Jára Cimrman ležící, spící

"Půjdeme, prosím, nahoru a podíváme se dolů." Jako jo, Cimrman si tohle asi zasloužil a muselo k tomu filmu dojít (nevím přesně proč, ale jsem rád, že k němu došlo v osmdesátkách a ne později). Film trochu připomíná semináře cimrmanovské společnosti, je tak trochu nesourodý, neucelený a humor v něm kolísá. Fakt nesnáším scénu s králíky, část se slavnými jmény historie mi po každém zhlédnutí přijde více a více zbytečně natahovaná a přehnaná, konec vychází trochu do ztracena. Ale pořád je to zábavné a člověk tam ještě pořád dokáže najít skrytý vtip. (10.12.2017)

Vrchol nádherně absurdní mystifikace divadla Járy Cimrmana, je převedený do celovečerní podoby. I když tvůrci sami nevěděli zda film vůbec natočit, nakonec tu zanechali až neuvěřitelně českou záležitost, která je takovým výpravným ohlédnutím hlavně za českými velikány. Petr Čepek je ve své dvojroli výborný a daleko převyšuje i samotného Svěráka, který po letech dodává, že nebyl se svým výkonem moc spokojený. Ovšem nejen pro milovníka jejich divadla, to je překrásná podívaná, která má jednu vadu na kráse. Onou vadou je lov na zajíce, kterou sám režisér popisuje jako masakr, a které po dlouhá léta litoval. Nicméně vyjímečnost, autorská originalita a jedinečnost filmu je neoddiskutovatelná. (05.04.2013)

Takovou koncentraci geniu, jako je v tomhle filmu, asi jen tak neuvidite. Smoljakovi a Sverakovi se podarilo film udelat takovym stylem, ze byste skoro i verily, ze nejakej Cimrman zil. Je naprosto genialni, jak Cimrman prochazi ruznyma obdobima a mistama a kazdemu geniovi nejak poradi, ale sam ve skutecnosti nic moc nevymysli. Moje nejoblibenejsi cast je patentovy urad a scena s Nyvltem a Machanem, to proste nema chybu. Diky svoji delce film ani na okamzik nenudi a je narvanej spoustou skvelyho humoru a hlasek. Nejvetsi podil na tom ma promakanej scenar a vyborne hereckeho obsazeni v cele s opet vybornym Sverakem. Jasnejch 5*. (27.03.2006)

Dobrý film s jedním z největších Čechů. Zajímavý příběh potrhují skvělé výkony českých herců v čele se Zdeňkem Svěrákem. Co se humorné stránky týče, tak ta taky stojí za to, ale musím se přiznat, že jsem přece jenom čekal něco ještě lepšího. Nejlepší na tom všem je zdejší hierarchie hodnocení, co Čech to 4-5*, co Slovák, tak v mnoha případech 3 a méně. :-D 80% (31.01.2012)

Cimrmanovská poetika od počátku přináší do českého prostředí závan nového. Vedle Suchého a Šlitrova Semaforu je zřejmě nejvýznamnějším tvůrčím projevem vlny obnovy malých divadel v šedesátých letech. Navazuje tam, kde se kdysi pohybovala Červená sedma, Revoluční scéna nebo kabaretu věnovaná významná část tvorby Jaroslava Haška. Zapomínat by se nemělo ani na Osvobozené. Umění mystifikace, schopnost konstruktivní travestie, nenárodovecká národovost (nedejme se mýlit, Svěrák je v hloubi svého rozverně něžného srdce horoucím vlastencem moderního typu - viz OBECNOU ŠKOLU), dokonalá perzifláž exaktně vědeckého přístupu, která pobaví všechny včetně vědců samých, osobité pojetí průvodcovského výkladu - a v něm opět dokonale zvládnutá "demokratičnost" diskusí někdejších veřejných schůzí a diskusí komunistické éry - to všechno povznáší ducha a do rozchechtání žene náhle jaré srdce. Jemnost provedení, autentičnost v kresbě prorostředí, perfektní pseudointelektuálno osmdesátých let jsou stejně adekvátní charakteristikou formy jako předtím poetiky. Nadčasovosti není nikdy dost; zde se nám podává plnými dlaněmi. Co bychom si mohli přát víc? (28.02.2008)