Kulový blesk

"Nezlobte se, že vás obtěžuju, ale já jsem si vzpomněla, že jsem se vás nezeptala, jestli mate sklep. Máte sklep?..." Komédia, ktorú som si po dlhých rokoch rád opäť pripomenul. Pamätám ešte z detstva a dostal som na to chuť. Zapôsobilo i pobavilo i po rokoch, čo tvorcovia pokojne môžu brať ako pochvalu. Komédie, ktoré kedysi Češi chrlili jednu za druhou dnes akosi nikto nevie (alebo nechce?) točiť. Po revolúcii zabodoval iba B. Polívka z Kurva hoši..., ale inak v tomto žánri akoby zdochol pes. Alebo sme sa my alebo doba, v ktorej žijeme tak zmenili? Štyri brazílske kávy. 80%. (15.02.2014)

(2x) Další velmi přeceňovaná věc dvojice Svěrák – Smoljak /Jáchyme, hoď ho do stroje, Marečku, podejte mi pero/. Zatímco u těch dvou jmenovaných snímků více méně schytávám nějaký dobře zpracovaný originální námět, výrazní komediální spád i důvod, proč jde o kultovní filmy (byť mě zrovna možná nenadchly), zde mám místy pocit, že se to celé nepovedlo vůbec. Jistou hodnotu tomuto filmu dodávají dva mistři různého oboru - Rudolf Hrušínský a Karel Kalaš. Doslova geniální je úvod ve stylu cimrmanovským seminářů, kde Rudolf H. přednáší za doprovodu nejrůznějších otázek (včetně hezké opakované hlášky s nabídkou staré dobré brazilské kávy!) plán nezvyklé akce, pan Kalaš zase dostal své sólo uprostřed filmu, kde předvádí svojským stylem árii z Mozartovy opery. Škoda, že tak pěkný není dle mého názoru celý film. Skoro všechno ostatní v nezvyklém režijním spojení Podskalský + Smoljak se tváří sice taky jako komedie, ale uvnitř to na mne působilo jako depresivní drama na pozadí šílených nesmyslů. Všechny ty gagy občas mají svůj vtip, ale v tak strašně pomalém spádu a depresivní atmosféře budí spíše dojem dalších hluchých míst, jenž působí směšně a trapně současně (násilná havárie auta do plotu při předvádění vynálezu, hluchá svatba důchodců, půlnoční rámus s nácvikem stěhování a opilým Abrhámem,..). S odstupem času může být přidanou hodnotou akorát neideologické zobrazení života lidí za socialismu, ale jinak to podle mého názoru hodně zestárlo. Ale poté, co jsem před časem film v polovině s nechutí vypl, je to pokrok a já konečně dostal chuť na dobrou brazilskou kávu, mistře...! (55%) (01.04.2017)

„Tady se mi to bude věšet…“ Protože hasiči těžko dojedou na dvanáct míst najednou, může doktor Radosta aktivovat svou manažerskou noční můru. I když noční můru...já měl pocit, že si s rozepnutým kabátem ten stěhovací karusel náramně užívá.. Dnes už určitě kultovní komedie plná často citovaných hlášek, nenápadně vpašované lidskosti i trefných vnitřních monologů psychologa Knotka. Holt, když se rodina dusí, je potřeba přinést oběť.. (25.09.2017)

Když už se jednou sejde taková herecká smetánka, tak to dopadnout špatně snad ani nemůže. Pokud v kolonce režie stojí jméno Ladislav Smoljak, tak je úspěch zaručen. Všem hercům jejich role dokonale sedly. Nejvíc nejúžasnější byl však Ladislav Smoljak v roli spojky a úžasného vynálezce. Ostatní za ním však mnoho nezaostávali. Prostě se jedná o takový lehký inteligentní humor. Přesně takový, který v českých komediích současnosti nelze najít. Co dodat? Raději už nic. Solidní 4*. (10.08.2012)

„To je pěkná půdička... Tady se mi to bude věšet.“ Smoljak jako debutant, Podskalský už jako ostřílený režisér (ve skutečnosti mu hlavně kryl záda). Směna tuctu bytů, jemný humor, lidská pomíjivost, nostalgie. Velmi lidské, kdo by neznal (a vlastně nechtěl znát) téma stěhování a problémů s ním spjatých, herecky samozřejmě nadmíru dobré, ale scénáristicky mi Smoljak jindy sedl víc!! (10.05.2013)