová, Jana Romanová a Jarmila Smejkalová (ve své první větší filmové roli). (Česká televize)

(více)

Recenze (74)

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Romantická komedie, trochu naivní, ale plná pěkných hereckých výkonů. Chvilkový hudební skladatel a později úspěšný bankéř Stáňa Jarský (skvělý Jan Pivec) je romanticky zamilovaný do jednoho typu žen. A tak Helenu Horníkovou (dobrá Zita Kabátová), střídá její dcera Jiřina (Jana Romanová), aby našel konečné štěstí s Helenkou (Jarmila Smejkalová), dcerou Jiřiny a vnučkou Heleny. Další zajímavé postavy: mrzoutský a moralistický manžel Heleny Karel (František Roland), Stáňův otec (Jaroslav Průcha), Helenin bratr Jan (dobrý Gustav Nezval), celoživotní sukničkář, nahluchlá paní baronka (Meda Valentová), a továrník Otta Krutina (František Vnouček), manžel Jiřiny. Příjemná zábavná oddechovka, kde velmi tahá za uši slovní spojení mám tě strašně rád, popřípadě, mám tě hrozně ráda. Čímž je také ukončen celý film. Au, to bolí. ()

zette 

všechny recenze uživatele

Nemyslim si, ze by byl scenar debilni, jak jsem se v komentarich docetl. Myslim, ze zanr komedie si muze dovolit tri generacni lovestory. S ohledem na vznik filmu jen mozna trosku odvaznejsi:-). Vyborna byla rozprava mezi vnuckou a babickou o milencich. Z hereckych vykonu nejvice ocenuji Kabatovou a Jana Pivce, z postav pak hajneho. Velice zabavny a mily film, s krasnou pisni o vyznani lasky. ()

Reklama

Marthos 

všechny recenze uživatele

Za úsměv jediný, má krásná paní... Fenomenální úspěch hudební komedie Jana Patrného (1877 – 1929) na prknech Nového divadla Oldřicha Nového přiměl režiséra Slavínského na nic nečekat a jednat. Svou neústupností ovšem vyvolal nepříjemný konflikt, na jehož konci zbylo jediné: uražený odchod Oldřicha Nového z filmových ateliérů. Slavínský si, navzdory předem vyřčeným předpokladům, totiž prosadil pětatřicetiletého Jana Pivce, tehdy již renomovaného divadelního herce, který svého Stáňu vybavil velkou přesvědčivostí, osobním charismatem i jistou elegancí. Vskutku okouzlující Zitu Kabátovou sice Slavínského tvrdohlavost stála angažmá u Oldřicha Nového, jisté ale je, že její Helena, žena nepochopená a přehlížená, zosobňuje nejen vrchol hereččiny filmové kariéry, ale také cosi jako tragický úděl dívek a žen vdaných bez lásky, z pouhého rozumu. A film? Neodolatelný. Od začátku do konce. Celá ta stěží uvěřitelná lovestory je totiž rozehrána s určitou lehkostí, jemným ironickým humorem a velkou životní moudrostí, jsa přitom vybavena obecnější úvahou o mužích, kteří ztratí-li ženu, hledají v dalších vztazích jen její pokračování. Že se s tím lecjaký zhrublý mileniál neumí identifikovat, není vina filmu, nýbrž nezmar dnešní doby, která hluboký milostný cit degradovala na pouhý povrchní flirt bez úcty a porozumění. Ach ano, tehdy byli pánové skutečnými gentlemany. ()

otík 

všechny recenze uživatele

Možná průměrná černobílá komedie ze starých časů, ale především námětově je velmi příjemných osvěžením a originálním kouskem. Jan Pivec se totiž dokáže zamilovat do tří žen různých generací v rámci jedné rodiny. A když na konci jeho první láska, tentokrát už stará babička, prohlásí něco ve smyslu – „Už mu ji konečně dejte, nebo poblázní i čtvrtou generaci!“, je jasné, že takový film si nadprůměrné hodnocení rozhodně zaslouží. ()

Rattlehead 

všechny recenze uživatele

Kvalitní práce - dobrý námět, krásné ženy a slečny (Kabátová, Romanová, Smejkalová), neodolatelní svůdci (Pivec a také Nezval). Film má v sobě ještě duši prvorepublikových romancí, ale přece jen se již nacházíme v době Protektorátu (což uživatel "Tosim" ani nepostřehl...), takže elegance zde vítězí nad naivním kýčem. K tomu přidejte krásnou píseň a máte z toho velmi povedený snímek nejen pro pamětníky. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (6)

  • Poté, co se Nový poškorpil kvůli roli Stáni Jarského, kterou měl původně hrát, už se Slavínským nenatočil ani jeden film. (Elisebah)
  • Jan Pivec se i ve skutečném životě zamiloval do jedné ze svých filmových lásek - rok po premiéře se oženil s Janou Romanovou. (kosticka7)
  • Po úspěchu filmu dostal režisér Vladimír Slavínský nápad natočit i další film Ženy nestárnou se Zitou Kabátovou v hlavní roli nestárnoucí dámy, která by v průběhu let svedla mladého muže, po letech jeho syna a nakonec i vnuka. Výrobci filmu však dostali strach, že by puritánští diváci snímek nepřijali. (Olík)

Reklama

Reklama