Muži nestárnou

„Když se muž o ženu zajímá, dozví se o ní všechno za chvíli.“ - „A také až do třetího kolena?“ - „Možná…“ Film je oslavou staromládenectví a sukničkářů. Překvapivě jsem se smál docela často…ovšem většinou spíš kouzlu nechtěného. Už jen ta myšlenka „pokračování lásky“, kdy si Pivcův nestárnoucí (a nenaplněný) milovník začne postupně něco s babičkou, dcerou a následně i vnučkou, tedy stále „mladším vydáním téhož“, je celkem ujetá, to ani nemusím být členem Ligy mravnosti. A Nezvalův „cynik“, který i mimo jeden klan „občas nějakou koroptvičku vyplaší“, je mu v tomhle zdatným společníkem („Co tomu říkáš strýčku?!“ - „Mně se to líbí!“). Baví i scény s rozlícenou Kabátovou-babičkou, která ale vypadá opravdu staře oproti 6 let staršímu Pivcovi, za to patří maskérům uznání. Zbytek je místy více či spíš méně záživnou (pod)průměrnou limonádou. „A nemohlo by to počkat?“ - „A proč?“ - „No sestra tam sama jet nemůže, a já zrovna nemám čas, přítelkyně odjede asi za 10 dní.“ - „No, to by snad stačilo.“ - „No, jenomže…pak přijede druhá.“ (17.05.2020)

Ale podívejme se, pan Pivec se nám nějak rozjel a zastavovat se mu rozhodně s tou všelijakou sympatií a láskou k jedné rodince nechce! A dokonce ani nějak vůbec nestárne, co se mu to probůh stalo?!.. Je však pravda, že ze začátku jsem neměl nejmenší ponětí, že bych právě tomuto snímku, který jsem včera viděl poprvé, dával plný počet hvězdiček. Ale popravdě musím. Ještě se mi nestalo, abych byl tak udivený nad mužskou výdrží, kterou zde Jan Pivec, pohledný mládenec, ukázal rozhodně dostatečně najevo. Přechází totiž z generace na generaci, vůbec neznavený a hledá takové jakési pokračování jeho původní lásky.. v té pořád stejné rodince s další a další dceruškou, hezky generačička po generačičce. Pozoruhodný výkon, hm. A taky příjemně pozoruhodný film. Dávám pět, protože mám rád mužskou oddanost, hezké ženy, plovárny.. no, ty jenom někdy, ale dobré filmy přímo miluju. A tohle bylo dobrý :-) 5/5 (07.05.2023)

Co měli v protektorátu točit jiného než politicky nezávadné filmy na pobavení plebsu? Tenhle patří mezi ty nápaditější a co jiného by řešil, než osudovou lásku, kdy muž hledá stále stejnou ženu? Protagonisté byli skvěle vybráni, neumím si představit Oldřicha Nového, jak hraje naivního studentíka. A navíc to bylo osvěžení po filmech o lásce, kde hraje pořád dokola Nový, Ferbasová, Mandlová. (12.05.2015)

Pozorně jsem pročítal zdejší komentáře a spor vznikl hlavně o téma a prvoplánovost filmu. Ve své době zaznamenal úspěch jak na divadle tak na plátně. Dnes už by ale neprošel. Námět sám je opravdu jednoduchý. Vemte si, že jeden muž se postupně zamiluje do všech dívek z jedné rodiny. A zatímco všechny stárnou, on vypadá pořád dobře, jako by snad ani nestárnou, jak mu mnozí připomínají. Proč se nezamiloval do nějaké její kamarádky? A jak to, že se nejmladší z rodu zamilovala do zralého muže? Vlastně jí k tomu stačil jen jediný pohled. Nešlo jí spíše o to, že je známý a úspěšný? Pak už láska často přichází sama, ale ruku v ruce s těmito atributy. O kvalitách herce Jana Pivce snad ani nelze pochybovat, o Zitě Kabátové taky ne. Ale souhlasím, že pokud námět sám není vyloženě hloupý, tak je minimálně prvoplánový a strašně jednoduchý. Odehrává se v podstatě ve trojím podání to samé. Mění se jen prostředí. Všem třem dívkám hraje na klavír stejnou hudbu. Jak to, že se sám nezamiloval po celou dobu? Žil přece v zahraničí, byl pryč devatenáct let. Nakonec mu nejmladší dají spíš jen proto, aby od něj měli klid. Jan P. i Z. Kabátová hráli v mnoha dobrých filmech, ale tento k nim nepatří. (27.08.2021)

Krásná Zita Kabátová (v první půlhodině přímo úchvatná), světák Jan Pivec (zejména ve druhé "vyspělejší" půlhodině obdivuhodný) a švihácký Gustav Nezval (švihácký od začátku do konce) stárnou za pomoci masek a vlastního hereckého umu divákovi před očima tak uvěřitelně, jak jen to je možné. V kombinaci s chytrým scénářem (každá třetina je trochu jiná, ačkoliv se v nich to hlavní stále opakuje) a svižnou režií Vladimíra Slavínského vznikl přímo rozkošný film, na který se určitě rád podívám znovu. (04.02.2017)