Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Majitel starožitnictví Bořivoj Kohout, v podání Jaroslava Marvana, vládne své ženě, dvěma dcerám a synovi přísnou rukou. Je to v jádru hodný člověk, avšak přehlíží přání a touhy ostatních. Nevidí, že dcera Zdena si našla ženicha, že druhá dcera Helena se zamilovala a že vášní syna Jaroslava je plavání. Zdenčin vyvolený, inženýr Bečvář, se pokusí pana Kohouta v jeho výchovných metodách nalomit, a tak se mu vetře do přízně pod záminkou, že o něm chce napsat knihu. Skutečnou změnu však přinese Bořivojův bratr-dvojče Jaroslav, který je lesníkem a za kterého se Bořivoj v nouzi musí vydávat… Snímek Vladimíra Slavínského, natočený v roce 1947, vznikl podle divadelní hry Poslední muž od F. X. Svobody. Je vlastně také remakem staršího filmu Poslední muž, který v roce 1934 natočil Martin Frič s Hugo Haasem v titulní roli. (Česká televize)

(více)

Recenze (149)

honajz 

všechny recenze uživatele

Popravdě jsem to chtěl vidět především kvůli Dagmar Frýbortové, která se mi moc líbila ve Čtrnáctém u stolu - mám rád usměvavé holky s takovým tím romantickým diblíkovstvím ve tváři. Každopádně mě film zaujal jak slušně rozehraným tématem (kde mi trochu vadilo, že se mohlo trošičku víc přitlačit na pilu a situaci víc v některých ohledech dohrát), tak skvělými a inteligentními dialogy, které dnes málokterý tvůrce dovede napsat, a samozřejmě i herectvím. Pánové Marvan a Hanus si své role vyloženě užívají a jejich rozmluva v pracovně, kde ing. Bečvář poprvé začne mluvit o chystané knize, je dokonalou ukázkou profesionálního herectví. Zajímavé je, že děj nelze předpokládat zcela dopředu (i když konec je zřejmý, protože o tragédii nejde), ale třeba scéna v cirkusu mne hodně dostala. Jen mne krapet mrzí, že tvůrci nepřiznaně vykradli Stephena Leacocka, resp. povídku Strýček Podger věší obraz, ale zase je to natočené daleko líp než pozdější přiznaná televizní verze s Františkem Filipovským. Jinak mi tahle verze přijde daleko líp poskládaná a sestavená, než ta s Hugo Haasem, Marvan se sem hodí daleko líp. A docela mě baví, že si film bere už tehdy ta různá nesmyslná hnutí za práva zvířat a naznačuje, kam členové podobných spolků patří. ()

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Říkal si Mohykán, muž jako žádný jiný... sanitka vzlétla s ním, kdyžsemuvcirkustalanehodaapřitomonbyl nevinný... Marvan tradičně výborný, Dagmar Frýbortová ke krásnému vzhledu už přidala i velmi přesvědčivé a zkušené herectví. Zápletka s dvojčaty více uvěřitelná než vycpaný panák v Posledním muži. Skvělý byl vtip "mám pro tebe ženicha, sice je menší než ty, ale ne o moc, tak o hlavu. Taky má břicho, ale zato velkou hlavu", zato u scénky s věšením obrazu mi trochu vadila zřejmá inspirace Jeromovými Klapkami Jeromovými Třemi muži ve člunu. Film má u mě další nezanedbatelné plusy navíc za to, že poskytl tolik prostoru nádhernému automobilu Aero. A několik mínusů za to, že snažil vsugerovat, že se jedná o nespolehlivý a poruchový dopravní prostředek. A také za to, že protesty proti týrání zvířat nakonec považuje za pošetilost. ()

Reklama

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Jaroslav Marvan v životní formě. Totálně brutální one man show. Ani se nechce věřit, že se s tak omezenými prostředky povedlo natočit tak luxusní scény. Marvan řádí v roli Kohouta jako ďábel a naprosto fantasticky si organizuje svůj kurník plný slepic. Jednoduchý, politicky nezabarvený, scénář a přitom tak vtipně napsaný. Moje bránic zažívala šoky. Je to neskutečný pocit, když si uvědomíte, že tento film dokáže bavit i 73 let po svém vzniku úplně jinou generaci lidí s úplně jiným vkusem, myšlením a pohledem na svět. Něco takového si u soudobých píčovin snad ani netroufám představit. Skvělá práce. [90 %] ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Jak jsem tomu zpočátku nedával moc nadějí, tak nakonec musím říct, že mě to nadchlo. Je to sice "jen" komedie, ale tak skvěle a vypointovaně napsaná, s tolika vtipnými scénami a s tak neskutečně charismatickým Marvanem v hlavní roli, že to nejen že funguje v rámci svojí doby, ale i teď a to bez jakéhokoli přihlédnutí. Originál jsem sice neviděl, tohle se ke mě přeci jenom dostalo o něco dřív, takže už jsem se rozhodl zůstat u remaku, nicméně výběru určitě nelituji, protože takhle skvělou komedii jsem neviděl ani nepamatuji. Už jen tím, jak skvěle napsané to má dialogy, jak to má pěkně promyšlený děj a jak se zde dokonce objevil i nejeden zajímavý a celkem i nepředvídatelný zvrat, protože třeba to, že se děj částečně přesune i do blázince, jsem opravdu nečekal a vlastně mám i pocit, že právě v těchto "překvapivých" scénách mě ten film vlastně bavil nejvíc, jelikož v sobě měl vše co mít měl a dokonce i dost něčeho navíc. Tím pádem ani nebudu mít problém si někdy doplnit i ten originál, který snad bude aspoň podobně kvalitní. Pár malých chybiček bych sice našel, ale jsou tak zanedbatelné, že ten plný počet prostě dát musím. Slabých 5* ()

Petrus1 

všechny recenze uživatele

Napoleon, diktátor, tyran alias Bořivoj Kohout alias poslední mohykán alias Jaroslav Marvan, který je při věšení obrazu schopen zaměstnat celou rodinu a způsobit jim lehká zranění. Všechny postaví do latě a nesnese jakýkoli odpor. Bojí se ho nejen děti, ale i jeho vlastní žena: „Všechny nás pobije!“ Najde se někdo, kdo tohoto despotu napraví? Ale ano, najde. Vždyť je to komedie. A skvělá. A Jaroslav Marvan je prostě borec (a dokonce se nebojí ani lvů). ()

Galerie (14)

Zajímavosti (4)

  • Keď sa v psychiatrickej liečebni rozpráva pán Kohout (Jaroslav Marvan) so svojím bratom, hraným tým istým hercom, môžeme v záberoch, v ktorých sa pozeráme jednému z bratov do tváre a druhého vidíme odzadu, postrehnúť, že herec braný zozadu nie je Marvan. (ČSFD)
  • Jaroslav Marvan (Bořivoj Kohout) rád vzpomínal na uvedení filmu na festivalu v Karlových Varech: "I tady se setkal s bouřlivým přijetím. Jiří Voldán potom v Právu lidu napsal, že několik tisíc diváků tady aplaudovalo 'nad veselohrou Poslední mohykán, jejíž osou je Jaroslav Marvan.' Vyzdvihl zejména můj 'elán, rozkošné detaily a všechno, co nás nutí říci, že Marvan skutečně řádí.' Ještě teď, po letech, si se zalíbením ty články pročítám nahlas a vůbec mi nevadí, že moje žena si myslí, že jsem starý ješita." (NIRO)
  • Divadelní hru F. X. Svobody pod názvem "Poslední muž" zfilmoval Hugo Haas již v roce 1934 jako snímek Poslední muž (1934). Pan Svoboda si prý vždy přál, aby hlavní figuru ztvárnil právě pan Jaroslav Marvan. (Terva)

Reklama

Reklama